Vlivem lidmi působených změn klimatu přichází jaro na severní polokouli stále časněji a současný rok není výjimkou. Jistý druh grónské ostřice vyrašil například v Arktidě letos o šestadvacet dní spíše, než bylo zvykem před deseti lety. V teplejší části východního pobřeží USA se zase objevili letos o dvaadvacet dní dříve komáři a klíšťata.

„I když se časnější příchod jar nemusí zdát jako nějaký velký problém — ostatně kdo z nás by neměl radost z voňavých dnů či dřívějšího konce zimního počasí —, jde ve skutečnosti o velmi vážnou věc,“ uvedl pro webu Phys.org Jake Weltzin, ředitel Americké sítě fenologických pracoviť, a doplnil vysvětlení:

„Pro stálost přírodních procesů, z nichž se část řídí teplotou a část poměrem délky noci a dne, je takovýto posun nesmírný zásah. Každý druh navíc reaguje trochu jinak, nastává chaos a spolu s ním rozvrat přirozeného koloběhu jevů či narušení potravních řetězců (...) Do budoucna půjde o velkou výzvu i pro zemědělství,“ dodal Weltzin.

Polární ekolog z Kalifornské univerzity v Davisu Erik Post uvedl pro Guardian jednu konkrétní ilustraci: Stáda sobů polárních se v době telení přesouvají na místa, kde roste hodně výživných trav, aby se během krátkého období důkladně napásli. V načasování přesunů se sobi řídí právě dle délky dne, tedy astronomicky, zatímco mnohé rostliny se orientují podle teploty.

V posledních letech se tak sobům stává, že na pastviště dorazí pozdě, kdy už jsou traviny z části vysemeněné. Mohou pak hladovět, rodí se jim méně telat a ta už narozená častěji umírají.