Zemětřesení v Turecku je pohromou dekády, mrtvých bude přes 50 tisíc
Petr JedličkaČetná ohlédnutí psaná při příležitosti prvního týdne od pohromy odhalují její rozsah i povahu. Z globálního hlediska a na počet obětí jde o nejhorší přírodní katastrofu od zemětřesení na Haiti. V rámci Turecka jde přitom o pohromu století.
Velké zemětřesení, jež v pondělí 6. února zasáhlo jih Turecka a severozápad Sýrie, je co do počtu obětí pohromou dekády. Vyplývá to ze zpřesněných odhadů celkového počtu mrtvých zveřejněných v posledních dnech. K pondělí 13. únoru evidovaly turecké orgány oficiálně 29 605 zemřelých, syrské pak 5320. Znalci z agentur OSN předpovídají, že podle dosavadních indicií přesáhne konečný počet mrtvých padesát tisíc.
Ve vlastním Turecku se o zemětřesení mluví jako katastrofě století, neboť počet obětí přerostl rychle proslulé izmitské zemětřesení (rok 1999, přes 17 tisíc mrtvých) a postupně i staré severoturecké (rok 1939, 33 tisíc mrtvých). Globálně vzato se v předminulých dekádách stalo ještě několik horších katastrof — například apokalyptické zemětřesení na Haiti v roce 2010 (přes 250 tisíc mrtvých) či zemětřesení u Sumatry v roce 2004 (přes 230 tisíc mrtvých). I tak jde ale o živelnou pohromu, jež se ve světě nestala už dvanáct let.
„V Turecku jsou zemětřesení poměrně častá. To aktuální je ale mimořádné svým rozsahem a také tím, že zasáhlo oblast, která měla už tak dost svých problémů,“ přiblížil na France 24 Eric Randolph, oblastní zpravodaj APF.
Aktuální pohroma postihla v Turecku zejména oblasti, které se dlouhodobě potýkají se syrskou uprchlickou vlnou. Podle ředitelky odboru katastrof v Mezinárodní federaci Červeného kříže a Červeného půlměsíce Caroline Holtové dopadnou přímé důsledky v té nebo oné formě až na dvacet milionů lidí. Vedle ztrát na životech a zranění přišly statisíce Turků v nejzasaženější zóně o bydlení a obživu.
Systém poskytování záchranné i humanitární pomoci je přitom v Turecku přísně centralizován, takže na řadu míst dorazili záchranáři až s velkým zpožděním, občas dokonce až po dvou dnech. Ještě v pondělí, to jest po týdnu od vlastní události, nebyl v nouzových centrech dostatek dek, o stanových přístřešcích ani nemluvě.
„Zatím tu nikdo moc neřeší, co bude dál. Popravdě neřeší ani moc, kde vzít čisté oblečení. Většina přeživších se snaží především najít příbuzné, a pak střechu nad hlavou,“ hlásila v závěru minulého týdne do vysílání France 24 reportérka Šona Báttačaryjová.
V kontextu blížících se voleb jsem narazil na (téměř) konečné údaje o počtu obětí sumarizované po třech měsících od zemětřesení: v Turecku zahynulo prokazatelně celkem 50 783 tisíc osob a 297 se dosud nenašlo; v Sýrii je prokázáno 8476 mrtvých. Zraněno bylo celkově přes 121 tisíc lidí.