Již šestnáct lidí zemřelo při přestřelkách na severní části arménsko-ázerbájdžánské hranice, které pokračují s přestávkami už od neděle 12. července. Na místě se střílí i z houfnic a těžkých kulometů. Arménci sestřelili ázerbájdžánský dron. Obě strany se vzájemně obviňují z eskalace a cílených útoků na civilní objekty. Rusko, Spojené státy i mezinárodní organizace vyzývají ke klidu. Jazyk veřejných prohlášení z Baku i Jerevanu je nicméně spíše čím dál ostřejší.

„Vojenské provokace druhé strany se stupňují (…) Na to musíme reagovat (…) Mírové rozhovory organizované mezinárodním společenstvím zjevně nikam moc nevedou,“ prohlásil v sérii vystoupení v posledních dnech ázerbájdžánský prezident-samovládce Ilham Alijev.

„Veškerou odpovědnost za důsledky pokračujících třenic v oblasti ponese ázerbájdžánské vedení,“ uvedl arménský premiér Nikol Pašinjan.

Podle zpravodajů velkých agentur v regionu není jasné, kdo a proč aktuální eskalaci podnítil. Bojechtivost je ale větší na ázerbájdžánské straně. V Baku se v noci na středu mohutně demonstrovalo za mobilizaci a okamžité obsazení sporné oblasti Náhorního Karabachu vojskem, tedy za faktické obnovení války z let 1988-1994.

Rusko, jež v regionu působí jako stabilizační činitel, byť zároveň i arménský patron, se snaží situaci moderovat. Ázerbájdžánský patron Turecko vyslalo ústy prezidenta Erdogana vzkaz, že je připraveno Ázerbájdžán „plnohodnotně bránit“.

Kontext a příčiny

Podle pozorovatelů se na současné atmosféře podepisuje jak rozčarování ze stagnace mírových rozhovorů v posledních letech, tak skutečnost, že jedním z prvních mrtvých současných přestřelek se stal ázerbájdžánský generálmajor Popad Hašimov — v zemi známý a populární velitel.

„Naši důstojníci se neschovávají za záda svých vojáků, na rozdíl od nepřítele. Plnohodnotně se účastní bojových misí. A všechny bitvy nejsou bohužel beze ztrát,“ řekl k úmrtí generálmajora Kirim Velijev, ázerbájdžánský ministr obrany.