Virginie, Kentucky, Ohio, Mississippi. V těchto čtyřech amerických státech proběhly na začátku listopadu státní volby a referenda nejrůznějšího druhu. Ačkoli nejde takříkajíc o volby prvního řádu a nedostává se jim valného zájmu voličů, jsou určitým indikátorem podpory obou hlavních amerických stran — Republikánské a Demokratické.

Republikáni uspěli jen v Mississippi

Zmiňme se nejprve o Virginii, která je z politického hlediska velice zajímavým státem. Síly demokratů a republikánů jsou tu totiž velice vyrovnané a probíhá zde docela pravidelná alternace moci. V prezidentských volbách sice republikáni uspěli ve Virginii naposledy před devatenácti lety, když tu vyhrál George Bush mladší, na státní úrovni však jejich straničtí kandidáti dokážou oslovit voliče mnohem častěji.

Vodou na mlýn se pro republikány stala výhra Glenna Youngkina v guvernérských volbách v roce 2021, který uspěl hlavně díky kampani odmítající covidová opatření. Jeho strana získala také těsnou většinu v dolní komoře virginského parlamentu. V letošních volbách však republikáni nedokázali udržet svou podporu a v legislativních volbách výrazně propadli.

Demokraté posílili v Senátu a obsadili také zmíněnou dolní komoru. Guvernér Youngkin, který se prezentuje jako klasický umírněný republikán a oponent trumpistické politiky, je tak nucen čelit opoziční většině ve virginském parlamentu a jeho ambice vrátit Republikánskou stranu zpět k umírněnějšímu projevu pravděpodobně přinejmenším na čas vymizí.

Směrem na severozápad, v Ohiu, neproběhly volby do politických úřadů, ale zato hned dvě referenda. Jednak šlo o referendum o reprodukčních právech, jehož výsledek fakticky ruší dosavadní přísnou státní potratovou legislativu, která neumožňuje přerušení těhotenství ani v případech znásilnění či incestu, a nově přiznává právo na potrat.

Výsledek druhého referenda povede k legalizaci vlastnictví a rekreačního užívání marihuany pro osoby starší jednadvaceti let. Většinové „Ano“ je v případě obou hlasování poměrně překvapivé především proto, že ohijští voliči obvykle většinově volí republikány — posledním demokratickým prezidentem byl zde zvolen Bill Clinton — a obecně se o státě hovoří jako o silně sociálně konzervativním.

Mezi Virginií a Ohiem leží tradičně republikánský stát Kentucky, kde své křeslo obhajoval demokratický guvernér Andy Beshear. Beshearovi se postavil republikán Daniel Cameron, člověk se silnými kontakty na lídra republikánské menšiny ve federálním Senátu Mitche McConnella.

Ani zde však americká pravice neuspěla. Velmi opatrné až konzervativní postoje dosavadního guvernéra a výhoda obhajujícího kandidáta mu dopomohly získat druhé funkční období i v pro demokraty nepříznivém státě Kentucky. V posledních třech letech jde o další z republikánských neúspěchů.

Naopak pro republikány vlídnější výsledky přinesly volby ve státě Mississippi, kde ve stejném dni proběhlo hned několik různých hlasování. Nejdůležitějším byl výběr nového guvernéra, v němž poměrně těsně zvítězil obhajující republikán Tate Reeves nad demokratickým kandidátem Brandonem Presleym, příbuzným slavného Elvise Presleyho, rozdílem necelých třiceti tisíc hlasů.

Ve státě na východním jižním pobřeží voliči dále rozhodli o novém státním tajemníkovi, což je funkce specifická pro USA. Jde de facto o nejvyššího úředníka státu Unie, který má na starosti především záležitosti volebního procesu a státní správy. I tento post zde obsadil republikánský kandidát. Mississippští občané rozhodli rovněž o novém generálním prokurátorovi, jehož post je v amerických státech obsazován také pomocí lidového hlasování.

Volební rok 2024

Výsledky místních voleb nedopadly pro republikány vůbec dobře. Hlasování probíhala v tradičních konzervativních baštách amerického středozápadu a jihu, kde se úspěch Republikánské strany zdál pravděpodobný. Přesto všechny důležité volby ve zmíněných státech ovládli kandidáti Demokratické strany a v případě referend dali občané za pravdu klasickým demokratickým postojům.

Toto voličské „vysvědčení“ by měli republikáni brát velmi vážně. I poměrně velká neoblíbenost prezidenta Bidena se zatím výrazněji nepřelila do „trestání“ demokratů ve volbách. Současně je ovšem vzít v potaz nízkou volební účast, kvůli které nejsou výsledky hlasování zcela reprezentativní.

I demokraté proto musí brát na první pohled pozitivní výsledky s rezervou a neusnout na vavřínech při přípravě na příští volební rok. V roce 2024 totiž Američané rozhodnou o novém prezidentovi, všech kongresmanech ve Sněmovně reprezentantů, třetině senátorů a obsazení mnoha dalších funkcí na státní a lokální úrovni.