Zatím jde sice jen o malý náskok, trend je však jednoznačný: prezidentská nominantka amerických demokratů — dosavadní viceprezidentka Kamala Harrisová — se v průzkumech dostává do vedení. Jak ukazují sumáře šetření zveřejňované webem RealClearPolitics, na počátku srpna ještě Harrisová zaostávala. Od druhého týdne aktuálního měsíce je ovšem konstantně před Trumpem a náskok pomalu zvyšuje.

„Šance na vítězství (pro Harrisovou) vidím dnes 55:45. Laicky vzato jde stále o vyrovnaný souboj. (…) Posun tam ale je,“ shrnul pro PBS před několika dny známý prognostik a zakladatel webu FiveThirtyEight Nate Silver.

Analytikové upozorňují, že Harrisová stále těží z euforie, jež se vzedmula po odstoupení současného prezidenta Bidena z kampaně minulý měsíc. Poslední šetření YouGovu dokládají, že zatímco v polovině července bylo rozhodnuto jít volit 81 procent demokratických voličů, aktuálně je to 85 procent.

U tradičních republikánských voličů je přitom trend opačný — v červenci 90 procent, nyní 88 procent. Už jen díky tomuto pohybu jde Harrisová stále nahoru.

V aktuálním týdnu se navíc koná několikadenní nominační konvent demokratů, což je událost, která zpravidla zvedá podporu strany a jejích kandidátů o další procenta.

Příznivěji pro Harrisovou vycházejí přitom nejen celoamerické — a vpravdě jen orientační — průzkumy, ale i čísla z klíčových nevyhraněných států, jež v USA tradičně opravdu rozhodují volby. Mírně navrch má v průzkumech z celého fialového rust beltu, tedy z Pensylvánie, Wisconsinu i Michiganu, a to zde ještě začíná s kampaní. V jižních — sunbeltských — státech vede aktuálně v Nevadě a prohrává v Georgii; Arizona je vyrovnaná.

Znalci ve shodě nabádají odpůrce Donalda Trumpa, aby zatím nejásali. V jednotlivých důležitých státech je náskok Harrisové stále jen poměrně malý. Těžko zároveň předpokládat, že stávající vlna euforie pro novou demokratickou nominantku vydrží i po prázdninách.

10. září začne období prezidentských debat, jež mají tradičně potenciál v podobně těsných soubojích vše změnit. Svou roli hrávají v USA také podzimní analýzy stavu ekonomiky, aktuální mezinárodní krize a samozřejmě takzvané černé labutě — těžko předvídatelné události typu nově odhalených afér, nemocí či pokusu o atentát, které se rovněž propisují do perspektiv vůdčích kandidátů.