Bidenova obliba po odchodu z Afghánistánu klesla, stažení samo se ale schvaluje

Petr Jedlička

V USA propadl Bidenův approval rating od července o sedm procent. Způsob stažení z Afghánistánu je jedním z hlavních faktorů. Odchod sám ovšem větší část Američanů stále podporuje, třebas i s rizikem, že jej mohou využít teroristé.

Joe Biden (vlevo) se svým ministrem obrany Lloydem Austinem (uprostřed). Foto Caleb Barrieau, U.S. Army

Podíl Američanů, kteří jsou nespokojeni s výkonem svého prezidenta Joea Bidena v úřadu, převýšil podíl spokojených. Stalo tak na konci srpna, vůbec poprvé od Bidenova nástupu do funkce. Konkrétně po 26. srpnu jev zachycuje drtivá většina průzkumů. Na přelomu měsíců a na počátku září se přitom trend dále prohluboval.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Podle průměru z jednotlivých průzkumů počítaného serverem Real Clear Politics klesl Bidenův pozitivní rating z hladiny 52,3 procenta, na níž se držel od března do konce července, k 9. září na 45,4 procenta. Negativní rating souběžně vystoupal ze 42,6 procenta na 49,1 procenta.

Podle analytiků nelze dost dobře odlišit, do jaké míry může za propad další covidová vlna a do jaké jde o reakci na odchod z Afghánistánu. Doložit ale lze, že afghánský faktor roli sehrál a jak Američané konkrétně odchod z Afghánistánu vnímají.

„Šetření NBC News naměřilo, že způsob, jakým Biden zvládl afghánskou situaci, schvaluje přibližně 25 procent Američanů. Šetření CBS News ukázalo, že 74 procent (Američanů) má za to, že USA zvládají stahování vojáků špatně (…) Průzkum USA Today/Suffolk pak naměřil, že Bidenův postup v afghánské otázce schvaluje 27 procent Američanů,“ píše v tematickém shrnutí Frank Newport z Gallupova institutu.

Vývoj Bidenova průměrného approval ratingu od letošního února. Černou převaha pozitivního hodnocení, červenou negativního. Grafika RCP

Vlastní odchod z Afghánistánu přitom většina Američanů stále podporuje. Po 14. dubnu, kdy jej Biden potvrdil, žádalo podle Ipsos survey „okamžité stažení všech vojáků“ rovných 50 procent Američanů. V květnu naměřil Quinnipiac poll 62procentní podporu stažení obecně. Chicago Council Survey konaný 7. až 26. července pak změřil, že odchod USA z Afghánistánu obecně k 11. září 2021 podporuje 70 procent Američanů.

A dále: 16. až 19. srpna — tedy už po pádu Kábulu — ukázal Morning Consult/Politico 53porocentní podporu stažení a CBS News poll z 18. až 20. srpna dokonce 63procentní. Zmíněný Morning Consult přitom zároveň naměřil, že s pokračujícími dny ve druhé polovině srpna rostla podpora stažení, i když výzkumníci připojili do otázky dovětek: „i kdyby toto stažení znamenalo, že Tálibán ovládne většinu Afghánistánu“.

V šetření Morning Consult/Politico z 25. srpna dokonce 45 procent dotázaných uvedlo, že podporují stažení, „i když bude znamenat uvolnění prostoru pro Al-Káidu a další teroristické skupiny“. Pouze 40 procent dotázaných Američanů zde přitom uvedlo, že v takovém případě by američtí vojáci odcházet neměli.

Větší část Američanů podporovala v závěru srpna stažení i s vědomým připuštěním rizika, že se pak mohou v Afghánistánu usadit teroristé. Repro DR

V šetření YouGov z prvního zářijového týdne označuje stažení za chybu celkem 39 procent respondentů. Ve srovnání s jarem či červencem jde sice o vyšší číslo, avšak stále o menšinu. Větší podíl Američanů — 44 procent — navíc v šetření uvádí, že chybou bylo už samo původní rozhodnutí v Afghánistánu intervenovat.

Otázka objektivity a další důsledky

Na otázku, zda si management stažení ze strany Bidenovy vlády zaslouží objektivně odsouzení, nedávají pozorovatelé jednoznačnou odpověď. Generálové, kteří za věc nesli odpovědnost, dnes zdůrazňují, že logisticky šlo naopak o podařenou akci — z Kábulu se zvládlo v závěru srpna evakuovat do USA více než 130 tisíc lidí. Převažující mediální obraz je nicméně opačný.

Odhodlání Bidenovy vlády odejít z Afghánistánu do konce léta a za každou cenu bylo bez pochyb jedním z faktorů, jež přispěly ke kolapsu afghánské armády — ovšem zase jen jedním z mnoha. A jistě ne nejdůležitějším.

I v odhadech dlouhodobých dopadů afghánského stažení na Bidenovu popularitu přitom většina pozorovatelů míní, že v hodnoceních Američanů převáží nakonec jiné otázky. „Na Bidenova červencová slova, že v Kábulu rozhodně nenastane totéž, co v roce 1975 v Saigonu, se jen tak nezapomene. Myslím, že se jich už nezbaví,“ shrnul v tematickém pásmu na svém YouTube-kanálu louisianský komentátor Sean Chick.

A dodal: „Bushovi staršímu se také až do smrti připomínal výrok z kampaně před volbami 1992, že nezavede žádné nové daně. Ale zda stažení z Afghánistánu nevratně poznamená Bidenovu podporu, to ještě uvidíme. Osobně bych si tipnul, že pokud se v zemi neusídlí nějaká organizace, která pak provede v USA teroristický útok, o tak závažnou ránu nakonec zase nepůjde.“

Další informace: