Záplavy a sucho, paradox dávno předvídaný

Současné vysychání studní po celých Čechách se dopředu předvídalo, na varování ale nikdo nedbal. Příčinou jsou zábory zemědělské půdy ve prospěch různých stavebních projektů a masivní kácení lesů v posledních letech.

Lidem vysychají studny od Šumavy přes Krkonoše až po Orlické hory. A dokonce i u středočeských Čelákovic (Právo, 13. 8.), takže prakticky po celých Čechách. Deník uvádí, že někde ubylo čtyřicet pět až sedmdesát procent srážek, což prý je vlastně paradox „vzhledem k poměrně častým přívalovým dešťům a bleskovým povodním.

Taky paradoxně se omlouvám výjimkám, které paradoxně mají ve studnách vody dost. Vím o takových, ale jednak je paradox omlouvat se jim, že mají štěstí, jednak proto, že výjimka vůbec neznamená, že jim to štěstí potrvá. A omluva patří i zemědělcům. Na ně bych ten úbytek vody v krajině nesváděl, když výměra zemědělsky aktivně obhospodařované půdy stále klesá, a ta se mění v lepším případě na pastviny.

Hlavně však, on ten zdánlivý paradox byl meteorology a klimatology mnohokrát předvídán. A jeho následky taky. Jenže nikdo na varování nedbal a ani teď příliš nedbá. Jak by jinak mohlo být zcela vážně navrhováno opětovné snížení odvodů za zábor zemědělské půdy ve prospěch různých stavebních projektů, lidově řečeno, ve prospěch betonování krajiny? Já vím, nemá se to týkat nejkvalitnějších půd, ale těch zas tolik není, ty to nezachrání.

A přitom se dva supermarkety pár metrů od sebe nejsou schopny domluvit na společném parkovišti, takže ve výsledku jsou kromě největších špiček obě poloprázdná a při každé bouřce se z betonových plání ženou stovky hektolitrů vody, která s sebou někdy bere i tam zaparkovaná auta.


Žížníkov (9. 7. 2009). Foto Miroslav Hudec

A co třeba masivní kácení lesů v posledních letech? Lesů, které hrají velmi významnou roli v zadržování vody v krajině, čímž jednak snižují nebezpečí těch bleskových povodní, jednak vysychání půdy. Ano, stále se nám tvrdí, že se zalesňuje, že rozloha lesů roste, že se zvyšuje celkový přírůstek dřevní hmoty. Ale těžko tomu uvěřit, když člověk kouká na stále rostoucí množství holin, včetně na prudkých svazích, v místech, kde desítky let viděl růst les.

Stačí porovnat si třeba na Googlu dvě fotografické mapy republiky, pořízené v rozmezí několika málo roků. A ať mi nikdo netvrdí, že všechny ty kácené lesy dorostly do obmýtního věku právě teď. Mimochodem, na pokles hladiny spodních vod právě v podhůří upozorňují v souvislosti s umělým zasněžováním vodohospodáři také už léta.

A jsou místa, často v pohraničních oblastech, kde se les vykácí a už nikdy tam nebude vysazen nový. I když tam totiž roste třeba už šedesát let, podle katastru nemovitostí jde o pozemek nelesní, o pastvinu, „ostatní plochu“ atd. Pokud jsou navíc v okolí větších měst (jako třeba ty na připojených fotografiích), jsou cíleně vyhledávány například jako stavební pozemky.


Ohrožený les za Heřmanickým rybníkem (26. 7. 2014). Foto Miroslav Hudec

Vládne móda příměstského bydlení! Položil jsem jednomu člověku, který na takovém pozemku nechal vykácet skoro stoleté duby (povolení orgánu ochrany přírody přes masivní odpor místních dostal!), aby si tam postavil domek, proč si raději nevybral z přehršle zdejších stavebních pozemků některý, na němž stromy nerostou. Odpověděl, že chce kvůli zdraví svému a své rodiny bydlet u lesa.

Vykládejte někomu takovému, a že zdaleka není jediný, něco o vysychání studen jiných lidí!

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

odběr vody pro zemědělství Čtvrtek, 14.Srpna 2014, 12:07:29

Jenom drobnost, objem odebírané vody (pro zemědělství) není jednoduše závislý na výměře orné půdy. V letech 2009-2012 to bylo 28 976, 25 272, 27 311 a 31 132 tis. m3 z povrchových a 11 290, 11 480, 11 696 a 12 089 tis. m3 z podzemních zdrojů.
Takže s omluvou bych zatím nespěchal ;-).

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.