Po léta byla Kurdská lidově demokratická strana (HDP), která je největší kurdskou politickou stranou v Turecku, v turecké politice do značné míry marginalizována a záměrně poškozována. U nejvyššího ústavního soudu tak například čelí žalobě, která požaduje její rozpuštění kvůli obvinění, že je napojena na Stranu kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku považována za teroristickou organizaci.

Mnoho z vůdců HDP bylo v posledních letech zatčeno, obviněno z údajné podpory terorismu, odsouzeno a uvězněno, a to včetně předsedy strany Selahattina Demirtase. Strana nebyla přizvána k účasti v žádné z vládních a opozičních koalic. Nyní se však může stát králem voleb, jež se budou konat už 14. května. Koalice, již HDP vede, oznámila, že nepředstaví vlastního kandidáta pro nadcházející prezidentské volby, zřejmě jako předehru k oznámení podpory kandidátovi šestičlenné opoziční koalice Kemalu Kiliçdaroğluovi.

Přestože strana výslovně nezmínila, zda Kiliçdaroğlua podpoří, její vedení se s ním nakonec setkalo a má se za to, že setkání vyústilo v tiché porozumění mezi oběma stranami. Kiliçdaroğlu se výměnou za získání podpory od HDP zavazuje splnit řadu požadavků, z nichž nejdůležitějším je zabránit likvidaci strany v případě, že by se k moci dostala opozice, a opuštění od systému státního dohledu nad obcemi, jejichž starostky a starostové byly nedávno v kurdské většinové oblasti zbaveni svých volených funkcí a nahrazeni nevolenými úředníky.

V řadě případů byli i odsouzeni. Kvůli přesvědčení tureckých orgánů o jejich spojení s Dělnickou stranou a pro jejich snahy o propuštění Selahattina Demirtase. Opozice se pravděpodobně dokonce zavázala k znovunastolení otázky kurdské kulturní autonomie v parlamentu.

Zdá se, že dohoda, ke které Kiliçdaroğlu s Lidovou stranou dospěl, byla pečlivě vycizelována, aby se předešlo jakýmkoli negativním dopadům na jednotu šestistranné volební aliance. Předsedkyně Dobré strany Meral Aksener se obává, že uzavření deklarovaného spojenectví s lidově demokratickou stranou HDP povede k rozpuštění její strany a k zesílení hlasů nacionalistů v její mateřské Národní straně, která je mezi spojenci prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.

Pragmatizmus

Flexibilita, kterou lidově demokratická strana HDP projevila při jednání s Kiliçdaroğluem, byla pozoruhodná a odráží její pragmatický realismus v podmínkách, které si kladla při jednání s šestistrannou alianci výměnou za její volební podporu. Podpora HDP poskytnutá opoziční koalici v komunálních volbách v roce 2019 přispěla v minulosti k úspěchu opozice při získání volebního vítězství ve dvou největších městech v Turecku. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje AKP utrpěla porážku v metropoli Ankaře, ekonomické metropoli Istanbulu a třetím největším tureckém městě Izmiru.

Voličská základna Lidově demokratické strany HDP se pohybuje mezi 10 % a 13 % a pro vítězství aliance šesti stran bude v nadcházejících prezidentských volbách zřejmě rozhodující. Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že obě volební aliance nejsou schopny vyhrát prezidentské volby bez podpory kurdských hlasů, a to především hlasů právě voličů HDP.

Kiliçdaroğlův úspěch při získávání hlasů voličů HDP je však podmíněn zaplacením určité ceny. Je pravděpodobné, že dohoda o podpoře ve volbách mezi oběma stranami povede k tomu, že Kiliçdaroğlu v šestistranné alianci ztratí hlasy nacionalistů. Tyto ztracené hlasy se odhadují na asi 5 % v Dobré straně a 3 % v Republikánské lidové straně. Kiliçdaroğlu k volební spolupráci s HDP zkrátka přistupuje z pohledu propočtů zisků a ztrát. Pokud bude získání hlasů voličů HDP stát šestistrannou alianci ztrátu přibližně 8 % hlasů její voličské základny, volební spolupráce s lidovou stranou jí přinese přibližně 11 až 13 % kurdských hlasů.

Rizika pro alianci šesti stran však nejsou omezena jen na potenciální ztrátu 8 % celostátních hlasů. Neboť o volební spolupráci mezi šestikoalicí a lidově demokratickou stranou HDP nerozhodla tato koalice a objevila se namísto toho v podobě jistého porozumění mezi HDP a samotným Kiliçdaroğluem, hrozí jí krize uvnitř nacionalistické Dobré strany, což by mohlo vést až k jejímu rozpadu.

Nejhorším scénářem pro opozici je, že podpora kurdské strany povede k návratu části nacionalistických voličů v Dobré straně k jejich mateřské straně Nacionalistického hnutí, které podporuje Erdoğana. Za předpokladu, že jejich počet dosáhne 5 %, to znamená, že Erdoğan zaznamená týž zisk mezi nacionalisty. Podobně by to také mohlo vést k tomu, že 3 % hlasů nacionalistů v CHP připadne MHP, čímž se Erdoğanova volební základna mezi nacionalisty ještě zvýší.

Riziko

Pokud se takový scénář naplní, povede volební spolupráce šestistranné aliance s Lidovou demokratickou stranou HDP nejen ke ztrátě 8 % hlasů jejích voličů, ale tyto hlasy připadnou Erdoğanově alianci a nacionalistům, což znamená, že výsledné navýšení počtu hlasů, které taková spolupráce přinese šestistranné alianci, může dosáhnout 5 %. Může to naopak vést k posílení Erdoğanovy voličské základny asi o 8 %.