Rusové začali drony více používat až v aktuální fázi války. Na Kyjev a další města vzdálená od hlavní fronty Rusko útočí především íránskými drony Šáhid-136, které ale vydává za „vlastní“.

Jak ukázaly trosky dronů sestřelených na ukrajinském území, Moskva íránské drony takzvaně přeštítkovává a přejmenovává je na Geraň-2. Se zakrýváním skutečného původu vojenské techniky mají Rusové koneckonců zkušenost už z nedávného zapojení v konfliktu v Libyi.

Tam v roce 2020 podpořili vzbouřeneckou Libyjskou národní armádu generála Haftara několika stíhacími letouny Mig-29. U stíhaček ale zakryli výsostné znaky, aby nebylo jasné, odkud pocházejí. Podobnou taktiku teď používají i na Ukrajině.

Výpomoc pod sankcemi

Rusko — kromě dronů vlastní výroby Lancet — nakoupilo bezpilotní letouny z Číny a z Íránu. Zatímco největší čínský výrobce komerčních dronů DJI v dubnu oznámil, že pozastavuje obchodní aktivity jak v Rusku, tak na Ukrajině, Íránci Moskvě první zásilku bojových dronů měli podle blízkovýchodních médií dodat v srpnu.

Podle dostupných analýz ale právě zakrývání původu dronů a délka výcviku jejich operátorů způsobily, že k masovějšímu nasazení íránských dronů došlo až v této fázi konfliktu. Írán oficiálně prodej dronů Rusům popírá.

Nabízí se otázka, jak se vůbec íránské zbraně do Ruska dostaly, když jsou na obě tyto země uvaleny mezinárodní sankce. Faktem je, že embargo OSN na nákup i vývoz zbraní skončilo pro Írán v říjnu 2020. V květnu letošního roku navíc Írán otevřel továrnu v tádžickém Dušanbe, kde začal vyrábět bojové drony Ababil-2. Tádžikistán je členskou zemí Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, bezpečnostního uskupení sdružujícího šest zemí bývalého Sovětského svazu, včetně Ruska. Obchody s vojenskou technikou mezi těmito zeměmi tedy Moskvě nic nekomplikuje.