Arménie a Ázerbájdžán opět v sobě, v Baku se demonstruje za válku

Petr Jedlička

Pohraniční jednotky obou znesvářených států se napadají soustavně už od víkendu. V jedné z přestřelek zahynul i ázerbájdžánský generál. Novinkou v konfliktu jsou tisícihlavé protesty, požadující další vyhrocení.

Součástí aktuálních třenic jsou i dělostřelecké přestřelky. Foto archiv 168.am

Již šestnáct lidí zemřelo při přestřelkách na severní části arménsko-ázerbájdžánské hranice, které pokračují s přestávkami už od neděle 12. července. Na místě se střílí i z houfnic a těžkých kulometů. Arménci sestřelili ázerbájdžánský dron. Obě strany se vzájemně obviňují z eskalace a cílených útoků na civilní objekty. Rusko, Spojené státy i mezinárodní organizace vyzývají ke klidu. Jazyk veřejných prohlášení z Baku i Jerevanu je nicméně spíše čím dál ostřejší.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

„Vojenské provokace druhé strany se stupňují (…) Na to musíme reagovat (…) Mírové rozhovory organizované mezinárodním společenstvím zjevně nikam moc nevedou,“ prohlásil v sérii vystoupení v posledních dnech ázerbájdžánský prezident-samovládce Ilham Alijev.

„Veškerou odpovědnost za důsledky pokračujících třenic v oblasti ponese ázerbájdžánské vedení,“ uvedl arménský premiér Nikol Pašinjan.

Podle zpravodajů velkých agentur v regionu není jasné, kdo a proč aktuální eskalaci podnítil. Bojechtivost je ale větší na ázerbájdžánské straně. V Baku se v noci na středu mohutně demonstrovalo za mobilizaci a okamžité obsazení sporné oblasti Náhorního Karabachu vojskem, tedy za faktické obnovení války z let 1988-1994.

Rusko, jež v regionu působí jako stabilizační činitel, byť zároveň i arménský patron, se snaží situaci moderovat. Ázerbájdžánský patron Turecko vyslalo ústy prezidenta Erdogana vzkaz, že je připraveno Ázerbájdžán „plnohodnotně bránit“.

Kontext a příčiny

Podle pozorovatelů se na současné atmosféře podepisuje jak rozčarování ze stagnace mírových rozhovorů v posledních letech, tak skutečnost, že jedním z prvních mrtvých současných přestřelek se stal ázerbájdžánský generálmajor Popad Hašimov — v zemi známý a populární velitel.

„Naši důstojníci se neschovávají za záda svých vojáků, na rozdíl od nepřítele. Plnohodnotně se účastní bojových misí. A všechny bitvy nejsou bohužel beze ztrát,“ řekl k úmrtí generálmajora Kirim Velijev, ázerbájdžánský ministr obrany.

Konflikt mezi oběma státy trvá od rozpadu Sovětského svazu, jehož byly jak Arménie, tak Ázerbájdžán součástí. Tradičně nejcitlivějším bodem je spor o zmiňovaný Náhorní Karabach — oblast, která geograficky i z hlediska mezinárodního práva patří pod Ázerbájdžán, ale kulturně má blíže k Arménii. Arménie od války 1988-1994 Karabach kontroluje, přičemž z něho a okolí vypudila přes půl milionu Ázerbájdžánců. Donedávna též platilo, že z Karabachu pochází většina arménské politické elity.  

Aktuálně se nicméně střílí na jiné části hranice, na severozápad od Karabachu.

Mezinárodně uznané hranice Arménie a Ázerbájdžánu a poloha Náhorního Karabachu. Červené kolečko označuje místo aktuálních střetů. Grafika NA, WmC

Při válce v letech 1988-1994 zemřelo přes třicet tisíc lidí. Od té doby se snaží Rusko a mezinárodní společenství zprostředkovat konečnou mírovou dohodu. Konflikt se přitom čas od času obnovuje, zatím se tak ale dělo vždy jen lokálně, podobně jako nyní. Nejvážnější poválečná eskalace se dosud datovala do roku 2016, kdy se na části hranice plnohodnotně bojovalo po čtyři dny.

Další informace:

    Diskuse