Turecko okupuje severní třetinu Kypru už téměř padesát let. Kypr opouštějí kyperští Turci a v rozporu s ženevskou konvencí o okupovaných územích je doplňují přistěhovalci z Turecka.

Podle některých zpráv přistěhovalci už v současné době převažují. Na severním Kypru, který si říká Severokyperská turecká republika, je kolem třiceti tisíc tureckých vojáků a jejich rodinných příslušníků. Okupovanému území samozřejmě nevládne místní prezident a vláda, ale turecký velvyslanec.

Přesto se čas od času stane, že se v místních volbách dostane do čela politik, který je více nakloněný jednání s oficiální kyperskou stranou. Takovým je například odcházející prezident Mustafa Akıncı. Těsnou většinou 51,74 % zvolený dosavadní premiér Ersin Tatar však patří k proturecké části poměrně pestrého politického spektra, které si i přes turecký protektorát zachovává určitou autonomii. Stále zde totiž přetrvává britské dědictví, představitelé kyperskoturecké elity jsou často absolventy britských univerzit.

Právě proběhlé prezidentské volby se odehrály během dvou konfliktů, v nichž figurovalo Turecko: s Řeckem, potažmo EU, a s Izraelem a Egyptem ohledně průzkumu bohatých ložisek zemního plynu ve východním Středomoří. V případě Řecka přitom jde o pokračování vleklého sporu o pobřežní vody, jehož příčinou je to, že egejské ostrovy přiléhající tureckému pobřeží patří právě jemu.

V současné době se spor nicméně týká jižního pobřeží Anatolie, kde je v podstatě jediným obydleným řeckým územím malý ostrůvek Kastellorizo, Megistos či turecky Meis vzdálený sotva několik kilometrů od turecké pevniny proti městečku Kaş. Na jeho pobřežní vody si proto činí nárok obě země.

Dalším větším územím, jež si tyto vody nárokuje, je ale také nedaleký Kypr. Ten je navzdory faktickému rozdělení na řeckou část a Tureckem okupovanou severní třetinu, k němuž došlo roku 1974, mezinárodně uznaný jako republika. Kyperská republika je i přes neúspěšné referendum o sjednocení země (65% Turků pro, 76% Řeků proti), které proběhlo pod patronací OSN, od roku 2004 součástí Evropské unie.

A o nárok na rozdělení kyperských teritoriálních vod mezi Kyperskou republiku a tzv. Severokyperskou tureckou republiku jde teď tureckému neosultánovi Erdoğanovi. Spadá sem nejspíš i snaha o eliminaci tureckokyperského politického křídla usilujícího o zachování kyperské identity a o jednání s kyperskými Řeky o narovnání vztahů. V prezidentských volbách proto Erdoğanovi šlo o porážku dosavadního prezidenta Akıncıho, který opět kandidoval. Jak ale ukazuje těsný výsledek, Erdoğan zřejmě sílu snah o nezávislost na Turecku mezi tureckými Kypřany podceňuje.