Vědci: Změna klimatu zintenzivňuje extrémní počasí ve světě

Roman Bureš

Letošní extrémní záplavy a sucha v Evropě, Asii a Jižní Americe nejsou dle vědců přímo způsobeny činností člověka a klimatickými změnami. Klima narušené skleníkovými plyny však tyto katastrofy zintenzivňuje a množí.

Extrémní výkyvy počasí, které za posledních několik týdnů postihly obyvatele Pákistánu, Číny, Ruska, východní a střední Evropy a afrického Sahelu, zapadají dle vědců do trendů globální změny klimatu, ačkoliv není možné přímo obvinit lidskou činnost, že jednotlivé živelní katastrofy způsobila.

Vědci jsou ve spojování extrémního počasí s klimatickými změnami a zásahy člověka do přírody spíše opatrní. Jedno extrémně suché nebo případně deštivé léto podle nich ještě není důkazem o měnícím se klimatu. Podle většiny z nich ale oteplování planety v důsledku emisí skleníkových plynů extrémní počasí podporuje a vytváří častější a intenzivnější výkyvy než v minulosti.

„Jsou to události, které se množí a zintenzivňují v klimatu, které je narušeno skleníkovými plyny,“ řekl Jean-Pascal van Ypersele, viceprezident Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). „Extrémní počasí je jedna z událostí, při kterých se změna klimatu stává dramaticky viditelnou,“ dodal.

Podle červencové zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) ještě nikdy v historii měření nebylo prvních šest měsíců tak teplých jako v letošním roce. Oteplující se planeta podle IPCC způsobuje, že sucha, která postihla evropskou část Ruska, část Spojených států nebo africký Sahel, jsou stále delší a intenzivnější.

Největší povodně v Pákistánu za posledních osmdesát let a rozsáhlé povodně a sesuvy půdy v Číně a indickém Kašmíru jsou dle vědců způsobeny spíše než klimatickými změnami klimatickým fenoménem La Niňa, opakem známějšího El Niňa. Při fenoménu La Niňa dochází k ochlazování povrchu Tichého oceánu, což způsobuje vydatnější srážky na indickém subkontinentu.

×
Diskuse
SH
August 15, 2010 v 16.34
Rizika extrémností
Odborníci na zalednění Země tvrdí, že doby ledové začínají tím, že dojde na regionech kolem polárního zalednění k extrémnímu spadu sněhu, který do dalšího období jž nestačí roztát. Několik takových extrémů za sebou pak zákonitě ochladí ovzduší natolik, že se proces již rozjede samospádem. Docela by mne zajímalo, co přinesou časové kumulace extrémních dešťů.