Četní komentátoři označují za hlavního poraženého proběhlých midterm voleb v USA exprezidenta Trumpa. Donald Trump sám přitom mluví zcela opačně: výsledek „drtivé většiny“ kandidátů na poslance, senátory či guvernéry, které podpořil, označuje za „ohromný úspěch“ a zprávy, že je naštvaný, za „fake news“. Jaká je tedy skutečnost?

Trump v kampani před letošními volbami podpořil přes dvě stě nejrůznějších politiků a dalších kandidujících. A většina z nich mandát opravdu získala. Takřka v osmdesáti procentech případů šlo ale o „kandidáty na jistotu“ — osoby kandidující buďto ve skalních republikánských, a tedy de facto předem vyhraných obvodech, nebo účastníky soubojů, kteří měli podporu celé strany a od počátku navrch.

Jiný obrázek ovšem dostaneme, zaměříme-li se na dvě čistě trumpovské skupiny kandidátů: na ty, kteří tvoří trumpovské radikální jádro ve straně, a na ty, které Trump protlačil vlastním vlivem a penězi v primárkách proti vyvolencům republikánského establishmentu. Zde byly výsledky trumpistů o poznání méně valné.

Pokud jde o radikální trumpistické jádro — tuto skupinu v nejvyšší politice nejlépe zosobňuje tzv. House Freedom Caucus, což je radikální trumpistická frakce republikánů ve Sněmovně reprezentantů. Věnoval se jí zde už Jiří Pehe. Po minulých volbách měl Freedom Caucus ve Sněmovně 46 členů z 212 republikánských poslanců; těsně před letošními volbami jich měl 43. Nyní to vypadá, že v nové Sněmovně bude mít frakce opět 46 nebo 47 členů.

Znovu se tak budeme setkávat například s Jimem Jordanem, jenž na přelomu let 2020 a 2021 vedl za sněmovní republikány snahy o zpochybnění výsledku prezidentských voleb, s Marjorie Taylorovou Greeneovu, která proslula srovnáním covidových omezení s perzekucemi židů za holocaustu či veřejným obdivováním Vladimira Putina, anebo s Andym Biggsem, jenž se v minulých letech zasazoval o faktické vyloučení těch republikánů, kteří po 6. lednu hlasovali pro Trumpův impeachment, a nyní chce být předsedou Sněmovny.

Novými členy frakce budou pak třeba Max Miller, Trumpův exporadce, který se podílel na organizaci demonstrací, jež předcházely 6. lednu, Eli Crane, což je bývalý příslušník Navy SEALs, který po odchodu z armády zbohatl na výrobě otvíráků lahví z vystřílených nábojnic, a možná i Derrick Van Orden — další exvoják, který se v lednu 2021 účastnil přímo proslulého vpádu do Kongresu. Ti všichni získali nyní 8. listopadu poslanecké mandáty.

Mnozí další skalní trumpisté ovšem své souboje prohráli. Byl to případ třeba J.R. Majewskiho, který bojoval v ohijském devátém okrsku s profilací „Ultra MAGA candidate“ a jehož porazila o třináct procentní bodů šestasedmdesátiletá babička Marcy Kapturová — brzy nejdéle sloužící poslankyně americké historie. Na Floridě zase pohořel Jeremy Brown — trumpista, který byl za účast na násilnostech během 6. ledna poslán do vězení a z něj se snažil nyní vyšvihnout.

Jak tu přibližoval už Jiří Pehe, vliv Freedom Caucusu by měl teď spíše narůst, protože republikáni budou mít ve Sněmovně reprezentantů jen těsnou většinu a nebudou jej moci obejít. Avšak fakt, že frakce trumpovských radikálů získala při celkovém posílení republikánů pouze podobné zastoupení jako před dvěma lety, znamená pro trumpisty jasný neúspěch.

Souboje s jinými republikány

Jde-li o kandidáty, které Trump protlačil v primárkách proti jiným republikánům podporovaným vedením strany — mezi komentátory se příslušnému souboji přezdívá MAGA v. Republican machine —, i zde jsou výsledky spíše rozpačité. Příkladně: Trump a jeho stoupenci se pokusili „vyprimárkovat“ ty republikánské poslance, kteří hlasovali pro exprezidentův druhý impeachment za 6. leden. Čtyři z této desetičlenné skupiny kongresmanů ohlásili sami nezávisle odchod z politiky, dva obhájili svou nominaci, a posléze i mandát, a dva sice byli vyprimárkováni trumpisty, ale ti pak teď ve vlastních volbách s demokraty prohráli.

