Šance na porážku Trumpa se s Harrisovou zvedly. Zatím ale jen k 50 procentům
Petr JedličkaDosavadní viceprezidentka si až nečekaně rychle zajistila prezidentskou nominaci, rekordní dary i enormní mediální pozornost. Nyní se čeká, jak konkrétně využije svoje silné stránky, a jak se naopak popasuje se slabinami.
Bidenovým odstoupením z prezidentské kampaně se vývoj v politice USA rozeběhl pozapomenutým tempem. Zatímco ještě v úterý ráno bylo záhodno vysvětlovat, že Kamale Harrisové nominaci opravdu nikdo nevezme, ve středu bylo již hotovo. Harrisová ohlásila, že má slíbenou podporu od většiny delegátů nominačního sjezdu. Postavila se za ni celá stranická elita a všichni její potenciální konkurenti.
Kdo sleduje americké dění pouze skrz liberální televize a sociální sítě, musí dát za pravdu MSNBC, že prodemokratickou část USA ovládla Kamala-mánie. K pomoci s kampaní se týmu Harrisové přihlásilo 58 tisíc nových dobrovolníků. Zaslané finanční dary zbořily všechny Trumpovy rekordy.
Jak dlouho může něco takového vydržet? A co to znamená z hlediska volebních perspektiv?
Popravdě, s určitostí víme dosud jen málo. Bleskové průzkumy už určitý posun ukazují, velká čísla však stále favorizují Trumpa. Experti radí ke zdrženlivosti, protože aktuálně dostupná měření byla při sběru dat ještě silně zabarvena nedávnou střelbou na Trumpa. Nově nasbíraná data pak zase vychýlí buď stávající „mánie“, anebo nejistota ohledně profilu Harrisové.
"Loutka, kterou si bude vodit velký kapitál". To je přesně ten důvod, proč mnohým imponují dominantní, případně i bohatí jedinci jako Trump, Babiš, Orbán nebo Fico, totiž pocit, že tihle nebudou loutkami. Co na tom, že své strany, svá a později i veřejnoprávní média, celý státní aparát včetně souďů postupně promění ve své vlastní loutky. Umějí totiž v "lidech odněkud", v lidech "mimo kosmopolitní oblasti" vyvolat dojem, že se jich zastanou. Nezáleží na tom, jestli to nakonec bude pravda, podstatné je, že současné liberální elity zrovna nepůsobí dojmem, že nejsou "loutkami velkého kapitálu".