Ministři obrany států NATO očekávají, že budou síly Muammara Kaddáfího poraženy do několika týdnů, případně měsíců. Vyplývá to ze závěrů jejich středeční schůzky. Mandát sil zasahujících v Libyi byl sice na schůzce prodloužen až na 90 dní; podle názoru přítomných však skončí současná fáze operace s velkou pravděpodobností dříve.

Variantu, že by se konflikt v Libyi vyřešil smírně a plukovník Kaddáfí zůstal u moci, si ministři už vůbec nepřipouštějí.

„Čas pracuje proti Kaddáfímu. Ztratil veškerou legitimitu (..) musí odejít,“ píší doslova v oficiálním komuniké.

Ministři ale zároveň stále trvají na výkladu, že mise NATO není primárně zaměřena na svržení současného režimu, ale na ochranu civilních obyvatel před jeho útoky. Právě k tomuto dala Alianci mandát rezoluce 1973 Rady bezpečnosti OSN z půle března.

Na otázku francouzského novináře, jestli se NATO po porážce Kaddáfího sil z Libye úplně stáhne, odvětil generální tajemník organizace slovy: Až nás nebude potřeba, tak jistě (...) Na každý pád však bude NATO hrát daleko méně významnou roli.

Zástupci všech aliančních států se dále na schůzce zavázali poskytnout misi všechny prostředky nezbytné pro její pokračování. I podle agenturních komentářů jde ovšem spíše o formální slib. Z 28 zemí NATO se zásahu v Libyi účastní jen osm, a ty jej také financují. Jak v minulosti, tak i na středeční schůzce sice zazněly výzvy ostatním, aby „převzali větší část odpovědnosti“; žádný ze zástupců dalších států —  včetně ČR — je ale nevyslyšel.

Mezitím na bojišti

Situace na bojištích v samotné Libyi se od vyhnání Kaddáfího sil z Misuráty v polovině května nijak výrazně nezměnila. Výjimku představuje středeční útok několika tisícovek prorežimních vojáků na město Zintán a právě na Misurátu, který doposud trvá. Už v minulém týdnu naopak povstalci dobyli pár menších měst v jihozápadních horách.

NATO současně stupňuje leteckou kampaň proti prorežimním jednotkám. Stále též bombarduje vládní a vojenské objekty na základnách i uvnitř měst.

Masmédia se v posledních dnech věnují zejména útokům na cíle v Tripolisu. Zde bylo od úterka provedeno přes 65 úderů, a to i za denního světla. Dle mluvčích Aliance směřují bomby a rakety na budovy velitelství, protiletadlové zbraně a radary. Podle libyjských zdrojů jsou ničeny i čistě civilní cíle a umírá mnoho lidí.

Technickou novinkou kampaně NATO je používání bojových vrtulníků, jež byly do akce nasazeny poprvé minulý týden.

Velení povstaleckých jednotek by rádo již vbrzku zorganizovalo „pochod na Tripolis“, který má podnítit povstání přímo v hlavním městě. Podmínkou jeho úspěchu je ovšem dle něho likvidace roztroušených skupin tanků po celém středozápadním pobřeží. Někteří z agenturních pozorovatelů proto odhadují, že nasazení bojových vrtulníků souvisí právě s tímto plánem.

Podle vyjádření čerstvě zběhlých generálů jsou prorežimní síly v naprostém rozkladu a mají necelou pětinu původního stavu. To by odpovídalo 12 tisícům mužů. Ověřit pravost těchto informací je ale nemožné. Krom toho se Kaddáfí může spolehnout ještě na mnohatisícovou milici, bojovníky několika věrných kmenů a snad i zahraniční žoldnéře.

Možnosti diplomacie

Také v politice se povstalcům daří čím dál více. Jednak se stále rozšiřuje počet ministrů a vojenských velitelů, kteří přebíhají do jejich řad — naposledy tak minulý týden učinilo pět generálů a dva plukovníci — a jednak získávají stále větší podporu, zejména u arabských a západních mocností.

Jako legitimního zástupce libyjského lidu již Prozatímní vládu v Benghází uznalo deset států: Francie, Itálie, Británie, Španělsko a Malta v Evropě; Katar, Kuvajt a Jordánsko v Arábii. Krom toho se k uznání připojily i africká Gambie a oceánské Maledivy. V Benghází se už několik týdnů střídají ministři zahraničí celého světa a ujišťují povstalce o zájmu na budoucí spolupráci.

