Vlivem lidmi působených změn klimatu přichází jaro na severní polokouli stále časněji a současný rok není výjimkou. Jistý druh grónské ostřice vyrašil například v Arktidě letos o šestadvacet dní spíše, než bylo zvykem před deseti lety. V teplejší části východního pobřeží USA se zase objevili letos o dvaadvacet dní dříve komáři a klíšťata.

„I když se časnější příchod jar nemusí zdát jako nějaký velký problém — ostatně kdo z nás by neměl radost z voňavých dnů či dřívějšího konce zimního počasí —, jde ve skutečnosti o velmi vážnou věc,“ uvedl pro webu Phys.org Jake Weltzin, ředitel Americké sítě fenologických pracoviť, a doplnil vysvětlení:

„Pro stálost přírodních procesů, z nichž se část řídí teplotou a část poměrem délky noci a dne, je takovýto posun nesmírný zásah. Každý druh navíc reaguje trochu jinak, nastává chaos a spolu s ním rozvrat přirozeného koloběhu jevů či narušení potravních řetězců (...) Do budoucna půjde o velkou výzvu i pro zemědělství,“ dodal Weltzin.

Polární ekolog z Kalifornské univerzity v Davisu Erik Post uvedl pro Guardian jednu konkrétní ilustraci: Stáda sobů polárních se v době telení přesouvají na místa, kde roste hodně výživných trav, aby se během krátkého období důkladně napásli. V načasování přesunů se sobi řídí právě dle délky dne, tedy astronomicky, zatímco mnohé rostliny se orientují podle teploty.

V posledních letech se tak sobům stává, že na pastviště dorazí pozdě, kdy už jsou traviny z části vysemeněné. Mohou pak hladovět, rodí se jim méně telat a ta už narozená častěji umírají.

Vědci dokazují příslušné posuny v přírodním světě právě na základě evidence podobných projevů u různých rostlinných i živočišných druhů. Fenologové pak zkoumají přímo změny v každoročním načasování jevů, jako je rašení pupenů a květů, hnízdění ptáků či různé migrace.

Příslušné posuny přitom doplňují v posledních letech i varovná meteorologická data: rok 2016 byl opět vůbec nejteplejším zaznamenaným rokem v historii a jako takový znamenal už třetí překonání rekordu v řadě. Obecně většina nejteplejších zaznamenaných let připadá na jednadvacáté století.

Nejvíce se mění sever

Vůbec nejdramatičtější změny jsou zatím pozorovány v Arktidě, která se dle vědců otepluje ze všech regionů planety nejrychleji. Postupný ústup ledového pokryvu prodlužuje vegetační období a způsobuje, že rostliny se na jaře probouzejí k životu dříve.

Jak už však přiblíženo i výše, ne každý druh se chová stejně. Zatímco vrba popelavá například pučí, kvete a plodí podobně jako dříve, bříza zakrslá začíná s každým desetiletím růst zhruba o pět dní časněji. Rekord zmíněný v úvodu přitom drží jistý druh šáchorovité ostřice, která letos začala rašit o šestadvacet dní dříve, než bylo zvykem ještě před deseti lety. Vědce k objevu vedlo dvanáctileté pozorování vnitrozemské lokality v západním Grónsku.

„Když jsme s pozorováními začali, nikdy by mě nenapadlo, že může dojít k posunu o šestadvacet dní během jediného desetiletí,“ doplnil ekolog Erik Post pro list Guardian.

Chaos, opylovači, nemoci

Vědci obecně zdůrazňují, že dřívější nástup jara nelze pojímat jako prosté prodloužení vegetačního období, jednotný posun vpřed. To platí sice v průměru, ve skutečnosti je ale načasování změn v přírodě rok od roku chaotičtější.

Ovocné stromy tak častěji rychle vykvétají a následně podlehnout opětovné vlně chladu. Rozpadají se rovněž komplexní vztahy mezi různými druhy, a tedy také mezi zemědělskými plodinami a jejich opylovači.

V neposlední řadě se pak prodlužují období aktivity různých druhů škodlivého hmyzu. Do dříve nezasažených oblastí se tak mohou rozšířit nakažlivé choroby. Také v České republice byl na jaře před pěti lety poprvé pozorován komár tygří, který přenáší tropickou horečku Dengue a v Evropě proniká postupně směrem na sever.

Další informace:

The Guardian Northern hemisphere sees in early spring due to global warming

New York Times For Some Arctic Plants, Spring Arrives Almost a Month Earlier

Climate News Network Spring moving forward at record rate

The Atlantic What’s Dangerous About an Early Spring