Pouze ve dvou zbývajících případech se trumpovcům podařilo daného protitrumpovského republikána sesadit v primárkách, a následně získat ve volbách z 8. listopadu mandát. Konkrétně jde přitom o Harriet Hagemanovou, která získala někdejší mandát Liz Cheneyové v silně republikánském Wyomingu, a Russella Frye, který získal exmandát Toma Riceho v Jižní Karolíně, rovněž silně prorepublikánské.

Naprosto nejvýrazněji je ale vidět nevalná přesvědčivost čistě Trumpových lidí ve vůbec nejsledovanějších volbách z celé midterm série: v boji o křesla v Senátu USA a pozice guvernérů. V senátorské části vyhrál z trumpovců prosazených proti vůli republikánského establishmentu jednoznačně pouze J. D. Vance v Ohiu. Podobně lze možná vnímat ještě i vítězství Teda Budda v Severní Karolíně, byť zde nebyl vnitrorepublikánský konflikt v primárkách tak velký.

V boji o senátorské křeslo za New Hampshire ovšem porazila ultrakonzervativního protrumpovského exgenerála Dona Bolduca tamní demokratická senátorka Maggie Hassanová, v boji za pensylvánské porazil Trumpem podpořenou televizní celebritu Mehmeta Oze dosavadní zástupce guvernéra John Fetterman a při volbě arizonského senátora prohrál nakonec i trumpovský velkopodnikatel Blake Masters.

V jižanské Georgii musí další Trumpův vyvolenec — bývalá hvězda amerického fotbalu Herschel Walker — bojovat dál ve druhém kole; naprosto pohodlně zde přitom současně vyhrál guvernérské volby Brian Kemp, naopak protitrumpovsky naladěný republikán.

Právem si protitrumpovší republikáni stěžují, že kdyby Trumpových vzdorokandidátů v primárkách nebylo, měli by republikáni dnes senátní většinu. Výsledky voleb, jež rozhodovaly, byly jako vždy těsné. A malé, leč nakonec rozhodující procento přišlo volit i čistě proti Trumpovi.

Guvernéři a dohled nad volbami

U guvernérské části voleb jsou popsané jevy ještě evidentnější: Trump může slavit pouze v Nevadě, kde jím podpořený šerif Las Vegas Joe Lombardo zvítězil nad dosavadním guvernérem Stevem Sisolakem z řad demokratů; v Pensylvánii ovšem prohrál Trumpovi fanaticky oddaný Doug Mastriano, v Mainu Paul LePage, v Marylandu Dan Cox a dokonce i v konzervativním Kansasu Derek Schmidt. Těsně v posledku prohrála také nová trumpistická superstar a bývalá tvář arizonské televize KZAS-TV Kari Lakeová, snažící se získat post guvernérky právě v Arizoně.

A konečně, trumpovcům se nedařilo ani v důležitých separátních volbách úředníků odpovědných za organizaci voleb v jednotlivých státech. Na další roky obsadí tyto funkce pouze ve Wyomingu a Indianě, kde stejně vyhrávají vždycky republikáni. V nevyhraněných státech, v nichž se tito úředníci volí, jako je Michigan, Minnesota, Arizona, Nevada či Nové Mexiko, trumpističtí nominanti prohráli.

Zda jsou proběhlé volby koncem Donalda Trumpa coby nejvlivnější figury Republikánské strany a republikánského prezidentského kandidáta pro volby 2024, je jinou otázkou. Ponechme ji do zvláštního textu. Právě neúspěch nejviditelnějších Trumpových lidí ale stál důležitou měrou za tím, že republikáni v soubojích o rozhodující posty v klíčových nevyhraněných státech letos spíš prohrávali než naopak, ačkoliv celkově se jim nevedlo špatně a měli na své straně i socioekonomické faktory.

Letošní midterm volby rozhodovalo více faktorů. Obávaná „červená vlna“ republikánských vítězství by možná nepřišla tak jako tak — i této otázce se ještě budeme věnovat zvlášť. S pensylvánským a arizonským křeslem byl však republikáni měli většinu v Senátu a bez Trumpova vstupu do primárek jistě několik guvernérů navíc.

Další informace:

• NBC News Did Trump hurt Republicans in the 2022 elections? The numbers point to yes
• Reuters Analysis: Abortion, Trump dashed Republican hopes for 'red wave'
• Washington Post A red wave of criticism crashes into Donald Trump after midterm losses
• CNN Takeaways from a grim weekend for Republicans in the election that won’t end
• CIP Trump Factor and Abortion Signal Higher-than-Normal Midterm Turnout