Neveselé vyhlídky věští v posledních týdnech průzkumy v USA vládnoucím demokratům. Děje se tak v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami. Klasické volební modely dávají straně prezidenta Bidena ještě alespoň šanci na udržení senátní většiny — ve Sněmovně ji takřka určitě ztratí. Hlubší šetření jsou ale daleko nelítostnější.

Podle říjnového Harvard CAPS-Harris Poll prohrávají demokraté s republikány čím dál víc v tématech, která jsou pro Američany nejdůležitější. Dle stejně datovaného NYT/Siena Poll přitom ztrácejí rychle i nevyhraněné voliče.

„Jedna věc je jít v průzkumech po jednotlivých státech, jež tradičně nepatří ani jedné ani druhé straně. Tam vycházejí jednotlivé souboje těsně. Jiná věc jsou ale obecnější trendy. A tam letos těžko pochybovat,“ vysvětloval ve volebním speciálu BBC na konci října Anthony Zurcher, severoamerický zpravodaj stanice.

Odkazovaný Harvard CAPS-Harris Poll konkrétně naměřil, jak výrazně důležitější jsou pro Američany aktuálně témata, jako je inflace, zločinnost a přistěhovalectví, než témata, na něž se soustředila kampaň demokratů v posledních měsících: potraty, klimatická změna, rovnoprávnost etnik a nebezpečí pro demokracii spojovaná s exprezidentem Trumpem.

Jak u inflace, tak u zločinnosti a přistěhovalectví přitom Američané věří spíše republikánům. Specificky za inflaci navíc dává 55 procent dotázaných v Harvard CAPS-Harris Pollu vinu přímo prezidentu Bidenovi. A 66 procent Američanů vnímá, že kriminalita narůstá.

Nepřekvapí, že právě inflace a kriminalita jsou témata, o nichž republikáni mluví před letošními volbami nejčastěji.

Dle druhého z odkazovaných šetření, totiž NYT/Siena Pollu, plánuje 8. listopadu hlasovat pro republikány 49 procent Američanů, kteří se nepovažují ani za tradiční republikánské, ani za tradiční demokratické voliče, a přesto letos volit chtějí. Pro demokraty jich plánuje hlasovat 45 procent. Ještě v letních měsících přitom chtěla většina této skupiny volit právě vládnoucí stranu.

Podle analytiků newyorských Timesů je za posunem jednoznačně zhoršení hospodářské situace v zemi. I dle samotného NYT/Siena Pollu má v současnosti drtivě největší část Američanů obavy ekonomické povahy — v říjnu šlo konkrétně o 44 procent, přičemž ještě v červenci o 36 procent.

Také se zdá, že s létem vyvanul volebně-mobilizační efekt zrušení federální garance práva na potrat prorepublikánským Nejvyšším soudem. Zatímco v létě chtělo dle NYT/Siena Pollu volit demokraty 64 procent politicky nevyhraněných Američanek rozhodnutých jít hlasovat, v říjnu už plánovalo 68 procent příslušnic této skupiny volit republikány.

„Problémem je, že demokraté udělali během posledních měsíců jen tuze málo pro to, aby rozbili představu, že republikáni ekonomice rozumějí lépe; že vědí lépe, co je třeba udělat. Kdyby přitom prosadili jen to, co měl Biden v programu — patnáctidolarovou minimální mzdu, federálně garantovanou mateřskou, vyšší daňové slevy na dítě a tak dále —, mohli teď snadno přejít proti volnotržnímu dogmatismu republikánů do ofenzívy,“ shrnul v tematickém pásmu TYT Cenk Uygur, spoluzakladatel a hlavní tvář této stanice.

Kdo všechno se volí a kde se rozhodne

Volby konané v úterý 8. listopadu jsou tzv. midterm election — volby, jež probíhají v polovině mandátu právě sloužícího prezidenta. Američané si při nich vybírají všech 435 členů federální Sněmovny reprezentantů (dvouletý mandát) a třetinu federálního Senátu (šestiletý mandát) plus osazenstvo obou parlamentních komor v jednotlivých státech USA. Volí se také guvernéři jednotlivých států (většinou čtyřletý mandát), letos konkrétně v šestatřiceti státech z padesáti.

Vně USA poutají tradičně největší pozornost volby do federální Sněmovny a Senátu. Na jejich výsledku totiž záleží, jaké možnosti prosazovat svoji agentu bude míst stávající prezident v dalších dvou letech.

Ve Sněmovně měli demokraté v posledních dvou letech těsnou osmimandátovou většinu. V Senátu bylo pak zastoupení padesát na padesát, což při dispozici rozhodným hlasem předsedajícího komory — dnes viceprezidentky Kamaly Harrisové — dávalo demokratům tu nejtěsnější možnou převahu.

Soudě dle aktuálních volebních modelů by měli republikáni Sněmovnu ovládnout, Senát je přitom nejednoznačný. Základní volební aritmetika zde totiž hraje jednoznačně ve prospěch demokratů — rozhoduje se o pětatřiceti mandátech, z nichž dvacet musejí obhajovat republikáni a jen čtrnáct demokraté. Jak ovšem rozebráno výše, nynější nálady v zemi naopak demokratům krajně nepřejí.

Zásadní pro otázku nové senátní většiny bude výsledek v několika tradičně nevyhraněných státech, jako jsou Pensylvánie, New Hampshire, Georgie či Nevada. Průzkumy preferencí jsou v nich vyrovnané, a tak budou rozhodovat právě nevyhranění voliči.