Co je v sázce v amerických volbách? Demokracie v její současné podobě

John Nichols

Jeden z předních amerických politických komentátorů vysvětluje, jak mnoho je v sázce ve volbách, které USA čekají v úterý 8. listopadu. Pokud republikáni jasně vyhrají, může to být konec demokracie v USA.

Republikánská strana, kterou Biden znával — umírněných chlapíků z venkovských klubů připravených dělat nadstranické kompromisy —, se změnila v autoritářskou kliku, která se chce chopit moci letos a zplna za dva roky s jediným cílem: proměnit americký politický systém tak, aby už se o moc nikdy nemusela s nikým dělit. Foto Andre Carrotflower, WmC

Nechci vyvolávat přespřílišnou paniku, ale nadcházející volby letos 8. listopadu mohou být vůbec posledními, v nichž si Spojené státy ještě uchovají povahu funkční demokracie. Prezident Biden na to poukázal, když 1. září prohlásil, že Amerika je na rozcestí, „v jednom z oněch mezních bodů — zlomových momentů, jež určí vše, co přijde po nich“.

Prezident k tomu ovšem nedodal to, co mělo logicky následovat. Střet v roce 2022 proti sobě staví jeho relativně neohrabanou Demokratickou stranu a autoritářskou Republikánskou stranu, jež se chce prodrat k moci s cílem natrvalo pokřivit volební soutěž ke svému vlastnímu prospěchu. Biden to vystihl, když řekl: „Demokracie nemůže přežít tam, kde se jedna ze stran domnívá, že jsou jen dva možné výsledky voleb: buď vyhraje, anebo byla podvedena. A to je přesně současná pozice trumpovských MAGA republikánů.“ Jenomže pak po nás chtěl, abychom se opájeli iluzí, že MAGA republikáni jsou čímsi odlišným od většiny republikánů.

Biden strávil v americkém Senátu šestatřicet let, osm let byl viceprezidentem. A tak se pořád nedokáže srovnat s tím, že Republikánská strana Geralda Forda a George Bushe staršího je ta tam. „Ne každý republikán, ba dokonce ani ne většina republikánů,“ trval si na svém, „jsou MAGA republikáni.“

Vážně? Když měli šanci odmítnout trumpistické republikánství ve Wyomingu, tak místo toho vykopli z Kongresu dědičku konzervativní tradice Liz Cheneyovou. Proč? Protože jim to nakázal Donald Trump. Totéž se stalo v republikánských primárkách v Arizoně, v Michiganu, v Ohiu, v Pensylvánii, ve Wisconsinu a v řadě dalších států, kde se prosadili Trumpem podporovaní kandidáti. Vyskytly se výjimky, ale ty jen potvrdily pravidlo: je to Trumpova Republikánská strana a prosadilo se v ní jeho pohrdání demokracií.

Republikánská strana, kterou Biden znával — umírněných chlapíků z venkovských klubů připravených dělat nadstranické kompromisy —, se změnila v autoritářskou kliku, která se chce chopit moci letos a zplna za dva roky s jediným cílem: proměnit americký politický systém tak, aby už se o moc nikdy nemusela s nikým dělit.

V sázce tedy není jen to, kdo získá kontrolu nad Kongresem, ačkoli k tomu se samozřejmě upírá pozornost, protože demokraté i republikáni mají v Senátu po padesáti mandátech a většina ve Sněmovně reprezentantů o 435 křeslech se může změnit jen překlopením pouhých pěti z nich. Pokud se bude opakovat klasický vzorec u voleb, jež se konají v poločase mezi volbami prezidentskými, kdy opoziční strana zpravidla získává, republikáni se snadno mohou zmocnit vlády nad oběma parlamentními komorami. A z Bidena se pak stane nejzchromlejší chromá kobyla.

Z vůdce senátní menšiny Mitche McConnella, republikána z Kentucky, by se rázem stal vůdcem senátní většiny, který by řídil blokování Bidenových politických záměrů a nominací soudců Nejvyššího soudu, který se už dnes chová de facto jako justiční orgán Republikánské strany. K tomu si připočtěte, že McConnellovi kumpáni v Kongresu a na úrovni jednotlivých států by měli volné ruce, aby pokřivili volební zákony tak hrubě, že Trump by sice mohl v roce 2024 znovu prohrát, ale stejně by se to zaonačilo tak, aby „vyhrál“. A v takovém případě, jak říká Steve Bannon, by státní regulace vzalo do rukou „4000 příslušníků jednotek rychlého nasazení“.

Jak špatná by byla federální vláda kontrolovaná Trumpem, Bannonem a republikány v Kongresu? Jsou to lidé, kteří se natolik zhlížejí ve maďarském autoritáři Viktoru Orbánovi, že z něj udělali hvězdu svého letošního mecheche (Conservative Political Action Conference) v texaském Dalasu.

Orbánova strana nikdy neprohrává. A pokud její američtí souputníci dosáhnou toho, aby bylo po jejich, nebude už prohrávat ani ta Trumpova. Právě k tomu směřuje všechno dosavadní popíračství volebních výsledků, znemožňování volební účasti předpokládaným voličům demokratů a všechno další osekávání demokracie. Myslet si cokoli jiného je absurdní, tvrdit cokoli jiného je nebezpečné.

V úterních volbách je v sázce sama podstata demokratických voleb, jak je tu dnes známe. Jedná se tím pádem o nejpodstatnější volby v poločase mezi prezidentskými od roku 1862, kdy se podařilo zformovat kongresovou většinu za těsně zvoleným prezidentem Abrahamem Lincolnem. V onom vzdáleném volebním roce to Lincoln vystihl slovy: „Co jsme měli v poklidné minulosti za dané, v bouřlivé přítomnosti již nepostačuje.“

Biden se musí přestat poohlížet po úctyhodných republikánech. Lincolnova strana už neexistuje. Dnes je to Trumpova strana. A pokud vyhraje, bude to konec demokracie v USA.

Z anglického originálu What’s At Stake publikovaného magazínem The Progressive přeložil JAKUB PATOČKA.

advertisment