Tentokrát se politická otázka přetavila v konflikt o průzkum bohatých ložisek zemního plynu. Východní Středomoří by se mohlo stát jedním z nejvydatnějších zdrojů této energetické suroviny, Spolupráci už rozvíjejí Kyperská republika, Izrael a Egypt. Rozpor existuje mezi Libanonem a Izraelem.

Poté, co objevily ropné korporace ENI a Total u východokyperského pobřeží nové vysoce vydatné ložisko, byla vrtná souprava společnosti ENI zastavena tureckými vojenskými plavidly. V současné době si opět Turci vynucují podíl na průzkumu. Kyperský konflikt tak nabývá mezinárodně ekonomický rozměr, v němž už se už angažuje i Evropská unie.

Všichni by rádi profitovali z nových ložisek zemního plynu, která by zejména v Evropě mohla snížit její závislost na ruské surovině. Stále závislejší na ruském zemním plynu je i Turecko, i když jeho motivace, proč získat podíl na průzkumu ložisek u kyperského pobřeží, je samozřejmě i politická.

Turecko-kyperská entita, tzv. Severokyperská turecká republika, předala práva na průzkum turecké státní petrolejářské společnosti. Od turecké invaze na Kypr k zabránění tzv. Enosis, neboli připojení Kypru k Řecku po puči proti kyperskému prezidentovi Makariovi, uplyne 20. července 45 let. V Turecku se tehdy vzedmula vlna národní hrdosti, tehdejší levicový premiér Ecevit byl v tom okamžiku považován za národního hrdinu. Svět invazi odsoudil. Ochlazení vztahů s USA překonal možná až současný stav.

O té doby se migrací z pevniny podstatně změnila demografická situace v Turky obsazené severní části ostrova, turecká armáda se dosud nikterak nechystá ostrov opustit, i když před vstupem řeckokyperské části do EU, na němž trvalo Řecko, byl učiněn pokus o znovusjednocení.