Současná intervenční koalice bude v Libyi zasahovat až do doby, než se režim Muammara Kaddáfího podřídí požadavkům rezoluce 1973 Rady bezpečnosti OSN o ochraně civilistů. V praxi to podle agenturních výkladů znamená, že zásah neskončí, dokud prorežimní síly nezastaví bojovou činnost. Zástupci čtyřiceti zemí a mezinárodních organizací se na tom dohodli na úterní konferenci o budoucnosti Libye v Londýně.

Tamtéž se koalice dále shodla na vytvoření zvláštní pracovní skupiny, která má dohlížet na politický rozměr intervence včetně otázek budoucího uspořádání v zemi.

Faktické řízení operace převzalo ve středu NATO.

Předsednictvím pracovní skupiny byl pověřen Katar a první oficiální setkání proběhne v jeho hlavním městě Dauhá. Datum zatím nebylo určeno, ale zástupci ropného emirátu slíbili, že schůzi svolají co nejdříve. Poté předsednictví přejde na další zemi.

V rámci skupiny budou jednat zástupci států zasahujících v Libyi a dalších zemích v „blízké koordinaci s OSN, Africkou unií, Ligou arabských států, Organizací islámské konference, Evropskou unií a NATO“, doplnil k povaze tělesa britský ministr zahraničí William Hague.

Kaddáfí osobně zaslal účastníkům konference dopis, ve kterém tvrdí, že mezi ním a rebely z Benghází nikdy nemůže dojít ke kompromisu. Podle libyjského vůdce jde o teroristy z Al-Káidy a všichni, kdo s nimi spolupracují, na to doplatí.

O zásahu samotném Muammar Kaddáfí i v dopise mluví jako o křižáckém tažení vedeném imperialistickými plány.

Katarský premiér Hamíd Džásim Sání naopak libyjskému vládci vzkázal, že má jen několik posledních dní na to, aby si vyjednal možnost útěku. „Apelujeme na Kaddáfího a jeho lidi, aby odešli. Myslím si, že tohle je jediné možné a nejrychlejší řešení problému,“ řekl Sání doslova.

Katar byl od začátku intervence nejbližším arabským spojencem západních členů zasahující koalice. Jako první arabský stát poslal na misi do Libye vojenské letouny, uznal povstaleckou radu v Benghází jako legitimního zástupce země a také rebelům nabídl, že zprostředkuje prodej jejich ropy.

Kaddáfí znovu v ofenzívě

Na samotném bojišti v centrální části Libye panuje velmi proměnlivá situace. Povstalecká fronta tvořená houfy mladíků a kolonami pick-upů s kulomety musela po rychlém postupu až ke Kaddáfího rodišti Sirtě opět ustoupit asi sto šedesát kilometrů na východ do ropného města Bin Džavád. To je teď pod palbou prorežimních jednotek, které jej ostřelují za pomoci raket, minometů a tankových děl.

Povstalci padli dle svědectví z místa do léčky: Kaddáfího jednotky v Sirtě prý vyvěsily bílé vlajky, a poté na lehce ozbrojené povstalecké oddíly začaly střílet z okolních domů. Vposledku nasadili prorežimní vojáci i těžkou techniku a povstalce zahnali na útěk.

Povstalecké jednotky mají problémy se zásobováním a hlavně s pohonnými hmotami, kterých je v centrální části země nedostatek. Bez leteckých zásahů Aliance nemají dle většiny komentátorů nezkušení a špatně vyzbrojení bojovníci šanci Kaddáfího pozice dobýt.

Boje pokračují také v západolibyjské Misurátě, která je stále pod kontrolou rebelů. Ti zde odolávají nepřetržitému útoku Kaddáfího jednotek již několik desítek dní.

Zbraně pro povstalce?

Francie, která je největším zastáncem vojenských zásahů a soustavně volá po co nejrazantnějším postupu proti režimu Muammara Kaddáfího, se na londýnské konferenci vyslovila pro možnost pomoci povstalcům dalším způsobem — poskytnout jim výzbroj.

„Chtěl bych podotknout, že (vyzbrojení rebelů) není součástí rezoluce OSN, které se Francie drží, ale jsme připraveni o této možnosti jednat s našimi partnery,“ prohlásil doslova francouzský ministr zahraničí Alain Juppé.

Jeho britský protějšek William Hague nejprve uvedl, že možnost vyzbrojení povstaleckých jednotek se na konferenci neprobírala, a doložil, že podobný krok by byl pravděpodobně v rozporu se zbrojním embargem, které se podle britského výkladu vztahuje na celé území Libye.

V úplném závěru konference ale i Hague připustil, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN o vojenské intervenci „opravňuje státy za určitých podmínek k poskytnutí zbraní lidem k jejich obraně“.