Šest důvodů, proč Trumpa zatím neodepisovat
Petr JedličkaDestruktivní americký exprezident ohlásil novou kandidaturu. Podle průzkumů by neměl mít šanci. Specifika amerického volebního systému, Trumpova pozice v Republikánské straně, délka kampaně i situace u demokratů ale hovoří pro něco jiného.
Americký exprezident Donald Trump oznámil, že bude napřesrok opět kandidovat na prezidenta USA. Stalo se tak minulý týden. Podobně jako u nás Andrej Babiš se i Trump prohlásil za bojovníka proti „establishmentu“ a zároveň i za jeho oběť. V hodinové řeči ze svého honosného sídla na Floridě pak vylíčil, jak se už nemůže dívat, co se v zemi od jeho odchodu z funkce děje — zatímco za něj prý USA „stály na prahu zlatého věku“, nyní je „všechno v rozvalu“.
Většinová reakce, již zaznamenali novináři v americké společnosti, byla dost vlažná. Zčásti tomu tak bylo jistě proto, že je stále v živé paměti, v jakém stavu USA doopravdy byly, když Trump odcházel. Zčásti též zapůsobilo, že exprezident načasoval svoje oznámení týden po sérii midterm voleb poslanců, senátorů a guvernérů, které pro jeho stoupence nedopadly nejlépe.
Američané sice dávají v aktuálních průzkumech najevo hrubou nespokojenost se současným kurzem země; návrat Trumpa si ale vesměs nepřejí.
Navíc Donald Trump nemá dle mnohých zjevně už tolik energie jako v roce 2016, kdy volby vyhrál poprvé a naposledy. Při příštích volbách v roce 2024 mu bude 78 let, republikánští guvernéři proti němu reptají a svoji podporu mu tentokrát odmítl i mediální magnát Rupert Murdoch, majitel vlivné televize Fox.
To se mimochodem projevilo už i prakticky — Murdochův bulvár New York Post, který před minulými volbami pomáhal Trumpovi články o nezvedeném synu prezidenta Bidena Hunterovi, zařadil tentokrát Trumpovo oznámení až na šestadvacátou stranu vydání. Exprezidenta v ní přitom tituloval jako „vášnivého golfistu z Floridy“, což je při Trumpově póze bojovníka proti establishmentu obzvlášť peprné.
Z analytického hlediska ovšem Trump bez šance v dalších volbách rozhodně není. Má obrovské jádro svých skalních stoupenců, kteří jeho jméno vyslovují spolu s Ježíšovým a přetrhnou se pro něj v kampani. Má absolutní name recognition i neutuchající pozornost médií. A má také spoustu peněz — jen před letošními midterm volbami, kde on sám o žádný post neusiloval, mu lidé naposílali přes 90 milionů dolarů, přičemž Trump svým kandidátům přepustil jen asi pětinu.
Nadto existuje i řada dalších ne-tak-viditelných faktorů, které mohou destruktivnímu exprezidentovi rovněž pomoci. Zde šest příkladů rozebíraných analytiky v USA zřejmě nejčastěji.
1) Faktor primárek a mýtus zlatý vs. temný věk
V americkém volebnímu systému platí, že před vlastními volbami je třeba až na úplně výjimečné případy vyhrát primárky jedné z velkých stran. Jejich vítěz jde potom do voleb nejen za sebe, ale i za celou příslušnou stranu — s její podporou i jejími penězi.