Podíl Američanů, kteří jsou nespokojeni s výkonem svého prezidenta Joea Bidena v úřadu, převýšil podíl spokojených. Stalo tak na konci srpna, vůbec poprvé od Bidenova nástupu do funkce. Konkrétně po 26. srpnu jev zachycuje drtivá většina průzkumů. Na přelomu měsíců a na počátku září se přitom trend dále prohluboval.

Podle průměru z jednotlivých průzkumů počítaného serverem Real Clear Politics klesl Bidenův pozitivní rating z hladiny 52,3 procenta, na níž se držel od března do konce července, k 9. září na 45,4 procenta. Negativní rating souběžně vystoupal ze 42,6 procenta na 49,1 procenta.

Podle analytiků nelze dost dobře odlišit, do jaké míry může za propad další covidová vlna a do jaké jde o reakci na odchod z Afghánistánu. Doložit ale lze, že afghánský faktor roli sehrál a jak Američané konkrétně odchod z Afghánistánu vnímají.

„Šetření NBC News naměřilo, že způsob, jakým Biden zvládl afghánskou situaci, schvaluje přibližně 25 procent Američanů. Šetření CBS News ukázalo, že 74 procent (Američanů) má za to, že USA zvládají stahování vojáků špatně (…) Průzkum USA Today/Suffolk pak naměřil, že Bidenův postup v afghánské otázce schvaluje 27 procent Američanů,“ píše v tematickém shrnutí Frank Newport z Gallupova institutu.

Vlastní odchod z Afghánistánu přitom většina Američanů stále podporuje. Po 14. dubnu, kdy jej Biden potvrdil, žádalo podle Ipsos survey „okamžité stažení všech vojáků“ rovných 50 procent Američanů. V květnu naměřil Quinnipiac poll 62procentní podporu stažení obecně. Chicago Council Survey konaný 7. až 26. července pak změřil, že odchod USA z Afghánistánu obecně k 11. září 2021 podporuje 70 procent Američanů.

A dále: 16. až 19. srpna — tedy už po pádu Kábulu — ukázal Morning Consult/Politico 53porocentní podporu stažení a CBS News poll z 18. až 20. srpna dokonce 63procentní. Zmíněný Morning Consult přitom zároveň naměřil, že s pokračujícími dny ve druhé polovině srpna rostla podpora stažení, i když výzkumníci připojili do otázky dovětek: „i kdyby toto stažení znamenalo, že Tálibán ovládne většinu Afghánistánu“.

V šetření Morning Consult/Politico z 25. srpna dokonce 45 procent dotázaných uvedlo, že podporují stažení, „i když bude znamenat uvolnění prostoru pro Al-Káidu a další teroristické skupiny“. Pouze 40 procent dotázaných Američanů zde přitom uvedlo, že v takovém případě by američtí vojáci odcházet neměli.

V šetření YouGov z prvního zářijového týdne označuje stažení za chybu celkem 39 procent respondentů. Ve srovnání s jarem či červencem jde sice o vyšší číslo, avšak stále o menšinu. Větší podíl Američanů — 44 procent — navíc v šetření uvádí, že chybou bylo už samo původní rozhodnutí v Afghánistánu intervenovat.