Válka v Libyi po devíti letech: země se už jen tak nezcelí
Petr JedličkaDalší výročí Kaddáfího pádu se blíží a v zemi se stále bojuje, čím dál víc přitom za účasti jiných států. Zatím nejvýrazněji zasáhl do války jarní vstup Turecka. Aktuálně však hrozí plnohodnotnou intervencí i Egypt.
Na konci června 2011 stála Libye na jednom ze svých pomyslných rozcestí. Tehdy několikaměsíční válka vyrostlá z arabského jara byla už v podstatě rozhodnutá. Bojovalo se jen pozičně. Povstalecké armády postoupily za pomoci letectva NATO na osmdesát kilometrů od Tripolisu a budovaly zázemí pro závěrečný útok. Muammar Kaddáfí nabízel okamžitý mír, svobodné volby pod mezinárodním dohledem a vlastní odchod z politiky, pokud volby prohraje. Pro povstalce a jejich patrony, zvláště pro Francii, USA a Británii, nebylo toto již přijatelné — na Kaddáfího byl ostatně vydán mezinárodní zatykač. Byly tu ale jiné možnosti: Kaddáfí se mohl sám vydat; dalo se jednat s armádou; státy NATO mohly tlačit na předání moci a poté zprostředkovat state building. Nakonec se nestalo nic. V srpnu 2011 byla pak ofenzíva obnovena a v říjnu Kaddáfí proslule zlynčován.
Dnes má Libye za sebou necelých devět let postkaddáfíovského vývoje, z nichž sedm posledních se v zemi soustavně bojuje. V první fázi šlo o střety různých mocenských skupin opírajících se o milice různých klanů a měst. Následně v roce 2014 přišel střet mezi vládou a vedením pochybně zvoleného parlamentu. V květnu 2014 se pokusil o puč maršál Haftar vystupující jako velitel nové celolibyjské armády, v letech 2015 a 2016 bojovali všichni se všemi a k tomu ještě s Islámským státem a od dubna 2019 opět blok tripolské vlády s blokem maršála Haftara.
Na konci loňského roku a začátku letošního se už už zdálo, že Haftarovy síly zvítězí — maršálovy oddíly vycvičené s pomocí egyptských poradců, vyzbrojené za peníze Spojených arabských emirátů a posílené žoldnéři z Ruska měly pod kontrolou takřka celou zemi. Ovládaly už i část Tripolisu. Pak se však na stranu vládního bloku postavilo otevřeně a se vší vahou Turecko. Do Libye dorazily nové zbraně i jednotky ze Sýrie. Haftarova ofenzíva byla zastavena a následoval protiútok. Od minulého měsíce se maršálovy jednotky už jen stahují.
Poslední událostí libyjské války je několik dnů staré vystoupení egyptského prezidenta-diktátora Sísího: Egypt začíná oficiálně cvičit a vyzbrojovat kmenové milice stavící se na Haftarovu stranu a pokud vládní jednotky postoupí za současnou linii fronty u Syrty, vstoupí do Libye přímo egyptská armáda.
Pokud čtenáře zajímá, jak konflikt ovlivňuje produkci ropy, zde dva grafy. První obsahuje údaje až do konce minulého roku, druhý jen do roku 2017, ale zase s vysvětlením jednotlivých propadů a nárůstů.
2) https://static.seekingalpha.com/uploads/2017/8/1/35699545-15015652588855407_origin.jpg
Pro kontext se patří doplnit, že v roce 2011 se cena ropy pohybovala mezi 80 a 120 dolary za barel. Aktuálně je na 40 dolarech, a to po jarním propadu stoupá.