Doufejme, že zvítězí nejen v přírodě, ale nakonec i v politice.

Ono to srovnání počasí a politiky je docela zajímavé. Mohli bychom třeba použít označení „politické klima“ (což není tak neobvyklé) nebo „politické počasí“ (to asi ještě nikdo nepoužil), případně na politiku začít aplikovat další meteorologické termíny. Při četbě nějaké knihy – tuším, že to byl Vznik velké Moravy od D. Třeštíka, mi utkvěla v hlavě myšlenka, že naši předkové, kteří uctívali přírodní božstva a prováděli velké množství rituálů s tím spojených, měli velkou obavu, že když přijmou křesťanství a přestanou tyto rituály provádět, zboří se řád světa. Domnívali se, že možná jaro nepřijde, když přestanou vynášet Moranu, otvírat studánky, přinášet božstvům nějaké oběti atd. Z toho měli velký strach a některé zvyky si asi nakonec stejně prosadili.
My už víme, že roční období přicházejí samy od sebe a že jim napomáhat nemusíme. Ale bohužel jsme si zvykli, že i jiné věci přicházejí samy od sebe a že jim nemusíme napomáhat. Třeba lepší časy (v politickém smyslu). Nebo jsme aspoň věřili, že budou stále dobré časy, aniž se o to přičiníme. Ani jedno z toho neplatí. V politice za nás nikdo dobré časy neudělá. Naopak můžeme očekávat, že se vždycky najde někdo, kdo ochotně přispěje k vytvoření horších časů, pokud to přinese zvláštní výhody úzké skupině obyvatelstva.
Mohla bych si vypůjčit slova ze známé písně „Časy se mění“, která taky spojuje politiku a počasí: „musíš plavat nebo skončíš jak těžký kamení“. Ale řekla bych spíš: „musíme stavět loď, jinak skončíme, jak těžký kamení“.