Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve středu na svém jednání odvolala ředitele ústavu Daniela Hermana. Podle Rady jeho působení ve funkci ředitele nevedlo k posílení renomé ústavu, ani k vyšší efektivitě práce ústavu a z hlediska vnitřního vývoje spíše ústav personálně destabilizovalo. Podle informací ČT24 by na Hermanovo místo mohla nastoupit bývalá ředitelka Českého centra ve Varšavě a překladatelka Pavla Foglová.

Rada ve svém zdůvodnění odvolání připomněla, že z ústavu v posledních letech odešla řada kvalitních pracovníků, a to na protest proti vnitřním poměrům v instituci. Zjištění Rady ÚSTR i události posledních týdnů naznačují, že ke skutečnému řešení problémů nedocházelo, ale naopak bylo spíše odsouváno. ÚSTR není podle radních v současnosti symbolem otevírání a zveřejňování dokumentů a informací, ale spíše utajování a účelově selektivní práce s informacemi.

„Jedním z předpokladů činnosti ústavu, přesněji Archivu bezpečnostních složek (ABS) je také péče o obrovské množství archivních dokumentů komunistické Státní bezpečnosti a dalších represivních složek minulého režimu. Úkolem ÚSTR a ABS je zpřístupnění těchto archiválií a dokumentů, například cestou jejich digitalizace,“ uvedla dále Rada s tím, že digitalizace doposud probíhala živelně, bez systematického přístupu a nebrala v potaz základní principy archivářské práce.

Naskenované dokumenty tak prý nepodléhají pečlivé katalogizaci a jsou jen obtížně přístupné nejen odborné obci, nýbrž i badatelské veřejnosti. Rada ústavu je přitom přesvědčena, že digitalizace musí být prováděna odborně, účelně, racionálně, ohleduplně k archiváliím a s ohledem na efektivní využívání odborného potenciálu pracovníků ABS a finančních prostředků daňových poplatníků.

Za značně problematickou považuje Rada také odbornou úroveň dosavadní publikační činnosti ústavu. „Ústavu se dosud nepodařilo získat status vědecko-výzkumné instituce. Tento status by nejen obecně zvýšil vědecké renomé ústavu, ale umožnil by také hodnotit publikační výstupy pracovníků ústavu v rámci tzv. Rejstříku informací o výsledcích (RIV), který je klíčovým nástrojem,“ uvedli radní v tiskovém prohlášení.

Připomněli také, že se ÚSTR prezentuje 114 vydanými publikacemi. Upozornili ale, že minimum z nich jsou monografie. „Několik kvalitních publikací, které byly vědeckou obcí vysoce hodnoceny, publikovali odborníci, kteří nikoli náhodou z větší části z ústavu odešli, nebo byli propuštěni," vysvětlili radní.

Zdůraznili také, že některé práce, publikované ve sbornících či časopisech ústavu, jsou pouze diplomovými pracemi mladých začínajících historiků. Ústav podle nich občas funguje spíše jako nakladatelství pro externí autory, než jako vydavatel prestižních prací svých interních vědeckých pracovníků.

„Periodika ÚSTR nejsou na seznamu recenzovaných časopisů, vědeckým výstupům schází pečlivá interní i externí oponentura,“ připomněli radní. V této souvislosti Rada také tvrdí, že veřejné výstupy týkající se ÚSTR mají častěji charakter bulvárních zpráv a drbů o známých lidech než seriózních a vyargumentovaných historických prací. ÚSTR podle Rady navíc dodnes nedisponuje koncepcí výzkumu a hlavních témat, jež by chtěl zpracovávat.

Za mimořádně závažný problém, svědčící o nezvládnuté personální politice ze strany vedení ústavu, považuje Rada vysokou fluktuaci jeho vědeckých pracovníků a dalších zaměstnanců. V uplynulých letech totiž ústav opustila celá řada kvalitních badatelů, z nichž mnozí již měli úspěšně dokončené doktorandské studium.

„To je o to více zarážející, že ačkoli má ústav ambici být vědeckým pracovištěm, dokončené doktorandské studium má pouze 8,6 % jeho vědeckých pracovníků, přičemž v ústavu v současnosti nepůsobí jediný profesor, a jen jeden docent,“ zdůraznila Rada. Podle ní přitom nucené odchody z pracovního poměru mají mimo jiné kořeny v tendencích omezovat svobodné bádání a bránit historikům ve vyjádření jejich svobodného názoru.

„Je zde reálná hrozba, že díky výpovědím, rozdávaným v rozporu s platnou legislativou, mohou pracovněprávní spory s bývalými zaměstnanci stát ÚSTR a ABS značné finanční náklady. Neefektivní vynakládání finančních prostředků se týká nejen odborných projektů a personálních záležitostí, ale i služebních cest předních zaměstnanců ÚSTR, které nejsou dokladovány řádnými zprávami o jejich smyslu, průběhu a efektivitě,“ uvedla dále Rada.

Podle ní se tak ukázalo, že výběr ředitele, který nemá kvalifikaci historickou ani manažerskou, vedl pouze k pokračování neúnosného stavu, kvůli kterému minulá Rada přistoupila v březnu 2010 k odvolání ředitele Pavla Žáčka, jenž se později stal ředitelem kanceláře ředitele Daniela Hermana.

Odvolaný ředitel podle Rady zkrátka selhal jak v práci manažerské, tak v komunikaci s radními. Rada považuje za velmi nešťastné také vyjádření Daniela Hermana pro Český rozhlas, že zvažuje nabídku dvou politických stran a jednoho hnutí, aby přijal politické angažmá. „V době, kdy je nezbytné pracovat na odideologizování a depolitizaci ÚSTR, s čímž původně Daniel Herman souhlasil, je vtahování politických zájmů a záměrů do takto citlivé instituce zcela nežádoucí,“ uvedla Rada.

Stěžejním úkolem Rady ÚSTR a nového vedení ústavu je podle radních mimo jiné to, aby informace nepodléhající zákonnému utajení byly veřejně přístupné, aby nedocházelo k selektivnímu úniku překroucených kauz, jako byly aféry Kundera, Dienstbier či atentát bratří Mašínů na Klementa Gottwalda. Do digitalizační agendy je podle radních nutné vnést systém a řád.

„Při digitalizaci musí mít rozhodující slovo ředitel ABS. Výzkumné projekty musí mít přehlednou strukturu a pevné personální zajištění. V oblasti historického bádání musí být zajištěna svoboda názorů vědeckých pracovníků a výstupy ÚSTR musí splňovat náročné odborné standardy. Stěžejním orgánem pro vnitřní oponenturu projektů by měla být Vědecká rada ÚSTR, doplněná o renomované historiky a odborníky,“ uvedla Rada ve svém prohlášení.

Klíčové vedoucí pozice v ÚSTR a ABS by do budoucna měly být obsazovány na základě konkurzů. Prvním krokem bude výběr nového ředitele ÚSTR, který vzejde z otevřeného výběrového řízení, jehož parametry Rada stanoví. Rada při svém rozhodování o jmenování ředitele formou výběrového řízení údajně přihlédne ke stanovisku komise, v níž budou vedle členů Rady zastoupeni uznávaní a nezávislí domácí i zahraniční odborníci z řad historiků, archivářů a manažerů v oblasti veřejné správy.

Rada se zároveň zavázala realizovat jednotlivé časové fáze výběrového řízení tak, aby jméno nového ředitele mohla veřejnosti sdělit nejpozději do 30. dubna 2014.