Iniciativa Nesehnutí u příležitosti mezinárodního dne míru představila zprávu o vývozech zbraní z České republiky za minulý rok. Aktivisté státu vytýkají nedůslednost, v jejímž důsledku české zbraně, a to včetně těžkých zbraní, končí v rukou autoritářských a agresivních režimů. Nesehnutí požaduje po ministerstvu zahraničí, aby situaci začalo řešit a dodržovalo směrnice mezinárodních organizací, ke kterým se zavázalo.

„V médiích se objevuje převážně ekonomické hledisko vývozu zbraní, ale existuje i hledisko lidských práv, na něž by se nemělo zapomínat. Neměli bychom přehlížet, že se i Česká republika svým způsobem podílí na rozdmýchávání konfliktů a na potlačování lidských práv ve světě,“ představila problematiku Hana Zoor Svačinková z iniciativy NESEHNUTÍ.

Její kolega Peter Tkáč uvedl řadu příkladů, kdy české zbraně slouží autoritářským režimům nebo dokonce militantním fundamentalistům. Jako hlavní problém vidí vývoz zbraní a vojenského materiálu do Saúdské Arábie, kam čeští výrobci minulý rok zaslali výzbroj za 144 milionů euro, tedy přes tři a půl miliardy korun.

„Chceme vyzvat vládu, aby tento vývoz okamžitě zastavila. Prvním důvodem je stav lidských práv v této absolutistické monarchii, kde je na denním pořádku zatýkání politických oponentů a potlačování etnických i sexuálních menšin. Navíc existuje podezření založené na zjištění Českého centra pro investigativní žurnalistiku, že se zastaralé zbraně z východního bloku, jež Saúdská Arábie nepotřebuje, dále přeposílají militantním skupinám v Sýrii či Libanonu,“ uvedl Tkáč.

Jak Tkáč zdůraznil, stěžejním problémem politiky Saúdské Arábie je dnes válka v Jemenu a trvalé bombardování, které tu Saúdskou Arábií vedená koalice provádí. To má na svědomí přes deset tisíc životů od jara 2015, převážně z řad civilistů. Tkáč doplnil, že k embargu na zbraně pro Saúdskou Arábii vyzval Evropský parlament, Organizace spojených národů i mezinárodní platforma Human Rights Watch.

Nesehnutí se problematice vývozu zbraní z České republiky věnuje již od svého vzniku v roce 1997. Opakovaně vyzývá ministerstva zahraničních věcí a průmyslu a obchodu k tomu, aby situaci řešila, ta ale dlouhodobě nijak nereagují. Minulý rok čeští výrobci vyvezli zbraně za téměř patnáct miliard korun. Nejvíce jich putovalo do Spojených států amerických, Saúdská Arábie je v odběru na pátém místě.

České houfnice v bojích o Náhorní Karabach?

Další pochybení státní kontroly zbrojního průmyslu Nesehnutí spatřují ve skutečnosti, že houfnice DANA a raketomety RM-70 od firmy Czechoslovak Group podnikatele Jaroslava Strnada průkazně používá armáda Ázerbájdžánu. Tento vojenský materiál se do rukou tamějšího režimu podle Hospodářských novin dostal netransparentními pohyby zbraní mezi různými zeměmi. České firmy jsou totiž při vývozu zbraní do Ázerbájdžánu limitovány mezinárodními usneseními, na základě kterých ministerstvo průmyslu a obchodu nemusí vývoz povolit.

Bulharský portál Trud.bg uvedl, že těžká výzbroj nejprve putovala z České republiky na Slovensko, kde prošla modernizací a doplněním nejnovějších systémů. Poté byla přes izraelský Tel Aviv přepravena do Ázerbájdžánu. Exportér i Česká republika se tímto způsobem údajně zbavili odpovědnosti, protože zbraně koncovému odběrateli formálně prodal Izrael.

Zbrojaři z Czechoslovak Group celou kauzu označují za kombinaci nepravd a spekulací. „Kompletní zbraňové systémy DANA a RM-70 nedodala do Ázerbájdžánu Česká republika ani jiný stát Evropské unie, ale Izrael, který pro ten účel poskytl svou licenci tamnímu vývozci,“ brání se firma v obsáhlém prohlášení. Z Izraele pochází velká část moderní ázerbájdžánské výzbroje.

Firma dále tvrdí, že dodala pouze terénní podvozky značky Tatra, i když její dceřiná společnost Excalibur Army nabízí houfnice DANA kompletní, tedy včetně 152 mm houfnice. Navíc kritizuje zjištění Hospodářských novin jako nepřesné. Podle zbrojařů žádné embargo na vývoz do Ázerbájdžánu neexistuje a země je významným spojencem NATO.

Ministerstvo zahraničních věcí ale namítá, že Česká republika restrikce na vývoz do Ázerbájdžánu v praxi dodržuje od doby, kdy k nim v roce 1992 vyzvala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě kvůli krvavé válce o Náhorní Karabach.

„Každý případ vývozu do Ázerbájdžánu je posuzován individuálně, zkoumána je mimo jiné letalita materiálu a jeho zneužitelnost v oblasti Náhorního Karabachu,“ sdělila Deníku Referendum Michaela Lagronová z tiskového odboru ministerstva.

Ázerbájdžán k hranicím Náhorního Karabachu v posledních letech stáhl těžkou techniku včetně tanků, které se zapojily do přestřelek, jež kolem hranic oblasti nepravidelně propukají. Zatímco ázerbájdžánská armáda nakupuje techniku převážně v Izraeli, její protivník — Arménie — získává výzbroj z Ruska. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě označila formální klid zbraní v Náhorním Karabachu za dlouhodobě neudržitelný. Při původním konfliktu mezi lety 1988 a 1994 v oblasti zemřelo nejméně třicet tisíc lidí.