Karabach po válce: situace se stabilizuje, hlavní starostí jsou teď uprchlíci
Petr JedličkaOd konce letošní války o Karabach uplynulo již čtrnáct dní. Další se přitom zjevně nechystá. Oblast opouštějí arménské jednotky. Na znovuzískaná území přijíždějí první ázerbájdžánští vysídlenci. Tamní Arméni naopak houfně prchají.
Ani nová válka, ani rozsáhlejší guerilla, ani revoluce. V Arménii a v arménském Karabachu se už čtrnáct dní nebojuje. Nové poměry se přitom jeví jako čím dál stabilnější. Reportáže velkých televizních stanic ukazují vojenské kolony, kterak vyklízejí oblast. V souladu s podmínkami příměří vyhlášeného 10. listopadu v Moskvě se mají všechny arménské síly stáhnout do 1. prosince. Nové hranice už začali střežit zahraniční peacekeepeři — ruští vojáci.
V té části Karabachu a přilehlých území, jež byla od 90. let pod kontrolou arménsko-karabašských sil a teď přechází pod Ázerbájdžán, panuje podle reportérů ponurá nálada. Drtivá většina lidí odchází. Ázerbájdžán se sice zaručil za jejich bezpečnost a chce zájemcům udělovat i občanství, arménská populace však zárukám z Baku nevěří.
Mnoho lidí tu bojovalo ještě ve velké arménsko-ázerbájdžánské válce v letech 1988—1994. Nyní si balí vše, co má nějakou cenu, a odjíždějí. Řada Arménců dokonce zapaluje své vlastní domy, aby se v nich nemohli usídlit jejich nepřátelé.
„Lidé se tu cítí vyhánění z domova, zrazení. Dávají najevo hněv […] Část z nich se stěhuje do vlastní Arménie, část do jádra Náhorního Karabachu, které zůstává pod arménskou kontrolou,“ líčila v páteční reportáži Deutsche Welle Emily Sherwinová, oblastní zpravodajka stanice.
Pohled z Arménie
Letošní válka mezi ázerbájdžánskými a arménsko-karabašskými silami začala na konci září a trvala přibližně šest týdnů. Ázerbájdžán v ní dobyl území na jih od Náhorního Karabachu a poté přístupovou cestu do srdce vlastní karabašské enklávy. Konečný klid zbraní byl vyhlášen, když padlo klíčové strategické město Šuši.