Kurdové jsou v prezidentských volbách v Turecku velmi žádaná nevěsta
Martin KarimKurdská lidově demokratická strana, která roky stojí nad propastí perzekucí, nabývá v nadcházejících prezidentských volbách velké ceny. Její hlasy totiž můžou být těmi rozhodujícími. Ve výpočtech však stále hraje několik neznámých.
Po léta byla Kurdská lidově demokratická strana (HDP), která je největší kurdskou politickou stranou v Turecku, v turecké politice do značné míry marginalizována a záměrně poškozována. U nejvyššího ústavního soudu tak například čelí žalobě, která požaduje její rozpuštění kvůli obvinění, že je napojena na Stranu kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku považována za teroristickou organizaci.
Mnoho z vůdců HDP bylo v posledních letech zatčeno, obviněno z údajné podpory terorismu, odsouzeno a uvězněno, a to včetně předsedy strany Selahattina Demirtase. Strana nebyla přizvána k účasti v žádné z vládních a opozičních koalic. Nyní se však může stát králem voleb, jež se budou konat už 14. května. Koalice, již HDP vede, oznámila, že nepředstaví vlastního kandidáta pro nadcházející prezidentské volby, zřejmě jako předehru k oznámení podpory kandidátovi šestičlenné opoziční koalice Kemalu Kiliçdaroğluovi.
Přestože strana výslovně nezmínila, zda Kiliçdaroğlua podpoří, její vedení se s ním nakonec setkalo a má se za to, že setkání vyústilo v tiché porozumění mezi oběma stranami. Kiliçdaroğlu se výměnou za získání podpory od HDP zavazuje splnit řadu požadavků, z nichž nejdůležitějším je zabránit likvidaci strany v případě, že by se k moci dostala opozice, a opuštění od systému státního dohledu nad obcemi, jejichž starostky a starostové byly nedávno v kurdské většinové oblasti zbaveni svých volených funkcí a nahrazeni nevolenými úředníky.
V řadě případů byli i odsouzeni. Kvůli přesvědčení tureckých orgánů o jejich spojení s Dělnickou stranou a pro jejich snahy o propuštění Selahattina Demirtase. Opozice se pravděpodobně dokonce zavázala k znovunastolení otázky kurdské kulturní autonomie v parlamentu.
Zdá se, že dohoda, ke které Kiliçdaroğlu s Lidovou stranou dospěl, byla pečlivě vycizelována, aby se předešlo jakýmkoli negativním dopadům na jednotu šestistranné volební aliance. Předsedkyně Dobré strany Meral Aksener se obává, že uzavření deklarovaného spojenectví s lidově demokratickou stranou HDP povede k rozpuštění její strany a k zesílení hlasů nacionalistů v její mateřské Národní straně, která je mezi spojenci prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.
Za Kiliçdaroğlu stojí široká koalice sil s křehkým jednotícím prvkem. Cílem je změnit politické hřiště. Turečtí nacionalisté a sympatizanti gerily budou těžko hledat společnou řeč, v demokratickém systému budou na opačných pólech, ale společný zájem na odstranění Erdogana by je mohl přimět akceptovat i zastavení války proti gerile a další pokus o racionální kompromis. Příklady Severního Irska či Kolumbie ukazují, že je to složité, ale jde to. Ostatně válka je drahý špás. Předpokládám, že nějaká podobná dohoda mezi lídry existuje, jak to ale akceptují řadoví stoupenci je jedna z největších neznámých. Ostatně Kiliçdaroğlu je nejen alevita, ale i Kurd.