Nejhorší povodně v moderní historii Pákistánu podle analytiků neničí pouze lidské životy a majetek, ale i místní demokracii. Mnoho z postižených osob je nespokojeno s pomocí, kterou jim byla schopna poskytnout vláda premiéra Rézy Giláního. Rozšiřuje se také kritika prezidenta Asifa Alího Zardárího, který kvůli povodním nepřerušil svoji cestu do Francie a Británie.

Jediným, kdo na povodních získává, je tak dle agenturních analytiků pákistánská armáda, která byla v mnoha postižených oblastech jedinou silou, které se místní obyvatelé dovolali. Podle oficiálních odhadů se armádním jednotkám podařilo před katastrofou zachránit na sto tisíc osob. Vládní orgány a pověřené osoby byly naopak k vidění jen zřídka.

Civilní vláda je v zemi od voleb v roce 2008, kdy vystřídala vojenský režim Parvíze Mušarafa. Armáda držela moc v zemi přibližně polovinu doby od vyhlášení nezávislosti na Británii v roce 1947 a v pákistánské společnosti má stále velký vliv. Ten může dle četných hlasů opět narůst — mimo jiné i jako protiváha islamistickým nadacím, které v oblastech pomáhají také.