Bez výraznějšího posunu dosud pokračují rozhovory o nové libyjské vládě, ve které mají být zastoupeny všechny povstalecké skupiny. Známé, resp. všemi uznávané je stále jen jméno premiéra. Tím je od konce října akademik a elektroinženýr Abdar Rahím Kíb. O jménech většiny ministrů a jejich kompetencích se ale pořád vedou spory.

Podle agentur i Al Džazíry se trvající nejistota promítá i do bezpečnostních problémů -  žádná z frakcí, ozbrojených skupin či městských milic totiž nehodlá složit zbraně, dokud nebude ustavena policie a schéma transformace povstaleckých houfců v národní armádu.

Každá se skupin si tak dnes hájí své domovské území a snaze ostatních přeskupit síly se brání i za použití minometů či odpalovačů raket Grad.

„Chtěl bych ubezpečit libyjský lid, že je všechno už pod kontrolou,“ vzkázal v neděli přes média Mustafa Džalíl, předseda Přechodné národní rady (TNC), který se kvůli násilnostem sešel se zástupci jednotlivých kmenů.

Podle AP nicméně násilné střety pokračovaly v příslušné době dále, a to již čtvrtý den v řadě. Jenom v okolí Tripolisu bylo přes víkend zabito přinejmenším 13 lidí. Reportéři Al Džazíry zaznamenali také povstaleckou přestřelku poblíž Zavíji.

„S bratry v sousedství nemáme žádný problém,“ cituje AP jednoho z velitelů na místě poslední střelby.

„Bojujeme jen proti stoupencům Kaddáfího, kteří se dosud nevzdali,“ dokládá velitel pro agenturu.

Dle AP samotné i dalších zdrojů je ale téměř nemožné dokázat, zda účastníci příslušných třenic mluví pravdu.

Podle analytiků zpravodajského serveru IPS lze nyní v Libyi rozlišit více než 40 různých ozbrojených skupin. Frakcí s největším vlivem i přístupem k zahraničním fondům svrženého režimu zůstává skupina kolem Džalílovy TNC. Ta sdružuje povstalce z východu země a mnoho představitelů Kaddáfího vlády, kteří v minulých měsících přešli k povstalcům. Dalšími v mocenské hierarchii jsou bojovníci z pohoří Nafúsá (zejména města Zintán), povstalci z Misuráty a úzce spolupracující bojůvky libyjských islamistů.

Al Džazíra pak ještě uvádí, že se mezi stoupenci jednotlivých frakcí rozmáhá vzájemné obviňování z rabování či útoků na civilisty. To má údajně znesnadňovat objasňování zločinů, jichž se někteří povstalci za války i po usmrcení Muammara Kaddáfího (20. října 2011) dopustili.

Ropa už těče

Stranou od politických jednání a násilných střetů se pověřeným odborníkům daří obnovovat těžbu ropy. Podle ředitele libyjské National Oil Corporation (NOC) Núrího Berúína se v zemi dnes vytěží 600 tisíc barelů ropy. Před válkou to bylo 1,6 milionu.

BBC Berúín o víkendu sdělil, že státní korporace počítá do konce roku 2011 se zvýšením těžby o dalších 200 tisíc barelů. Předválečného množství by ráda dosáhla do roku 2012.

Těžbu v Libyi obnovují již i koncerny ze zahraniční. Podle Al Džazíry začal italský Eni o víkendu těžit na největším z libyjských ropných polí El Fíl (Slon), a to 40 tisíc barelů za den. Před válkou se zde těžilo 130 tisíc barelů.