Nejhorším suchem v nedávné historii trpí dle pozorovatelů nejen Keňa, ale i další státy východní Afriky. Keňská vláda už v pondělí vyhlásila kvůli situaci výjimečný stav. Hlad podle jejích údajů ohrožuje necelé tři miliony lidí, o 700 tisíc víc než koncem ledna.

Nejvíce ohroženy jsou přitom děti. Více než milionu z nich hrozí dle posledních zpráv akutní podvýživa a potřebují potravinovou pomoc.

„V oblastech jako jsou Baringo, Mandera, Marsabit a Turkana na severu Keni, kde je sucho nejhorší, trpí akutní podvýživou více než čtvrtina dětí,“ uvedla pro agenturu IPS zdravotní sestra Mary Naliakaová.

„To je varovné, protože zhruba pětačtyřicet procent všech úmrtí mezi dětmi do pěti let má již dnes v Keni na svědomí právě podvýživa,“ doplnila.

Divoké plody, hlízy, hmyz

Agentura IPS líčí též v kontextu obecné situace její konkrétní projevy ve vsi Tiaty v oblasti Baringa: stovky dětí příliš hladových, než aby si dokázaly hrát, sedí kolem ohnišť a v naději na brzkou večeři pozorují klokotající hrnce. Neví přitom, že v hrncích se připravuje jen jedovatá polévka z divokého ovoce, kořínků a špinavé vody z blízké, pomalu vysychající řeky.

Stejné jsou podle zpravodajů podmínky i v sousedních oblastech. „Ve většině (zasažených oblastí) krmí dnes matky své děti divokými plody a kořínky. Vaří je více než dvanáct hodin a doufají, že se tím jedy rozloží,“ popisuje Hilda Mukuiová, agronomka zabývající se ochranou půdy.

Teresa Lokweeová, matka osmi dětí, z nichž ani jedno ještě nemá ani dvanáct let, vysvětluje, že bublající hrnec je symbolem naděje. „Když naše děti vidí, že se něco připravuje, dává jim to sílu hlad vydržet.“

V okresech na západě Keni se zase lidé dle IPS uchylují k pojídání hmyzu — například termitů — navzdory tomu, že to je v místní kultuře tabu.

Příčiny? Odlesňování i změna klimatu

Sucho aktuálně netrápí jen Keňu, nýbrž celou východní Afriku. Vinou neúrody dosáhly podle informací OSN počátkem února ceny základních obilovin rekordní či téměř rekordní výše také v Etiopii, Somálsku, Jižním Súdánu, Ugandě i Tanzanii.

Příčiny je dle znalců, jako je Mukuiová, třeba vidět nejen v dopadech změn klimatu a doznívajícího El Niňa, ale také v pokračujícím odlesňování a následném zhoršení kvality půdy. „Keňu dlouhodobě trápí postupující desertifikace, a to především proto, že dlouhodobě kácíme více stromů, než dokážeme vysadit,“ konstatuje agronomka Mukuiová.

Keňská vláda se snaží situaci řešit pomocí takzvané Vize 2030, vládní rozvojové strategie, která počítá s vysazením miliardy stromů do roku 2030. Zatím plán nicméně selhává. Lesy dnes v Keni pokrývají již pouze sedm procent půdy. Pro srovnání: v České republice, která je pod evropským průměrem, jde o čtyřiatřicet procent.

Zemědělské půdě v Keni přitom zároveň klesá úrodnost. Na půdě vyčerpané či jinak poškozené hospodaří dnes již téměř čtvrtina z čtyřiačtyřiceti milionů Keňanů. „Má-li se situace v příští dekádě obrátit k lepšímu, je třeba zajistit, aby země půdu obnovovala alespoň stejným tempem, jakým ji vyčerpává,“ varuje Monique Barbutová z OSN.

Podle statistik keňské vlády je aktuální sucho celkově dvanáctým velkým suchem v zemi od roku 1975. Protože deště stále nepřicházejí, bude se podle odhadů tamního ministerstva zemědělství situace zřejmě dále zhoršovat.

Další informace:

Inter Press Service Ravaging Drought Deepens in Kenya

Reuters East Africa food prices reach record levels due to drought: U.N.

UN News Center Drought drives food price spike in East Africa, UN warns