Jméno bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa opět vévodí titulkům, tentokrát ovšem v souvislosti s právními těžkostmi, jež zažívá v poslední době. Celý minulý týden se musel Trump vyjadřovat k pondělní razii, kterou provedla FBI v jeho floridském sídle Mar-a-Lago a při níž odvezla složky hledaných státních dokumentů. Od středy potom vysvětloval, proč v New Yorku odmítl vypovídat při prověřování obchodních praktik svých firem — konkrétně je podezřelý, že klamal úřady ohledně ceny svých nemovitostí.

Dále je Donald Trump vyšetřován poslaneckou komisí ohledně podílu na událostech 6. ledna 2021, kdy dav jeho stoupenců vtrhl do Kongresu, aby narušil vyhlašování volebních výsledků. Ministerstvo spravedlnosti pak přezkoumává Trumpovu snahu zneplatnit výsledky voleb v roce 2020 z trestněprávního hlediska. A stát Georgia specificky vyšetřuje exprezidentův pokus zasáhnout do tamního sčítání hlasů.

Federální apelační soud navíc v úterý potvrdil verdikt nižšího soudu, že odpovědnému výboru Kongresu USA musí být zpřístupněna Trumpova daňová přiznání — ta, která exprezident slíbil před nástupem do funkce zveřejnit „po volbách“, ale nikdy tak neučinil.

„Donald Trump opustil úřad prezidenta USA už před rokem a půl. Právní trable z daného období ho ovšem začínají dobíhat teprve nyní ,“ uvádí ve svém rozboru exprezidentových právních nesnází Joshua Nevett z BBC.

Razie v Mar-a-Lago

Každé z jmenovaných šetření je specifické a může mít pro Trumpa různé důsledky. Nejdiskutovanější byla v posledních dnech razie FBI v Mar-a-Lago — vůbec první akce tohoto druhu, jíž FBI vůči nějakému exprezidentovi provedla. Jak se ukázalo v závěru týdne po zveřejnění povolení k prohlídce, měli vyšetřovatelé důvodné podezření, že se Trump odvezením určitých státních dokumentů z Bílého domu do svého sídla dopustil neoprávněného nakládání s příslušným materiálem, maření výkonu spravedlnosti a potenciálně i porušení zákona o špionáži.

Podle posledních zpráv odvezli agenti z Mar-a-Lago celkem jedenáct složek státních dokumentů, z nichž čtyři nesly klasifikaci „přísně tajné“, tři „tajné“ a tři „důvěrné“. V protokolu z prohlídky je bez dalších specifikací uvedeno, že část materiálu se týkala národní bezpečnosti (spekuluje se dokonce i o jaderných zbraních), část se týkala francouzského prezidenta Macrona a část Trumpova bývalého poradce Rogera Stona usvědčeného z ovlivňování svědků a lhaní během vyšetřování ruského zasahování do voleb v roce 2016. Trump Stona v roce 2020 ještě jako prezident omilostnil.

Donald Trump se během týdne hájil nejprve tvrzením, že jde o politický útok a politické zneužívání FBI Bidenovou administrativou, jež chce zabránit tomu, aby znovu kandidoval v příštích volbách. Následně dokonce naznačoval, že mu FBI dost možná naopak nějaké kompromitující materiály domů podstrčila.

V půli týdne nicméně začal klást větší důraz na argument, že stačilo říci a vše by vrátil sám. Před víkendem se nechal pak slyšet, že žádné tajné materiály doma neměl, protože všechny inkriminované spisy ještě jako prezident odtajnil.

Objektivně zatím nelze říci, jak vážného provinění se zde Trump dopustil a co mu za něj hrozí — spekulace amerických médií létají od pouhého zanedbání až po možnost prodeje jaderných technologií Saúdské Arábii. Ovšem už samo skladování utajovaných dokumentů mimo autorizovaná místa je v USA trestné. A jak připomíná Sarah Boboltzová z Huffington Postu, Trump sám jako prezident nechal postihy za příslušný přečin zpřísnit až na pětiletou trestní sazbu.

Někteří autoři se přitom domnívají, že na eventuální porušení zákona tohoto typu lze vztáhnout celý paragraf 2071, který — krom dalšího — zapovídá pachateli výkon jakékoliv federální funkce. Dle jiných by ale takovýto postih v případě prezidenta USA neobstál kvůli rozporu s ústavou.

