V postkaddáfíovské Libyi se jedná o obsazení posledních důležitých postů v nové prozatímní vládě v čele s Abdalem Rahímem Kíbem. Děje se měsíc po prohlášení země za osvobozenou. V kabinetu by měly být zastoupeny všechny významné frakce povstaleckého hnutí. To má dle agenturních komentářů zmírnit dosavadní pře a celkově uklidnit situaci.

„Hlavním cílem prozatímní vlády bude zajištění stability, bezpečnosti a obnovy normálního života v zemi,“ řekl zahraničním novinářům Kíb, nominovaný Přechodnou národní radou (TNC) už před několika týdny.

„Ministři budou dbát na to, aby co nejdříve začaly opět fungovat sociální služby (...) aby se děti vrátily do škol a aby státní zaměstnanci dostali všechny dlužené výplaty,“ doplnil nový premiér.

Kíbova vláda měla původně pracovat v normálním režimu už od minulého úterý. Spory nad obsazením jednotlivých funkcí nicméně nástup zkomplikovaly.

Podle soupisu, jenž předal novinářům před osmi dny přímo Kíb, měli silové posty získat známí velitelé milic ze Zintánu (Usáma Džuvalí, ministr obrany) a Misuráty (Favzí Abdalál, ministr vnitra). Ministrem ropného průmyslu se měl stát Abdalrahmán bin Džaza, který v minulosti pracoval pro italskou těžařskou korporaci Eni. Jeho předchůdce — Alí Tarhúni, blizký bengházské části TNC — měl přejít na ministerstvo financí.

Tarhúni se ovšem nechal před několika dny slyšet, že „tuto vládu přímo kontrolují zahraniční magnáti, dodavatelé zbraní a vlastníci vlivných médií“, a on v ní zasedat nechce. Podle agenturních výkladů mu vadí zejména přílišný vliv Kataru.

Výhrady k demokratickému deficitu vlády vyjádřil také designovaný ministr zahraničí Ašur bin Chajjal.

O definitivní podobě kabinetu se tak stále vyjednává.

Kíbova vláda by měla zůstat u moci přinejmenším do poloviny příštího roku, v jejímž průběhu slíbila TNC uspořádat volby. Má jít o první demokratický počin příslušného typu po 42 letech vládnutí Muammara Kaddáfího.