Zadržte Kaddáfího a zachraňte sebe, zaznělo do Libye z Haagu

Petr Jedlička

Hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) vybídl Kaddáfího ministry, aby se zřekli odpovědnosti za činy režimu sesazením svého vůdce. Budou-li naopak vzdorovat, vystaví se prý hrozbě podobného stíhaní, jakému čelí dnes nejmocnější trojice v zemi.

Pokud představitelé Kaddáfího vlády zadrží sami svého vůdce, uleví se jim při posuzování odpovědnosti za zločiny režimu. Jestli mu naproti tomu zůstanou věrni, vystaví se hrozbě trestního stíhání i oni. Takový vzkaz zaslal přes média v úterý do Libye hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Luis Moreno-Ocampo. Stalo se tak pouhý den poté, co senát ICC vydal na Muammara Kaddáfího mezinárodní zatykač.

Agenturní komentáři hodnotí Moreno-Ocampovu výzvu jako zajímavý test, nakolik je Kaddáfího režim stále mocensky pevný. Od počátku konfliktu v první polovině února se jej sice již zřeklo několik desítek vlivných osob - čelními diplomaty a silovými ministry počínaje a hráči národní fotbalové reprezentace konče; většina politiků i vojenských velitelů ale na Kaddáfího straně zůstala.

Mezinárodní zatykač ovšem vytváří novou situaci, myslí si znalci. Vedle poněkud sporné právní vymahatelnosti totiž definitivně znamená, že s Kaddáfího politickým přežitím coby — například — součásti nějakého kompromisního ujednání s povstalci se už nepočítá.

Současně s libyjským vůdcem se mezinárodní zatykač vztahuje i na Kaddáfího nejznámějšího syna Sajfa Isláma a také na zetě, ředitele libyjské tajné služby Abdalláha Sanúsího. Všichni tři čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti, z odpovědnosti za smrt stovek civilistů a z nařizovaní systematického mučení, pronásledování a masového znásilňování s cílem zastrašit libyjské obyvatelstvo.

Druhý po Bašírovi

Vydání zatykače, o něž sám Moreno-Ocampo požádal už v květnu, předcházelo tříměsíční shromažďování pokladů. Ty hlavní žalobce předložil v podobě 1200 dokumentů, jež se stávají zejména z vojenských rozkazů a výpovědí více než padesáti osob. Senát ICC došel na základě tohoto materiálu k závěru, že zločinné jednání obviněné trojice stále trvá a že je k jeho zastavení nezbytné dotyčné osoby zadržet.

Muammar Kaddáfí je zatím druhou hlavou státu, na níž byl takovýto zatykač vydán. První byl súdánský prezident Umar Bašír, jenž se má zodpovídat z podílu na zločinech vládních vojsk v provincii Dárfúr.

×
Diskuse
JG
July 1, 2011 v 13.52
?
Tak jsem se dočetl, že Česká republika údajně uznala libyjské povstalce http://english.peopledaily.com.cn/90001/90777/90855/7425857.html
ale na stránkách MZV o tom není žádná zmínka...
July 1, 2011 v 14.49
Je to zatím jen z jednoho zdroje a navíc čínského, který se v libyjských záležitostech často plete. Ale je to možné, už jsme i v seznamu věrných na WikiPedii. Na každý pád se tak mělo stát teprve včera.

"Foreign Minister Karel Schwarzenberg, after meeting with a representative from the NTC, stated on 14 June that although the Czech Republic has not yet recognized the NTC as the legitimate government of Libya, it offered "material assistance", as well as "expert advice" on the transition to democracy. On June 30, 2011, the Czech Republic diplomatically recognized the NTC and established relations so that they could begin supplying humanitarian aid, which included 2.5 million Koruna and medical aid for injured children"
JG
July 1, 2011 v 19.09
Pravda, nenašel jsem to nikde jinde než na těchto pochybných stránkách, přesto mě to zarazilo - takovou věc by měl přece jen projednat parlament nebo tak něco?
HP
July 2, 2011 v 13.56
Jak to bylo s uznáním Kosova?
Nejsem si jistá, že o tom nejprve rozhodl parlament ČR. Pamatuje si to někdo? Vím, že nad tím panovaly značné "rozpaky", protože Srbové nás několikrát v historii podrželi. Mnozí v tom (odtržení historického území Srbska z rozhodnutí evr. mocností -uznání Kosova) vidí druhý "Mnichov".
July 11, 2011 v 17.24
Uznávání nových států v ČR
v ČR skutečně uznává nové státy jenom vláda, ne parlament ... ale činí tak pouze na základě tradice (přesněji: z mandátu instituce odpovědné za zahraniční politiku země), nikoliv specifického zákona či jiné specifické právní normy. Žádný takový zákon totiž v ČR nemáme.

Poslední tematické návrhy, které měly vakuum vyplnit, předložili - pokud mě paměť neklame - komunisté. Jeden právě v souvislosti s Kosovem a jeden letos na jaře. Počítaly s tím, že by se státy uznávaly podobným procesem, jako se schvalují mezinárodní smlouvy - tedy po souhlasu Poslanecké sněmovny i Senátu.