Afghánistán: Pandžšírské údolí se stále brání, pomáhají i zbytky armády
Petr JedličkaDo provincie slavné už z bojů se Sověty utekl zastupující prezident, část politiků i poslední bojechtivé jednotky. Útokům Tálibánu se brání společně s místními milicemi, jež vede symbolicky nejstarší syn legendárního mudžáhida Masúda.
Ačkoliv síly hlásící se k hnutí Tálibán ovládají od pádu Kábulu takřka celý Afghánistán, jsou v zemi stále k nalezení i místa, která pokračují v odporu. Zdaleka nejvýznamnější z nich je Pandžšírské údolí — hornatá oblast kolem řeky Pandžšír přibližně sto kilometrů severovýchodně od Kábulu. Právě sem se v polovině srpna stáhly afghánské jednotky, které odmítly kapitulovat.
Do jejich čela se postavil někdejší viceprezident Amrulláh Sálih. V čele odbojných místních milic stojí pak Ahmad Masúd, dvaatřicetiletý syn legendárního mudžáhida Ahmada Šáha Masúda zavražděného těsně před 11. zářím.
Síly operující v oblasti s přibližně pěti sty vesnicemi tvoří dle průměrných odhadů osm tisíc bojovníků, většinou etnických Tádžiků. Tálibán oblast obklíčil a kontroluje příjezdové cesty. Od středy se snaží s místními vyjednat kapitulaci.
„I my preferujeme jednání. Kapitulovat ale nehodláme. Budeme se bránit,“ řekl sám Masúd již o víkendu britským reportérům.
Fakticky je Pandžšír chudou maličkou provincií, v rámci Afghánistánu dokonce tou nejmenší. Pojem Pandžšírské údolí i jméno Masúd má ale velkou symbolickou hodnotu. Právě tady se v osmdesátých letech pod vedením Šáha Masúda formovalo jedno z nejdůležitějších ohnisek boje proti sovětské armádě. A právě tady měla svou základnu i takzvaná Severní aliance, kterou nezničil ani starý Tálibán v letech 1996 až 2001, tedy v době své první hegemonie.
Dnes je v Pandžšírském údolí soustředěna ta část afghánské bojové techniky, která nebyla vydána současnému Tálibánu — houfnice, obrněné vozy, zřejmě i helikoptéry. Podle některých zdrojů přitom i uzbecké milice zvažují, že obránce Pandžšírského údolí podpoří.
„Část někdejšího afghánského letectva, osádky letounů i helikoptér, uprchla do Uzbekistánu. Uprchly tam i jednotky věrné Abdulovi Rašídu Dostúmovi (…) Dnes Dostúmovi lidé naznačují, že by byli schopni vyslat na podporu Pandžšíru deset tisíc ozbrojenců (…) Další bojovníci mohou přijít také z Tádžikistánu,“ píše například indický deník Tribune.
Evropští bezpečnostní analytikové jsou vesměs skeptičtější. I oni však radí tradiční ohniska odboje nepodceňovat.
„Zatím je to izolovaná věc (…) Pro novou vládu Tálibánu žádná hrozba. Bude však záležet na dalším vývoji. Pokud by například Tálibán nesplnil, co nyní říká, a nepodělil se o moc se zástupci hlavních klanů a nepaštúnských etnik, a pokud nastanou očekávané hospodářské těžkosti, může se Pandžšír stát skutečně jakýmsi magnetem odporu. Zatím tam ale nejsme,“ shrnul ve středečním vysílání France 24 Rob Parsons, šéf zahraničářského oddělení této stanice.
Další informace:
- France 24 Afghanistan - Panjshir Valley: The last stronghold of resistance to Taliban rule
- WION Panjshir Valley: Only province to not have fallen to the Taliban
- VOA Anti-Taliban Forces Retake Three Northern Afghan Districts
- Hindustan Times Taliban versus Panjshir Resistance Day 2; Food, fuel supply stopped for Andarab, says Saleh
- Reuters Resistance to Taliban is doomed, says Russian envoy to Afghanistan
- Reuters Anti-Taliban leader Massoud wants to talk but ready to fight
Jednání o podmínkách kapitulace zřejmě již ve středu zkrachovala. Podle Tálibánu si kladli obránci Padžšíru "nerealistické" požadavky, jako ponechání si všech zbraní a třetinové zastoupení ve vládě. Zda je to pravda, nevíme. Od čtvrtka se na každý pád znovu plnohodnotně bojuje.
Na okraji je zajímavá v dané souvislosi pozice Kataru. Tento blízkovýchodní stát zatím vystupuje jako hlavní poválečný partner tálibánského Afghánistánu -- nejen prostředník směrem k západním státům, ale i investor, patron a pomocník. Katarská televize Al-Džazíra přitom při informování právě o pandžšírském odboji soustavně zdůrazňuje, že se jeví být dalším zbytečným krveprolitím a že v posledku může vést k nové vleklé občanské válce.
Bez podpory ze zahraničí asi neměl odpor hrstky odvážlivců proti Tálibánu, posíleného zbraněmi těch, kdo proti němu nedávno bojovali, reálnou šanci na úspěch.