↗

Tálibové vyvěšují svou vlajku z ukořistěné helikoptéry. Snímek ze středeční vítězné přehlídky. Foto Javed Tanveer, AFP

Afghánistán opustili již všichni zahraniční vojáci, jejichž odchod požadovalo islamistické hnutí Tálibán — od 15. srpna opětovný vládce země. Poslední letadlo s příslušníky mezinárodní mise pod vedením USA opustilo Kábul s pondělní půlnocí. Spojené státy tak dostály dohodě, dle níž se měly do 31. srpna zcela stáhnout ze země. S pochybami a napětím se teď čeká, zdali dodrží svoji část závazků také Tálibán.

„Kábulské ulice vypadají dnes stejně jako včera. Velké permanentní fronty před bankami a ambasádami, ve vzduchu napětí a nejistota (…) Jisté však je, že v zemi začínají nové pořádky,“ hlásila do úterního vysílání BBC Lyse Doucetová, vedoucí zpravodajka zahraničního servisu stanice.

V rovině politického dění se teď nejvíce očekává ustavení nové vlády. Vůdci Tálibánu a lokální mocní skončili v úterý velkou třídenní poradu v Kandaháru. Mluvčí islamistů ve středu slíbil, že vláda vznikne „do dne až dvou.“

Tálibán stále opakuje, že půjde o „inkluzivní kabinet reprezentující celý Afghánistán.“ Z veřejné části závěrů kandahárské porady ale vyplývá, že se v nové vládě neobjeví nikdo spojený s dosavadními pořádky — nikdo, kdo se podílel na jakékoliv z vlád v posledních dvaceti letech.

V nové vládě by také neměly být zastoupeny ženy. Jeden z tálibánských mluvčích ve středu uvedl, že ženy „budou mít na vládnutí podíl, nikoliv však na hlavních pozicích,“ nebudou tedy například ministryněmi.

„Islám vymezuje žádoucí roli ženy ve společnosti. Na znalcích je nyní říci, jak konkrétně ji bude možné naplnit,“ řekl v posledním srpnovém týdnu novinářům Zabihulláh Mudžáhid, tálibánský šéfmluvčí.

S podobným napětím jako složení nové vlády se čeká i na to, do jaké míry dodrží Tálibán slib všeobecné politické amnestie (doslova „velkého odpuštění“). Zdroje zpravodajských agentur v různých částech země hlásí každý den desítky případů odplat, poprav či cílených represí. O nějakém plošném masakrování bývalých protivníků Tálibánu ale nemluví.

Čeho jsou globální média naopak plná, jsou emotivní výpovědi afghánských politiků, aktivistů, obchodníků či novinářů, kteří se nyní bojí o život nebo již ze země před tálibánskými pořádky utekli.

„Doufali jsme v nový Afghánistán. Pro něj jsme se snažili pracovat. Nyní jsou všechny naděje pryč,“ vzkázala ve středu západním médiím z exilu Behešta Arghandová, hlasatelka afghánské stanice Tolo, jež si získala před několika týdny proslulost nevídaným rozhovorem s tálibánským předákem.

↗

Nejvýše postaveným vůdcem Tálibánu je dnes Hibatulláh Achundzádá. V čele sítě stojí od roku 2016. Foto VoA, WmC

Větší část pozorovatelů ve svých textech stále zdůrazňuje obavy z nejrůznějších aspektů dalšího vývoje — bude se Tálibáín například snažit vnutit všem striktní výklad islámského práva a vynucovat na společnosti, aby podle něj žila? Budou se zase utínat ruce a kamenovat? Zavládne v zemi teror strážců mravnosti?

Menší část znalců naopak zdůrazňuje relativní nekrvavost tálibánského převzetí moci, pozitivní signály od současného vedení Tálibánu, utichání bojů a decentralizační správní doktrínu, již hnutí razí.

Dále se oceňuje schopnost hnutí vyjednávat s USA, ale i s Ruskem, Čínou nebo Pákistánem. Poukazuje se také na nepřátelství mezi neexpanzivním Tálibánem a džihádistickými teroristy z Islámského státu.

Tálibán samotný dnes vyhlašuje, že „přinesl mír,“ že pokud má někdo strach z dalšího vývoje, tak „nepodloženě,“ a že dosavadní zajišťování osob spojených se svrženým režimem je pouze součástí „vyšetřování některých kriminálních případů.“

„Hlavní otázkou pro nejbližší vývoj je, zda Tálibán při konsolidaci moci otevře politický prostor anebo bude moc konsolidovat stejným stylem jako v minulosti (…) Teprve pak si budeme moci udělat představu o dalším směřování země i odpovědět na otázku, jak velký je rozdíl mezi Tálibánem 2001 a Tálibánem 2021,“ shrnul v rozhovoru pro Deutsche Welle Alex Zeidler, šéf teď uzavřené německé ambasády v Kábulu.

↗

Afghánský dělník přemalovává reklamní plochy s nezahalenými ženami. Snímek z videozáznamu

Ekonomika, jídlo, běženci

Zpravodajové připomínají, že vedle politiky a veřejných pořádků budou pro nový režim výzvou i ryze praktické problémy. Dnešní afghánská ekonomika je například zcela závislá na finančních transferech ze zahraničí — různá pomoc od bohatších států a mezinárodních organizací plus peníze posílané Afghánci v zahraničí domů tvoří až osmdesát procent HDP.

Tyto transfery přitom teď většinou neprobíhají. Lidé se bojí posílat peníze, protože nevědí, u koho skončí. Afghánská centrální banka má svoje rezervy v USA zmražené a kábulské letiště dosud paralyzovaly evakuace.

Al-Džazíra ve speciálním pásmu rozebírá, zda má Tálibán vůbec odborné kapacity na to provoz letiště plně obnovit. Podobné obavy se váží k chodu elektráren, správě vodovodní sítě a podobně. Hnutí mělo s těmito systémy potíže už v devadesátých letech, kdy mu chyběli lidé. Také nyní již mnoho technických odborníků uprchlo.

Celková síla uprchlické vlny, kterou vzedmula už jarní tálibánská ofenzíva, je zatím odhadována na tři a půl milionu. Přibližně tři miliony Afghánců našli či hledají útočiště u příbuzných jinde v zemi. U zbylého půlmilonu struktury OSN očekávají, že zemi do konce roku opustí.

Rovněž OSN v posledních zprávách zdůrazňuje, že až osmnáct milionů Afghánců již nyní závisí na zahraniční potravinové pomoci. To je téměř polovina součané populace. Od pádu Kábulu do úterka přitom nepřišel do země ani balík. Zemi navíc tento roku sužuje velké sucho. Generální tajemník OSN hovoří o „hrozící humanitární katastrofě.“

Země Evropské unie, Británie i USA dávají najevo ochotu pomoci. Zatím však především hovoří o financování uprchlických center v Tádžikistánu, Uzbekistánu a Pákistánu. U Íránu podobné operace dosud blokují sankce.

BBC uvádí, že zmiňovaným zemím bude pravděpodobně nabídnuta dohoda podobného typu jako za poslední migrační krize Turecku. Takřka žádná ze západních zemí totiž nechce davy uprchlíků na svém území.

Na rozdíl od devadesátých let je pravděpodobné, že nový režim Tálibánu v Afghánistánu nebude mezinárodně izolovaný. Írán již ohlásil záměr spolupracovat při řešení problémů kolem pohraničního styku (zejména v souvislosti pašování drog). Čína má v zemi nakoupeny těžební koncese. Ruský zmocněnec pro Afghánistán Zamir Kabulov přímo uvedl, že jeho země je ve styku s Tálibánem už osm let.

Západní země dosud oficiálně vyčkávají, například Británie nebo Nizozemsko ale už otevřely úřad pro Afghánistán v Kataru. Právě v této blízkovýchodní zemi se odehrávala v minulých měsících většina vyjednávání západních diplomatů s tálibánskými představiteli a všeobecně se očekává, že tento způsob bude využíván i nadále.

Další informace:

• BBC News Afghanistan: 'Struggle to survive or race to escape' on streets of Kabul
• BBC News Amid violent reprisals, Afghans fear the Taliban's 'amnesty' was empty
• WSJ Taliban Seize Power in Afghanistan: What’s Next
• The Guardian Afghanistan could start to run out of food by September, UN warns
• The Economist Afghanistan: why the Taliban can't be defeated
• Al-Džazíra Afghanistan’s future: Taliban members prepare to appoint government