Současný americký prezident Joe Biden se bude příští rok ucházet o znovuzískání úřadu. Oznámil to v minulém týdnu, nešlo však o nějaké překvapení. Z Bidenova okolí chodily již delší dobu zprávy o promýšlení strategie či hledání různých osob do kampaně. Přesto mnozí doufali, že si osmdesátiletý prezident ještě svou novou kandidaturu rozmyslí.

Hlavním důvodem rozpaků je přirozeně jeho věk. Biden je už dnes nejstarším prezidentem za celou historii USA. Při volbách 2024 mu bude 82 let a při eventuálním dosloužení mandátu 86. V dubnových průzkumech se na 70 procent Američanů — a 51 procent voličů demokratů — nechávalo slyšel, že by Biden už znovu kandidovat neměl. A jako nejčastější zdůvodnění padalo právě jeho stáří.

Správně někteří experti namítají, že argumentovat čistě věkem není férové. Někdo zvládá v osmdesáti bravurně to, co jiný v šedesáti nikoliv. Konkrétně u Bidenovy znovukandidatury však nezaznívá jen ageistická kritika. Problematických aspektů je zde daleko více a pro porozumění politické realitě dnešních USA je záhodno to neopomíjet. Zde tedy šest typů výhrad, které se objevují nejčastěji.

1) Celková nepopularita

Joe Biden je nyní za polovinou prvního funkčního období a je relativně dost nepopulární. Jeho approval rating v měřeních prestižního Gallupova ústavu spadl v dubnu na 37 procent. To je ještě o něco menší podíl Američanů, než jaký schvaloval v dané fázi mandátu práci předchozích prezidentů z Demokratické strany, kteří svůj mandát neobhájili: Jimmyho Cartera a Lyndona Johnsona.

Jiné instituty sice uvádějí Bidenův rating mírně vyšší, důležitá je ale podstata. Obecně totiž v USA platí, že pokud má prezident mandát obhájit, měl by mít approval rating před volbami alespoň 48 procent. Donald Trump měl před posledními volbami 46 procent, a také nezvítězil.

Jedinou Bidenovou výhodou z hlediska popularity zůstává, že je vnímaný stále ještě o několik procentních bodů lépe než právě Trump. To je podstatné zejména mezi nevyhraněnými voliči, kteří v USA volby často rozhodují. Ti, kdo Bidenovo rozhodnutí kritizují, ovšem zdůrazňují v této souvislosti i dva protiargumenty:

1. Daná výhoda Bidena zcela pomine, získá-li republikánskou nominaci někdo jiný než Trump.
2. Trump dokázal už jednou rozhodující část nevyhraněných voličů získat, a to při volbách 2016 antiestablishmentovými důrazy a národovecko-sociální rétorikou. Leccos přitom nasvědčuje tomu, že tentokrát povede kampaň podobně.

2) Málo trumfů

Ve volbách 2020 překonal Biden Donalda Trumpa v celkovém součtu o slušných sedm milionů hlasů. V USA se ale nevolí prezident přímo, nýbrž skrze vítězství v jednotlivých státech. Ve skutečnosti tak bylo Bidenovo vítězství mnohem těsnější.

Minule přitom Biden mohl stavět na opozici vůči Trumpově politice i prezidentovi osobně — zejména vůči jeho nekompetentnosti za covidu. Tentokrát bude souboj jiný. Svoji politiku bude naopak hájit Biden, přičemž dle průměrných odhadů splnil přibližně pětinu toho, co sliboval.

Tepán může být stávající prezident za inflaci, za různé aspekty financování války na Ukrajině, za imigraci, zadlužování, úprk z Afghánistánu i sociální neperspektivnost dnešního života v USA. Využít naopak nebude moci covid, argument hospodárnosti a plně už ani argument jednoty.

Jak bylo zmíněno již výše, hlavní výhodu bude Biden mít, vyberou-li republikáni proti němu opět Trumpa, který je ještě méně oblíbený než současný prezident. Jinak může jeho tým mobilizovat spíše už jen na kulturně-politických tématech, využívat v kampani výhod prezidentství a roztleskávat ctitele klidné síly, resp. statu quo.

Mladé voliče si bude muset prezident znovu získat, a stejně tak další důležité skupiny.

3) Absence primárkové debaty znamená stagnaci u demokratů

Kandidatura úřadujícího prezidenta v USA zpravidla znamená, že jeho strana nepořádá plnohodnotné primárky. Prezident také nechodí s vyzyvateli do debat. Ve straně tudíž neprobíhá klasický předvolební boj myšlenek a koncepcí.

Dle mnoha analytiků je toto jeden z důvodů, proč druhá období amerických prezidentů bývají pasivnější než první. Biden sám přitom v dosavadních klipech a vyjádřeních kladl důraz na témata, jako je hospodárnost či osobní svoboda. To naznačuje ještě konzervativnější profilaci než doposud.

U republikánů jsou letos naopak otevřené primárky pravděpodobnější — i když ani Trump nechce moc chodit do debat, má už dnes výraznější vyzyvatele než Biden. Tito se budou muset nějak popasovat s problematickými rysy trumpismu i s jeho vnitrostranickou popularitou. V republikánském táboře je tak pravděpodobnější, že se dosavadní politika strany nějak rozvine.

4) Faktor blokované soutěže

I když záměr ucházet se o prezidentskou nominaci Demokratické strany ohlásili i další kandidáti — oficiálně zatím Marianne Williamsonová a Robert Kennedy mladší —, establishment Demokratické strany dělá vše proto, aby byla skutečná nominační soutěž takřka vyloučena.