Kampaň před americkými prezidentskými volbami pokračovala v posledních týdnech s touž dynamikou, jakou jsme popsali v našem letním textu: nová nominantka Demokratické strany a stávající viceprezidentka Kamala Harrisová mikroskopicky posilovala, nominant republikánů zůstával na svém.

Harrisové se podařilo zvrátit trend jednoznačného Trumpova nástupu z doby před prázdninami a celoamericky se dostat do mírného vedení. Jasnou favoritkou se ovšem nestala. Nejnovější průzkumy naznačují již opět vyrovnaný souboj, a to zvlášť v těch státech, které prezidentské volby v USA fakticky rozhodují: ve Wisconsinu, Michiganu, Pensylvánii, v Arizoně, Nevadě a Georgii.

Většina znalců se shoduje, že koho mohli kandidáti přesvědčit dosavadní formou kampaně, toho přesvědčili — podpora na úkor druhého už ani jednomu z nich řadu dní podstatněji nerostla.

Z úterka na středu ovšem přichází nová možnost zvratu. Právě tuto noc středoevropského času se totiž Trump a Harrisová střetnou v první televizní debatě.

V americké veřejné diskusi mají prezidentské debaty řadu kritiků. Podle některých se jejich vliv přeceňuje. Podle jiných už volbám nic pozitivního nedávají, slouží jen jako soutěž v předem nacvičených prezentacích a v rozeštvávání společnosti.

Ovšem letošní jarní střet Trumpa s prezidentem Bidenem, jehož následkem nakonec Biden svou kampaň vzdal, ukázal, že debaty mohou stále mnohé změnit a ovlivnit. Nač si tedy dát tentokrát pozor a co při debatě se zvláštním zřetelem sledovat?

1. Trump jako kandidát antiestablishmentu?

Donald Trump je již dnes v USA skrz naskrz přečtenou figurou. Přesto i on může překvapit. Důvodem zde není jen jeho známý sklon nechávat se strhnout intuicí — což mu krom jiného posiluje image supersebevědomého a superautentického politika —, ale i pestrost dalších sebestylizací, které Trumpova kampaň využívá.