V postkaddáfíovské Libyi se jedná o obsazení posledních důležitých postů v nové prozatímní vládě v čele s Abdalem Rahímem Kíbem. Děje se měsíc po prohlášení země za osvobozenou. V kabinetu by měly být zastoupeny všechny významné frakce povstaleckého hnutí. To má dle agenturních komentářů zmírnit dosavadní pře a celkově uklidnit situaci.

„Hlavním cílem prozatímní vlády bude zajištění stability, bezpečnosti a obnovy normálního života v zemi,“ řekl zahraničním novinářům Kíb, nominovaný Přechodnou národní radou (TNC) už před několika týdny.

„Ministři budou dbát na to, aby co nejdříve začaly opět fungovat sociální služby (...) aby se děti vrátily do škol a aby státní zaměstnanci dostali všechny dlužené výplaty,“ doplnil nový premiér.

Kíbova vláda měla původně pracovat v normálním režimu už od minulého úterý. Spory nad obsazením jednotlivých funkcí nicméně nástup zkomplikovaly.

Podle soupisu, jenž předal novinářům před osmi dny přímo Kíb, měli silové posty získat známí velitelé milic ze Zintánu (Usáma Džuvalí, ministr obrany) a Misuráty (Favzí Abdalál, ministr vnitra). Ministrem ropného průmyslu se měl stát Abdalrahmán bin Džaza, který v minulosti pracoval pro italskou těžařskou korporaci Eni. Jeho předchůdce — Alí Tarhúni, blizký bengházské části TNC — měl přejít na ministerstvo financí.

Tarhúni se ovšem nechal před několika dny slyšet, že „tuto vládu přímo kontrolují zahraniční magnáti, dodavatelé zbraní a vlastníci vlivných médií“, a on v ní zasedat nechce. Podle agenturních výkladů mu vadí zejména přílišný vliv Kataru.

Výhrady k demokratickému deficitu vlády vyjádřil také designovaný ministr zahraničí Ašur bin Chajjal.

O definitivní podobě kabinetu se tak stále vyjednává.

Kíbova vláda by měla zůstat u moci přinejmenším do poloviny příštího roku, v jejímž průběhu slíbila TNC uspořádat volby. Má jít o první demokratický počin příslušného typu po 42 letech vládnutí Muammara Kaddáfího.

Kauza Sajf Islám

Masmédia ale v minulém týdnu poutala spíše dvě jiná témata: otázka procesu se Sajfem Islámem Kaddáfím a unik zprávy generálního tajemníka OSN o přístupu povstaleckého režimu ke svým odpůrcům - ať už domnělým nebo skutečným.

Sajf Islám byl dopaden zintánskou milicí v sobotu 19. listopadu v poušti na jihu země. Zřejmě nejznámější syn svrženého vládce se podle agenturních zpráv snažil uprchnout do Nigeru v přestrojení za Tuarega.

Mladý Kaddáfí byl ihned po zadržení přepraven do Zintánu, kde je doposud vězněn. Zástupci povstaleckého vedení ubezpečili novináře, že je s ním zacházeno dle mezinárodních humanitárních standardů (což v minulém týdnu potvrdila i delegace Červeného kříže) a že o jeho budoucnosti rozhodne spravedlivý soud.

Zvláště poslední sdělní přitom vyvolalo rozpačité reakce ze Západu, protože Sajfa Isláma chce soudit i Mezinárodní trestní soud (ICC) při OSN. Odpovědný žalobce ICC Luis Moreno-Ocampo proto neprodleně odletěl do Libye, aby celou věc s povstalci prodiskutoval.

Jednání byla nejspíše ukončena už ve středu - Moreno-Ocampo novinářům sdělil, že se s povstalci dohodl na (blíže nespecifikovaném) kompromisu, který předpokládá, že soud skutečně proběhne na libyjské půdě. Podle pozorovatelů bude Sajf Islám zřejmě odsouzen k smrti.

Povstalečtí lékaři zároveň upozornili, že se Sajf Islám při útěku nakazil snětí a s velkou pravděpodobností přijde ještě před procesem nejméně o tři prsty.

Dříve rozšířenou informaci, že krátce po Sajfovi dopadli povstalci i náčelníka Kaddáfího rozvědky Abdalláha Sanúsího, se dosud potvrdit nepodařilo. Také na Sanúsího ICC vydal mezinárodní zatykač.

Zbraně a mučení

Vůbec poslední zprávou z Libye, které věnují pozornost i velké agentury, je informace o úniku rozsáhlého materiálu o přístupu povstalců k lidským právům. Soubor hlášení a nejrůznějších zpráv zhotovený na přání generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna odhaluje, že v závěrečné fázi vnitrolibyjských bojů zmizelo nezvyklé množství lidí.

Podle textu, k němuž se dostali reportéři Reuters a britského Independentu, zadržují dnes povstalci na 7000 vězňů, a to v krajně nevyhovujících podmínkách. Tvůrci materiálů upozorňují na existenci mnoha privátních věznic („kopek“), kde jsou zadření „mučeni“ a „systematicky trýzněni“. Mezi internovanými jsou také ženy a děti.

OSN ve zprávě dále poukazuje na četné případy vražd a násilí na civilistech, jehož se povstalci dopouštěli při dobývání Syrty. „Obavy organizace“ pak budí i „zmizení“ značného množství protileteckých střel typu Manpads (odpalovaných z ramene) z Kaddáfího armádních skladů.

„Libye měla ve skladech nejvíce střel typu Manpads ze všech zemí, v nichž se tento typ zbraně nevyrábí. Ačkoliv tisíce z nich byly zničeny v průběhu sedmiměsíční operace NATO, přetrvávají rostoucí obavy z jejich rozkradení a následného prodeje do světa (...) totéž se týká i různých typů munice a min,“ stojí dle Independentu ve zprávě doslova.

Libyjští povstalci již dříve rozprodávali zbraně ukořistěné Kaddáfího armádě nejrůznějším zájemcům, včetně palestinského Hamásu. Se střelou typu Manpads lze poměrně jednoduše sestřelit například dopravní letadlo.

Celým obsahem uniklé se má v příštích dnech zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Další informace:

Al Džazíra Libya's NTC announces new cabinet

Al Džazíra ICC allows Libya to try Gaddafi son

Reuters Libya's ex-rebels hold 7,000 detainees: UN chief

The Independent Leaked UN report reveals torture, lynchings and abuse in post-Gaddafi Libya