Předvídat výsledek letos obnovené války mezi Arménií a Ázerbájdžánem je obtížné — některé prognózy jsou sice vnímány jako více realistické než jiné, i k 22. říjnu se ovšem stále bojuje, a vše tak zůstává do značné míry otevřené. Boje na druhou stranu trvají už několik týdnů. Je tudíž možné bilancovat alespoň obecné rysy konfliktu, jež už se takřka určitě nezmění. Často se přitom jedná o poměrně zásadní věci — zde šest nejvýraznějších příkladů.

Války bohatých se vedou čím dál více na dálku

Války v posledních letech a desetiletích se vedly převážně ve státech v rozvratu či mezi nimi, anebo formou intervence nějaké mocnosti na území výrazně slabšího protivníka. Válka o Karabach je v tomto jiná. Arménie i Ázerbájdžán zbrojí intenzivně už dlouho řadu let. Mají soudobé zbraně a k tomu výcvik od vojenských velmocí, Ruska a Turecka.

Zvláště patrné je to na Ázerbájdžánu, který nakupoval posledních deset let každý rok hi-tech zbraně a vojenské systémy za částku odpovídající takřka celému rozpočtu českého ministerstva obrany. Symbolem nové karabašské války se již stihly stát ázerbájdžánské kamikadze drony Harpy a Harop, které mohou až šest hodin létat nad bojištěm a hledat cíl.

Z Turecka obdržel Ázerbájdžán navíc velké bezpilotní letouny Bayraktar TB2, jimž byla od nasazení v Libyi ještě zdokonalena optika a mohou létat ve dne v noci. Izraelem dodaná balistická střela LORA zase dokáže zasáhnout cíl na vzdálenost 400 kilometrů s přesností deset metrů.

Kvůli těmto a podobným zbraním připomíná válečný střet na venek čím dál více virtuální simulaci. Boj v noci splývá s bojem ve dne. Klasických bitev jako za války 1988-1994 se ve zprávách objevuje pomálu. Dominuje ničení techniky a ilustrační snímání zbraňových systémů v chodu.

Nebýt umírajících rodin, záběrů zničených měst a občasného zachycení hluku starých zbraní — na jednom videu je mimochodem zvěčněn i náš exportní šampion, samohybná houfnice DANA — snadno lze nabýt dojmu, že je vše něco jako počítačová hra.

Je budoucností válek mezi bohatými státy tato jakoby vzdálená podoba? Pokud ano, je možné, že konflikty budou napříště propukat s výrazně větší lehkostí než v minulosti. Jak přitom vidno z posledních dní, cesta k míru zůstává pořád stejně složitá.

Pravda o vývoji na bojišti nemusí být známa týdny, hitem jsou záběry z dronů

Sice již dlouho se říká, že první obětí v každé válce je pravda, současný konflikt ale laťku ještě posouvá. Arménské oficiální zdroje popírají od začátku takřka každé stanovisko ázerbájdžánských a ázerbájdžánské arménských. Nezávislé ověřování přitom vázne. U některých bojových zón ani po třech týdnech nevíme, kdo je kontroluje. Nevíme také, kolik je mrtvých, a odhady se pohybují v rozptylu šest set až devět tisíc.

Kapitolou samou pro sebe je obviňování z cílených útoků na civilisty („státního terorismu“), jehož se dle strany A dopouští výhradně strana B, přičemž strana B tvrdí samozřejmě totéž o straně A, pouze převráceně.