Snad ještě důležitější však pro povstalce je, že jim většina ze jmenovaných pomáhá také finančně. Evropské státy již na počátku května založily zvláštní fond, z něhož mají povstalci čerpat na výplatu mezd lékařům, učitelům a humanitárním pracovníkům. Do fondu by mělo být takto převedeno přibližně 250 milionů dolarů.

Dalších 180 milionů věnoval rebelům rebelům kuvajtský režim. Od katarského zase dostali 120 milionů dolarů za dodanou ropu. Prodej ropy povstalci obecně sice — navzdory veškerým předpokladům — vázne; správa vzbouřeneckého území však podle vyjádření svých představitelů disponuje financemi minimálně na pět měsíců.

Na účtech Kaddáfího rodiny v EU a USA bylo již před časem dále zmraženo přes 60 miliard dolarů. Také tyto peníze by měly být postupně dány povstalcům k dispozici.

To, co povstalcům dle pozorovatelů chybí, jsou sofistikované zbraně, profesionální výcvik jednotek a jasné plány do budoucna. O plánech mají ve čtvrtek do noci jednat zástupci rebelů se západními ministry zahraničí a předními arabskými státníky v Abú Dhabí, výcvik již polooficiálně zajišťují francouzští, britští a snad i američtí poradci. O dodávkách sofistikovaných zbraní se zatím nemluví.

Mír, právo a oběti

Přestože vlády Evropy a USA už s žádnými kompromisem mezi povstalci a Kaddáfího režimem nepočítají, stále se objevují mírové iniciativy, které se snaží zprostředkovat kompromisní dohodu. Nejvíce z nich iniciují africké státy, některé ale i představitelé OSN.

Boje trvají od 19. března a jejich tíha dopadá na všechny obyvatele pobřežního pásu i jihozápadních hor. Domovy dle OSN opustilo přes 750 tisíc lidí. 250 tisíc z nich uprchlo do zahraničí.

USA i EU také neustále zpřísňují obchodní embargo. Evropští představitelé například v tomto týdnu oznámili, že na seznam statků podléhajících restrikcím připojují i všech šest velkých přístavů mezi Tripolisem a Brígou. Na území kontrolovaná režimem tak půjde jen velmi obtížně cokoliv dovést.

Agentury si vedle politiky a vlastních bojů pak ještě všímají právních přesahů dění. Zde je nejčerstvější novinkou informace, že Muammar Kaddáfí vydal před intervenci NATO příkaz, aby vojáci jeho sil cíleně znásilňovali ženy povstalců. Kvůli tomuto měli prý dokonce nafasovat tablety na posílení erekce.

Původcem citované informace je Luis Moreno Ocampo - prokurátor při Mezinárodním trestním soudu, který projednává žalobu na libyjského vůdce, jeho syna a velitele libyjské tajné služby. Při zveřejní zprávy o rozkazu znásilňovat vyšel dle vlastních slov z nových zjištění vyšetřovatelů a za jejich pravdivostí si stojí.

Naopak vlády západních států se ve Francii a v Bruselu rozhodla zažalovat Kaddáfího dcera Ajíša, a to za vraždu a válečný zločin. Obojího se měly dopustit jejich síly 30. dubna při náletu na Tripolis. Podle tvrzení Libyjců i řady dalších indicií při tomto náletu zemřel jeden z Kaddáfího synů Sajf Arab a také tři vůdcova vnoučata.

Právníci libyjského režimu se kromě toho chystají oslovit i soud EU v Lucemburku. Zde má být podána stížnost na nelegálnost aktu, kterým byl Kaddáfího rodině znemožněn přístup k penězům na kontech evropských bank.

Další informace:

BBC News Western-Arab talks to focus on Libya after Gaddafi

BBC News Libya crisis: Rebels seek to break out of Misrata

BBC News Analysis: Fractured war effort against Gaddafi

Al Džazíra Libya Contact Group to meet in Abu Dhabi

AL Džazíra Map: NATO attacks on Libyan cities

Al Džazíra Rebel forces edge towards Tripoli

AP Daytime NATO Airstrikes Pummel Libyan Capital

The Guardian Gaddafi faces new ICC charges for using rape as weapon in conflict