↗

Jediným světlým rysem posledního vývoje je dle agenturních zpravodajů fakt, že vzplanuvší válka zase rychle skončila. Obětí přímo na životech tak bylo jen několik desítek. Na snímku ázerbájdžánský voják pózující na zbytcích historického opevnění. Foto AFP Files

Schylovalo se k tomu už řadu měsíců, po posledním týdnu se ale zdá být jasno: proslulá oblast na jižním Kavkaze, jež patří formálně Ázerbájdžánu, ale kterou tradičně — a od války v letech 1988—1994 takřka výhradně — obývali Arméni, přejde pod ázerbájdžánskou kontrolu.

Bezprostředním důvodem je vítězství Ázerbájdžánu v bleskové jednodenní válce právě z minulého týdne. Baku vyslalo na Karabach vojáky v reakci na skon několika svých mužů, jež měla usmrtit arménská mina.

Arménie neměla v oblasti od války v roce 2020 své jednotky a ruské mírové síly — cca 2000 mužů — nezasáhly. Moderně vyzbrojená ázerbájdžánská armáda tak narazila jen na karabašskou domobranu.

Byly nasazeny drony, letectvo i moderní dělostřelectvo. Během čtyřiadvaceti hodin měli Ázerbájdžánci pod kontrolou všechny přístupy do samotného srdce Karabachu i strategické výšiny.

Ruské mírové síly pak už jen domluvily příměří výměnou za úplné složení zbraní. Tažení vyhlášené jako protiteroristická operace rychle skončilo.

↗

Mapka inkriminované oblasti. Tyrkysově zelená území získal Ázerbájdžán ve válce z roku 2020, okrová připojí dle všeho nyní. Fialovými čarami zde Lačinský koridor — v posledních letech jediná cesta do oblasti z vlastní Arménie. Modře obtáhlá pak provincie Sjunik mezi Karabachem a ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan. Grafika WmC/DR

Jsou tu ovšem i dlouhodobé faktory. Nejméně od války 2020 bylo zjevné, že arménská strana tahá za kratší konec pomyslného provazu. Bohatší Ázerbájdžánci se západními zbraněmi byli po všech stránkách silnější. Také od roku 2020 kontrolovali všechny přístupy do oblasti s výjimkou Lačinského koridoru, který měli střežit Rusové, ač, jak se posléze ukázalo, ne vždy střežili.

Vláda samotné Arménie ztratila na dění v Karabachu do značné míry vliv. Její vztahy s Ruskem jako tradičním protektorem se pokazily už po změně režimu v roce 2018, od níž se datuje vláda současného premiéra Nikoly Pašinjana. Ještě více se potom zhoršily po loňské invazi Ruska na Ukrajinu.