Daně a nemovitosti

Jde-li o klamání úřadů ohledně ceny nemovitostí, zde je Trump podezříván ze dvou věcí zároveň: jednak že v některých případech jejich cenu uměle zvyšoval, pokud je chtěl prodat či použít jako zástavu na úvěr, a jednak že — současně — v úředních dokumentech cenu podhodnocoval, protože chtěl platit nižší daně.

Během středečního předvolání k této věci v New Yorku odmítl Trump vypovídat. Frázi odvolávající se na pátý ústavní dodatek použil během čtyřapůlhodinového sezení dle zdrojů amerických médií celkem 440krát.

Proti exprezidentovi je zde vedeno jak civilní, tak trestně-právní šetření. Hlavní kauzu přitom dozoruje sama newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová — žena, jež před rokem pomohla přimět k rezignaci jinou politickou superstar: newyorského guvernéra Andrewa Cuoma.

Jinou záležitostí jsou Trumpova vlastní daňová přiznání, kterých se snaží přes soudy domoci jeden z kontrolních výborů Sněmovny reprezentantů. Výbor zde oficiálně hodlá kontrolovat, zda prošly v letech 2017—2020 řádnými audity, jak žádá v případě úřadujícího prezidenta zákon. Neoficiálně jde ale zejména o potvrzení rozšířeného názoru, že Trump není vůbec tak úspěšný podnikatel, jak se prezentuje — a že se před nástupem do prezidentské funkce vyhýbal placení federálních daní.

Snaha o zvrácení voleb

Trumpovo zasahování do voleb v roce 2020 řeší jednak vyšetřovací komise Sněmovny reprezentantů ustavená k událostem 6. ledna, jednak ministerstvo spravedlnosti a jednak specificky stát Georgia. Sněmovní vyšetřování zatím odhalilo další zajímavé detaily z proslulého vpádu. Trump z něj vychází jako člověk, jemuž radikalizace davu vyhovovala a nechtěl ji tlumit, i když byl informován, co hrozí. To, že by vpád přímo řídil či připravoval, se ale zatím neprokázalo.

Jako potenciálně vážnější se aktuálně jeví vyšetřování ohledně Trumpovy osobní snahy o zneplatnění voleb v roce 2020. Tu — spolu s trestněprávní odpovědností za dění kolem 6. ledna — šetří ministerstvo spravedlnosti. Přímo Trumpovu roli prověřuje ministerstvo teprve od minulého měsíce, respektive od minulého měsíce o tom víme díky informačním únikům — samo ministerstvo podalo ve věci jen minimum informací.

Bývalý ministr spravedlnosti Eric Holder pro televizní kanál MSNBS uvedl, že on by si na perspektivní obvinění exprezidenta klidně vsadil — úřad dle jeho zkušenosti postupuje tak, že nejprve přesvědčí níže postavené spolupachatele, aby v rámci dohod na zmírnění trestu spolupracovali. S pomocí jejich výpovědí se pak může podařit usvědčit ty výše postavené.

„Myslím, že nakonec s velkou pravděpodobností uvidíme mezi obžalovanými i prezidenta, respektive bývalého prezidenta,“ uvedl Holder teď v týdnu pro MSNBS.

Vyšetřování ve státě Georgia je ze všech tří nejdále. Dozoruje jej návladní fultonského okrsku. Jeho spouštěčem se stal slavný telefonát mezi Trumpem a georgijským State Secretary z 2. ledna 2021, v němž exprezident nutil úředníka odpovědného za volby, aby mu „našel 11 780 hlasů“, které by zvrátily výsledek v Gerogii v Trumpův prospěch.

V současném stádiu je vyšetřování celé snahy o ovlivnění voleb v tomto státě mnohem širší, je v něm prověřováno přes sto osob a formuje se velká porota.

Vyšetřováni jsou už i — a to jako spolupachatelé — tzv. fake electors, totiž falešní volitelé, s nimiž přišli na podzim Trumpovi lidé ve snaze svolat alternativní Sbor volitelů, který by konstatoval Trumpovo vítězství. Tito falešní volitelé přitom obdrželi certifikáty podepsané Trumpovými lidmi a je takřka jisté, že alespoň někteří z nich se budou bránit argumentem, že se sami stali oběťmi shora řízeného podvodu.