Extrémní výkyvy počasí, které za posledních několik týdnů postihly obyvatele Pákistánu, Číny, Ruska, východní a střední Evropy a afrického Sahelu, zapadají dle vědců do trendů globální změny klimatu, ačkoliv není možné přímo obvinit lidskou činnost, že jednotlivé živelní katastrofy způsobila.

Vědci jsou ve spojování extrémního počasí s klimatickými změnami a zásahy člověka do přírody spíše opatrní. Jedno extrémně suché nebo případně deštivé léto podle nich ještě není důkazem o měnícím se klimatu. Podle většiny z nich ale oteplování planety v důsledku emisí skleníkových plynů extrémní počasí podporuje a vytváří častější a intenzivnější výkyvy než v minulosti.

„Jsou to události, které se množí a zintenzivňují v klimatu, které je narušeno skleníkovými plyny,“ řekl Jean-Pascal van Ypersele, viceprezident Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). „Extrémní počasí je jedna z událostí, při kterých se změna klimatu stává dramaticky viditelnou,“ dodal.

Podle červencové zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) ještě nikdy v historii měření nebylo prvních šest měsíců tak teplých jako v letošním roce. Oteplující se planeta podle IPCC způsobuje, že sucha, která postihla evropskou část Ruska, část Spojených států nebo africký Sahel, jsou stále delší a intenzivnější.

Největší povodně v Pákistánu za posledních osmdesát let a rozsáhlé povodně a sesuvy půdy v Číně a indickém Kašmíru jsou dle vědců způsobeny spíše než klimatickými změnami klimatickým fenoménem La Niňa, opakem známějšího El Niňa. Při fenoménu La Niňa dochází k ochlazování povrchu Tichého oceánu, což způsobuje vydatnější srážky na indickém subkontinentu.

„Víme, že v době po skončení El Niňa přichází extrémně teplý rok na celé planetě. A to si myslíme, že se děje nyní,“ prohlásil britský klimatolog Andrew Watson.

Povodně, požáry, sucha i mrazy

Do oblasti západoafrického Sahelu by měla nastupující La Niňa přinést vydatnější srážky, místo toho zde ale panuje sucho, které způsobuje nedostatek potravin a vody pro několik milionů místních obyvatel. Nejhorší situace je v Nigeru, kde loňské záplavy zničily úrodu a zdražily ceny potravin i dobytka.

Sucha a horka v centrální a evropské části Ruska překonala většinu teplotních rekordů. Následné požáry zasáhly skoro patnáct set kilometrů čtverečních lesů a zemědělské půdy. Moskvu a několik dalších velkých měst zakryl smog a dým, který ve spojení s vysokými teplotami údajně způsobil zdvojnásobení úmrtnosti v Moskvě.

Evropu toto léto zasáhlo několik vln extrémních srážek. Nejhorší byla situace na jihu Polska, které v květnu a červnu zaplavila velká voda hned dvakrát. Další záplavy zasáhly jihovýchodní Francii, Německo a Českou republiku.

Nejsilnější lijáky za čtyřicet let postihly v květnu a červnu také Brazílii. V okolí Ria de Janeira a v centrální části země je dodnes pohřešováno více než tisíc lidí. Kromě povodní zasáhla Jižní Ameriku také vlna extrémně chladného antarktického počasí, kvůli kterému umírali lidé až i v jinak tropické Bolívii.

Nejhorší situace je ale v Asii. Čína i Pákistán hlásí nejrozsáhlejší povodně za desítky let. Podle meteorologů by navíc v nejvíce postižených regionech nemělo přestat pršet ještě několik dní. Záplavy v severozápadním a centrálním Pákistánu si dle oficiálních údajů vyžádaly šestnáct set obětí.

V Číně zemřelo kvůli povodním a následným sesuvům půdy na patnáct set lidí a více než tisícovka osob se stále pohřešuje. V některých postižených regionech na jihu země bylo navíc před záplavami extrémní sucho, které bylo dle čínských úřadů nejdelším obdobím bez vláhy za posledních sto let.

Další informace:

Reuters Global Warming: Pakistan Floods, Russia Heat Match Climate Trends

AFP Extreme weather fuels debate over global warming

The Guardian Floods and mudslides on three continents, as drought hits Africa