Hrozí třetí válka o Náhorní Karabach. Může přerůst ve střet Íránu s Tureckem
Johan BartošNeschopnost Ruska garantovat křehké příměří mezi Ázerbájdžánem a Arménií, může vést k obnovení války mezi oběma zeměmi současně s jarní ukrajinskou ofenzívou. Navíc hrozí, že se v prostoru uvolněném Ruskem utkají Írán a Turecko.
Zatímco většina pozornosti veřejnosti i bezpečnostních kruhů směřuje k válce na Ukrajině, doznívající ruské ofenzívě a blížící se ukrajinské protiofenzívě, v jiné části postsovětského prostoru hrozí obnovení dalšího ozbrojeného konfliktu. Od minulého roku postupně narůstá napětí kolem Náhorního Karabachu, o který se ve dvou válkách střetl Ázerbájdžán s Arménií.
Křehké příměří z roku 2020 garantované Ruskem se zdá být čím dál více v ohrožení. Pozornost Ruska se čím dál více soustředí na válku na Ukrajině, a scházejí mu tak síly k vynucování bezpečnostních dohod, jejichž je garantem na Kavkaze a ve Střední Asii.
Oslabení Ruska ohrožuje křehké příměří
Od počátku války na Ukrajině Ázerbájdžán čím dál častěji útočí a od prosince je údajnými ázerbájdžánskými ekologickými aktivisty blokován Lačinský koridor, který je jedinou spojnicí mezi Náhorním Karabachem a Arménií. Spojitost mezi ázerbájdžánskými snahami o postup a ruskou situací na ukrajinském bojišti je poměrně jasná, jak ukazuje dvoudenní střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií z poloviny minulého září, který si vyžádal stovky obětí.
6. září zahájily ukrajinské síly u Charkova překvapivou protiofenzívu, která rychle vedla k prolomení nepřátelských linií a 10. září k osvobození strategicky významných měst Izjum a Kupjansk. Zatímco ruské obranné linie zkolabovaly, části ruských sil zůstaly v obklíčení a ruská armáda i politické vedení musely rychle soustředit dostupné síly ke stabilizaci frontové linie, Ázerbájdžán komplikované situace Ruska využil.
Počítaje s tím, že Rusko nedokáže reagovat, zahájil 12. září útok na území vlastní Arménie — tedy tentokrát nikoliv na Náhorní Karabach. Arménie pak požádala o aktivaci článku o společné obraně v rámci spojenecké aliance CSTO, ve které je spolu s Ruskem a některými dalšími postsovětskými republikami. Ačkoliv Rusko intervenovat přímo na straně Arménie odmítlo, podařilo se mu během dvou dní přimět Ázerbájdžán k zastavení bojů.
Tento krátký ozbrojený konflikt napovídá, že Ázerbájdžán zřejmě usiluje nejen o obsazení území Náhorního Karabachu, které mu de iure náleží, ale také o území části Arménie za účelem vytvoření pozemního spojení s Nachičevanem, ázerbájdžánským územím, které je od zbytku země odděleno arménskou provincií Sjunik. Právě na ni byl z velké části veden loňský útok.