Šest důvodů, proč Trumpa zatím neodepisovat

Petr Jedlička

Destruktivní americký exprezident ohlásil novou kandidaturu. Podle průzkumů by neměl mít šanci. Specifika amerického volebního systému, Trumpova pozice v Republikánské straně, délka kampaně i situace u demokratů ale hovoří pro něco jiného.

Šest z deseti Američanů v průzkumech dlouhodobě uvádí, že si nepřeje, aby Trump znovu kandidoval. Sedm z deseti je ale zároveň nespokojeno s Bidenovým vládnutím. Foto Angela Weissová, AFP

Americký exprezident Donald Trump oznámil, že bude napřesrok opět kandidovat na prezidenta USA. Stalo se tak minulý týden. Podobně jako u nás Andrej Babiš se i Trump prohlásil za bojovníka proti „establishmentu“ a zároveň i za jeho oběť. V hodinové řeči ze svého honosného sídla na Floridě pak vylíčil, jak se už nemůže dívat, co se v zemi od jeho odchodu z funkce děje — zatímco za něj prý USA „stály na prahu zlatého věku“, nyní je „všechno v rozvalu“.

Většinová reakce, již zaznamenali novináři v americké společnosti, byla dost vlažná. Zčásti tomu tak bylo jistě proto, že je stále v živé paměti, v jakém stavu USA doopravdy byly, když Trump odcházel. Zčásti též zapůsobilo, že exprezident načasoval svoje oznámení týden po sérii midterm voleb poslanců, senátorů a guvernérů, které pro jeho stoupence nedopadly nejlépe.

Američané sice dávají v aktuálních průzkumech najevo hrubou nespokojenost se současným kurzem země; návrat Trumpa si ale vesměs nepřejí.

Navíc Donald Trump nemá dle mnohých zjevně už tolik energie jako v roce 2016, kdy volby vyhrál poprvé a naposledy. Při příštích volbách v roce 2024 mu bude 78 let, republikánští guvernéři proti němu reptají a svoji podporu mu tentokrát odmítl i mediální magnát Rupert Murdoch, majitel vlivné televize Fox.

To se mimochodem projevilo už i prakticky — Murdochův bulvár New York Post, který před minulými volbami pomáhal Trumpovi články o nezvedeném synu prezidenta Bidena Hunterovi, zařadil tentokrát Trumpovo oznámení až na šestadvacátou stranu vydání. Exprezidenta v ní přitom tituloval jako „vášnivého golfistu z Floridy“, což je při Trumpově póze bojovníka proti establishmentu obzvlášť peprné.

Z analytického hlediska ovšem Trump bez šance v dalších volbách rozhodně není. Má obrovské jádro svých skalních stoupenců, kteří jeho jméno vyslovují spolu s Ježíšovým a přetrhnou se pro něj v kampani. Má absolutní name recognition i neutuchající pozornost médií. A má také spoustu peněz — jen před letošními midterm volbami, kde on sám o žádný post neusiloval, mu lidé naposílali přes 90 milionů dolarů, přičemž Trump svým kandidátům přepustil jen asi pětinu.

Nepřehlédnutelná osobnost Donalda Trumpa nepřestává ani po letech svádět ke karikování. Foto Fucked up looking food, Twitter

Nadto existuje i řada dalších ne-tak-viditelných faktorů, které mohou destruktivnímu exprezidentovi rovněž pomoci. Zde šest příkladů rozebíraných analytiky v USA zřejmě nejčastěji.

1) Faktor primárek a mýtus zlatý vs. temný věk

V americkém volebnímu systému platí, že před vlastními volbami je třeba až na úplně výjimečné případy vyhrát primárky jedné z velkých stran. Jejich vítěz jde potom do voleb nejen za sebe, ale i za celou příslušnou stranu — s její podporou i jejími penězi.

×