Válka v Libyi po devíti letech: země se už jen tak nezcelí

Petr Jedlička

Další výročí Kaddáfího pádu se blíží a v zemi se stále bojuje, čím dál víc přitom za účasti jiných států. Zatím nejvýrazněji zasáhl do války jarní vstup Turecka. Aktuálně však hrozí plnohodnotnou intervencí i Egypt.

Podobě jako za války proti Kaddáfímu tvoří i dnes většinu bojovníků příslušníci městských a klanových milic. Foto NAOC

Na konci června 2011 stála Libye na jednom ze svých pomyslných rozcestí. Tehdy několikaměsíční válka vyrostlá z arabského jara byla už v podstatě rozhodnutá. Bojovalo se jen pozičně. Povstalecké armády postoupily za pomoci letectva NATO na osmdesát kilometrů od Tripolisu a budovaly zázemí pro závěrečný útok. Muammar Kaddáfí nabízel okamžitý mír, svobodné volby pod mezinárodním dohledem a vlastní odchod z politiky, pokud volby prohraje. Pro povstalce a jejich patrony, zvláště pro Francii, USA a Británii, nebylo toto již přijatelné — na Kaddáfího byl ostatně vydán mezinárodní zatykač. Byly tu ale jiné možnosti: Kaddáfí se mohl sám vydat; dalo se jednat s armádou; státy NATO mohly tlačit na předání moci a poté zprostředkovat state building. Nakonec se nestalo nic. V srpnu 2011 byla pak ofenzíva obnovena a v říjnu Kaddáfí proslule zlynčován.

Dnes má Libye za sebou necelých devět let postkaddáfíovského vývoje, z nichž sedm posledních se v zemi soustavně bojuje. V první fázi šlo o střety různých mocenských skupin opírajících se o milice různých klanů a měst. Následně v roce 2014 přišel střet mezi vládou a vedením pochybně zvoleného parlamentu. V květnu 2014 se pokusil o puč maršál Haftar vystupující jako velitel nové celolibyjské armády, v letech 2015 a 2016 bojovali všichni se všemi a k tomu ještě s Islámským státem a od dubna 2019 opět blok tripolské vlády s blokem maršála Haftara.

Na konci loňského roku a začátku letošního se už už zdálo, že Haftarovy síly zvítězí — maršálovy oddíly vycvičené s pomocí egyptských poradců, vyzbrojené za peníze Spojených arabských emirátů a posílené žoldnéři z Ruska měly pod kontrolou takřka celou zemi. Ovládaly už i část Tripolisu. Pak se však na stranu vládního bloku postavilo otevřeně a se vší vahou Turecko. Do Libye dorazily nové zbraně i jednotky ze Sýrie. Haftarova ofenzíva byla zastavena a následoval protiútok. Od minulého měsíce se maršálovy jednotky už jen stahují.

Poslední událostí libyjské války je několik dnů staré vystoupení egyptského prezidenta-diktátora Sísího: Egypt začíná oficiálně cvičit a vyzbrojovat kmenové milice stavící se na Haftarovu stranu a pokud vládní jednotky postoupí za současnou linii fronty u Syrty, vstoupí do Libye přímo egyptská armáda

×
Diskuse
June 29, 2020 v 20.19
Produkce ropy

Pokud čtenáře zajímá, jak konflikt ovlivňuje produkci ropy, zde dva grafy. První obsahuje údaje až do konce minulého roku, druhý jen do roku 2017, ale zase s vysvětlením jednotlivých propadů a nárůstů.

1) https://www.stratfor.com/sites/default/files/styles/wv_small/public/libya-oil-production-092419%20%281%29.png?itok=sytzp1DU

2) https://static.seekingalpha.com/uploads/2017/8/1/35699545-15015652588855407_origin.jpg

Pro kontext se patří doplnit, že v roce 2011 se cena ropy pohybovala mezi 80 a 120 dolary za barel. Aktuálně je na 40 dolarech, a to po jarním propadu stoupá.