Váš názor je pro nás důležitý

Společně s 12 evropskými mediálními partnery jsme součástí projektu PULSE: evropské iniciativy podporující mezinárodní novinářskou spolupráci.

Napište nám do dotazníku, co z dění v Evropě vás nejvíce zajímá, o jakých zemích byste chtěli číst více nebo nám dejte tip na témata, kterých jsme si zatím nevšimli.

Otevřít dotazník

Biden vzdal další prezidentskou kandidaturu, uvolnil cestu pro Harrisovou

Petr Jedlička

Americký prezident nakonec ustoupil tlaku sponzorů, veřejného mínění i vlastních spolustraníků. Náhradní prezidentský nominant demokratů vzejde ze srpnového konventu. S největší pravděpodobností jím bude dosavadní viceprezidentka.

Ještě před měsícem Joe Biden tvrdil, že ho k ukončení kampaně může přimět jen vůle boží. Postupně ale svá vyjádření zmírňoval. Jeho poslední formulací bylo, že přihlédne k doporučení lékařů. Foto archiv AFP

Současný prezident USA Joe Biden se nebude pokoušet o obhajobu mandátu. Oznámil to v neděli večer středoevropského času s odvoláním na zvážení „všech okolností“. Proti republikánskému nominantovi — exprezidentu Trumpovi — musí tak Bidenovi demokraté vybrat jiného protikandidáta. Dle všech pozorovatelů se jím s největší pravděpodobností stane Kamala Harrisová, Bidenova dosavadní viceprezidentka.

„Je to skutečně nejpravděpodobnější scénář. Má postavení a Biden sám Harrisovou podpořil. Navíc se k političce jako nejlepší volbě proti Trumpovi přihlásili i kalifornský guvernér Gavin Newsom či ministr dopravy Pete Buttigieg, kteří byli považování za alternativní možnosti (…). Jistotu nominace nicméně ani Harrisová ještě nemá,“ shrnul v ranním servisu BBC redaktor Sam Hancock.

Prezidentský kandidát Demokratické strany by se měl volit formálně na nominačním konventu 19. srpna v Chicagu, a to na základě výsledku vnitrostranických primárek. Ty se však tento rok konaly takřka bez soutěže a vyhrál je Joe Biden.

Účastníci konventu mohou volit, koho chtějí. V drtivé většině ovšem hlasují dle přání kandidáta, který vyhrál v jejich domovském státě — v tomto případě tedy Bidena.

Joe Biden čelil v uplynulých měsících rostoucí kritice kvůli svým sílícím problémům s vyjadřováním a intelektuální svěžestí. Po tragicky slabém výkonu v červnové debatě s Donaldem Trumpem se zkusil bránit v několika dalších veřejných vystoupeních. Pochyby o tom, že má ve svých jednaosmdesáti letech dost duševních sil na další mandát, ale nerozptýlil.

Na počátku července bylo již zřejmé, že Bidenova šance na znovuzvolení rychle klesá a spolu s ní i podpora demokratickým politikům v nevyhraněných státech. Když se přidal odliv sponzorů, stalo se Bidenovo rozhodnutí takřka nevyhnutelným.

Joe Biden v neděli také uvedl, že první mandát získaný ve volbách 2020 doslouží, a nebude tedy rezignovat jako prezident. Právě do tohoto rozhodnutí se nyní trefují opoziční republikáni s tím, že když nemá sílu na volby, těžko je může mít na řízení státu.