Blízký východ se může stát brzy takřka neobyvatelným. Kvůli vodě, varují znalci

Josef Patočka

Vinou globálního oteplování a dalších faktorů ubývá v oblasti rychle zásob podzemní a pitné vody. Specificky Egypt pak ohrožuje zasolování úrodné půdy v deltě Nilu stoupající mořskou hladinou.

Stále více indicií nasvědčuje tomu, že by se velké části Blízkého východu a severní Afriky mohly stát v nejbližších desetiletích prakticky neobyvatelnými. Upozorňuje na to řada pozorovatelů i znalců v tematických článcích a reportážích. Nejvážnějším z těchto signálů je přitom soustavný úbytek vody v oblasti — jak připomíná aktuálně agentura IPS, množství dostupné pitné vody v regionu pokleslo za posledních čtyřicet let až o dvě třetiny.

Pokles stavu podzemních vod přitom neohrožuje jen vlastní zaopatření lidských sídlišť, ale i produkci potravin pro stále rostoucí populaci, která dnes čítá více než 400 milionů lidí. Data zveřejněná nedávno Organizací pro výživu a zemědělství fungující pod OSN (FAO) ukazují, že dostupnost sladké vody na hlavu je dnes v regionu desetkrát nižší, než je světový průměr.

Navíc narůstající teploty mohou v oblasti do konce století zkrátit vegetační období až o osmnáct dnů a průměrné úrody snížit o sedmadvacet až pětapadesát procent. Zásoby sladké vody mohou pak do roku 2050 poklesnout až o padesát procent.

Více než polovina veškeré zemědělské půdy v regionu je nad to ohrožena zasolováním, erozí a ztrátou úrodnosti.

„Vzrůstající nedostatek vody v oblasti severní Afriky a Blízkého východu je obrovská výzva, která si žádá neprodlenou reakci,“ varoval během nedávné návštěvy v Káhiře ředitel FAO Graziano da Silva. „Přístup k pitné vodě je zásadní pro zajištění potravinové bezpečnosti, lidského zdraví a produkce potravin,“ doplnil.

Ohrožená delta v Egyptě

Média věnující se ekologickým a rozvojovým tématům se zaměřila na popsané jevy v poslední době také v souvislosti s aktuálními problémy Egypta — téměř stomilionového států, jenž je ohrožen ztrátou nemalé části zemědělské půdy, která jej živí. Řeč je o až donedávna neobyčejně úrodných sedimentech v deltě Nilu, které převážně pouštnímu státu zajišťovaly po staletí velký díl zemědělské produkce.

Výsledky nové studie Americké geologické společnosti ukazují, že se úživnost půdy v deltě rapidně zhoršuje vinou zasolování. K tomu vede nejen postupný nárůst mořské hladiny, ale i přirozený pokles terénu. Protože Egypt dnes většinu sladké vody z hlavního toku Nilu zachytí a spotřebuje už ve vnitrozemí, delta se nemá jak obnovovat.

Většina sedimentů, které by se v ní jinak usadily, zůstává na dně Asuánské přehrady vybudované v šedesátých letech. Delta, která je jen necelý metr nad mořskou hladinou, tak klesá setrvalým tempem zhruba o centimetr za rok a slaná voda proniká každoročně hlouběji a hlouběji do vnitrozemí.

„V budoucnu je třeba očekávat, že Egypt bude muset těžce vážit mezi různými vodu spotřebovávajícími sektory — zemědělstvím, průmyslem, domácnostmi,“ poznamenal da Silva. FAO se snaží Egyptu pomoct poradenstvím, prosazováním méně náročných zemědělských plodin, opatřeními k omezení plýtvání a na podporou soběstačnosti drobných zemědělců.

Další informace:

Inter Press Service New Evidence Confirms Risk That Mideast May Become Uninhabitable

Inter Press Service Will the Middle East Become ‘Uninhabitable’?

United Press International More salt water in Egypt's Nile Delta putting millions at grave risk, study says