Kampaň před americkými prezidentskými volbami pokračovala v posledních týdnech s touž dynamikou, jakou jsme popsali v našem letním textu: nová nominantka Demokratické strany a stávající viceprezidentka Kamala Harrisová mikroskopicky posilovala, nominant republikánů zůstával na svém.

Harrisové se podařilo zvrátit trend jednoznačného Trumpova nástupu z doby před prázdninami a celoamericky se dostat do mírného vedení. Jasnou favoritkou se ovšem nestala. Nejnovější průzkumy naznačují již opět vyrovnaný souboj, a to zvlášť v těch státech, které prezidentské volby v USA fakticky rozhodují: ve Wisconsinu, Michiganu, Pensylvánii, v Arizoně, Nevadě a Georgii.

Většina znalců se shoduje, že koho mohli kandidáti přesvědčit dosavadní formou kampaně, toho přesvědčili — podpora na úkor druhého už ani jednomu z nich řadu dní podstatněji nerostla.

Z úterka na středu ovšem přichází nová možnost zvratu. Právě tuto noc středoevropského času se totiž Trump a Harrisová střetnou v první televizní debatě.

V americké veřejné diskusi mají prezidentské debaty řadu kritiků. Podle některých se jejich vliv přeceňuje. Podle jiných už volbám nic pozitivního nedávají, slouží jen jako soutěž v předem nacvičených prezentacích a v rozeštvávání společnosti.

Ovšem letošní jarní střet Trumpa s prezidentem Bidenem, jehož následkem nakonec Biden svou kampaň vzdal, ukázal, že debaty mohou stále mnohé změnit a ovlivnit. Nač si tedy dát tentokrát pozor a co při debatě se zvláštním zřetelem sledovat?

1. Trump jako kandidát antiestablishmentu?

Donald Trump je již dnes v USA skrz naskrz přečtenou figurou. Přesto i on může překvapit. Důvodem zde není jen jeho známý sklon nechávat se strhnout intuicí — což mu krom jiného posiluje image supersebevědomého a superautentického politika —, ale i pestrost dalších sebestylizací, které Trumpova kampaň využívá.

Mezi ultranacionalisty, milovníky tvrdé ruky či evangelikály už Trump další stoupence nezíská. Může však lovit ještě mezi protestními nevoliči a lidmi nespokojenými s poměry v USA obecně. Řada indicií přitom naznačuje, že by se mohl vydat v aktuální fázi kampaně právě touto antiestablishmentovou cestou — a že by se mohl právě v debatě takto vymezit.

Z výrazných tribunů daného tábora získal již podporu od Roberta Kennedyho či Tulsi Gabbardové. Stejným směrem jde i jeho poslední slib ustavit po případném vítězství komisi v čele s Elonem Muskem, která připraví doporučení, co vše z existujících zákonů a regulací zrušit.

Trump díky voličům nespokojeným s poměry v USA celkově vyhrál už svoje první a zatím jediné volby — v roce 2016. V roce 2020 byl ale nucen hájit svoje konkrétní výkony i covidovou politiku a daný tábor již znovu nezmobilizoval.

Vydá se tentokrát v kampani starou cestou, nebo se bude držet stylizace standardního, byť trochu svérázného opozičníka a pokusí se o lov v politickém středu? Mnohé odhalí jak důrazy v Trumpově debatním projevu, tak porovnání s jeho výstupy v jarní diskusi s Joem Bidenem.

2. Taktika demokratů

Ještě za Bidenovy kampaně se demokraté soustředili především na útoky na samotného Trumpa, případně na varování ohledně hrozby pro demokracii. Harrisová tento tón zpočátku přebírala. Její tým vysunul do popředí prokurátorskou zkušenost Harrisové a začal pracovat s obecným slibem, že si poradí s Trumpem podobně jako s jinými porušovateli zákona v minulosti.

Během srpna nicméně nastal určitý posun. I v souvislosti s nominací minnesotského guvernéra Tima Walze na viceprezidenta začala kampaň Harrisové mnohem více zdůrazňovat politiku ve významu policy — konkrétní opatření, jimiž chce zlepšit život řadových Američanů.

Nyní je otázkou, co bude dále. A mnohé může napovědět opět debata. Jako političce Harrisové sedí daleko více pozice usvědčujícího. Je-li konfrontována s programovou nekonzistentností či neplněním vlastních slibů, nedokáže často reagovat.

Podobně jako u Trumpa ale i u ní platí, že koho mohla přesvědčit líčením trumpistického nebezpečí, toho už přesvědčila. Nevyhranění voliči jsou zvědavi na celkově autentický výkon a na návrhy konkrétních politických opatření. Uvidíme, jak se přípravný tým demokratů k tomuto dilematu postaví.

3. Konkrétní sliby a důrazy

Američtí prezidenti plní tradičně v průměru pět až dvacet procent svých předvolebních slibů. Vše, co se slíbí v kampani, se tak bere s rezervou. I přesto bývá důležité, k čemu konkrétně se politik zaváže a co sám zdůrazní. Když už nic jiného, pomůže to zpřehlednit terén.

V čem konkrétně by se například měla lišit politika Harrisové od Bidenovy? Jak konkrétně se Trump jako prezident plánuje postavit k ultrakonzervativní protipotratové vlně? Na co všechno plánuje zavést tarify a jaké konkrétní plány mají oba v zahraniční politice?