Nejen věk. Šest důvodů, proč je Bidenova nová kandidatura problematická

Petr Jedlička

Joe Biden může i ve stávající kondici opět vyhrát. Ti, kdo si nepřejí vítězství republikánů, budou však nyní celý rok a půl trnout, aby něco nepopletl, o kvalitě jeho vládnutí v případném druhém období ani nemluvě.

Joe Biden působil již v minulé kampani unaveně a opotřebovaně, covidová omezení však tehdy ještě leccos zakryla. Foto Gage Skidmore, flickr.com

Současný americký prezident Joe Biden se bude příští rok ucházet o znovuzískání úřadu. Oznámil to v minulém týdnu, nešlo však o nějaké překvapení. Z Bidenova okolí chodily již delší dobu zprávy o promýšlení strategie či hledání různých osob do kampaně. Přesto mnozí doufali, že si osmdesátiletý prezident ještě svou novou kandidaturu rozmyslí.

Hlavním důvodem rozpaků je přirozeně jeho věk. Biden je už dnes nejstarším prezidentem za celou historii USA. Při volbách 2024 mu bude 82 let a při eventuálním dosloužení mandátu 86. V dubnových průzkumech se na 70 procent Američanů — a 51 procent voličů demokratů — nechávalo slyšel, že by Biden už znovu kandidovat neměl. A jako nejčastější zdůvodnění padalo právě jeho stáří.

Správně někteří experti namítají, že argumentovat čistě věkem není férové. Někdo zvládá v osmdesáti bravurně to, co jiný v šedesáti nikoliv. Konkrétně u Bidenovy znovukandidatury však nezaznívá jen ageistická kritika. Problematických aspektů je zde daleko více a pro porozumění politické realitě dnešních USA je záhodno to neopomíjet. Zde tedy šest typů výhrad, které se objevují nejčastěji.

1) Celková nepopularita

Joe Biden je nyní za polovinou prvního funkčního období a je relativně dost nepopulární. Jeho approval rating v měřeních prestižního Gallupova ústavu spadl v dubnu na 37 procent. To je ještě o něco menší podíl Američanů, než jaký schvaloval v dané fázi mandátu práci předchozích prezidentů z Demokratické strany, kteří svůj mandát neobhájili: Jimmyho Cartera a Lyndona Johnsona.

Jiné instituty sice uvádějí Bidenův rating mírně vyšší, důležitá je ale podstata. Obecně totiž v USA platí, že pokud má prezident mandát obhájit, měl by mít approval rating před volbami alespoň 48 procent. Donald Trump měl před posledními volbami 46 procent, a také nezvítězil.

Jedinou Bidenovou výhodou z hlediska popularity zůstává, že je vnímaný stále ještě o několik procentních bodů lépe než právě Trump. To je podstatné zejména mezi nevyhraněnými voliči, kteří v USA volby často rozhodují. Ti, kdo Bidenovo rozhodnutí kritizují, ovšem zdůrazňují v této souvislosti i dva protiargumenty:

  1. Daná výhoda Bidena zcela pomine, získá-li republikánskou nominaci někdo jiný než Trump.
  2. Trump dokázal už jednou rozhodující část nevyhraněných voličů získat, a to při volbách 2016 antiestablishmentovými důrazy a národovecko-sociální rétorikou. Leccos přitom nasvědčuje tomu, že tentokrát povede kampaň podobně.

2) Málo trumfů

×
Diskuse
JP
May 3, 2023 v 10.59

Odsud z dálky je ovšem sotva možno posoudit, zda by demokraté měli k dispozici nějakého vhodnějšího kandidáta nežli je "sleepy" Biden.

Problém je v tom: kdyby demokraté uspořádali primárky, pak v nich se - i v rámci té samé strany - vedou nesmiřitelné boje. To znamená: ostatní kandidáti by všechny zde zmíněné slabiny Bidena použili jako svou vlastní munici proti němu - a pokud by nakonec kandidátem přece jenom zůstal Biden, pak by oni sami prakticky za republikány vykonali práci na jeho demontáži.

Uspořádat tedy primárky proti vlastnímu prezidentovi (který už ohlásil úmysl znovu kandidovat) by tedy byl počin velmi problematický. Demokraté jsou za dané situace ve velmi obtížné situaci, ze které neexistuje žádné jednoznačně dobré východisko. Jedině v tom případě, když by se přece jenom vynořil nový, přesvědčivý, charizmatický kandidát, který by měl vysokou naději na úspěch ve volbách. Ale takovouto osobnost američtí demokraté v současné době podle všeho nemají k dispozici.