První věc, která mi probleskla hlavou, když jsem se dověděl o pokusu o zastřelení Donalda Trumpa na sobotním shromáždění v Pennsylvánii, byla věta: „Pro pána krále, ať je v pořádku.“ Myslím, že to je nejpřirozenější lidská reakce, přát jiným lidským bytostem, aby se jim nijak neubližovalo.

Ale v případě Donalda Trumpa jsem měl ještě jeden důvod. Trump svou kampaň staví na paranoidním mučednictví. Přál jsem si, aby mu v daném směru nic neposkytlo další záminky, kterých by mohl využít.

Nezdá se vhodné mluvit nepěkně o muži, který právě mohl přijít o život, ale neutuchající prvek násilnické rétoriky v Trumpově politickém působení prostě nelze přehlédnout. Mluví o Americe rozdělené na své příznivce a na „vnitřní nepřátele“, kteří se pokoušejí zničit jak jej osobně, tak jeho stoupence.

24. června, krátce po své druhém odsouzení, pronesl ke svým příznivcům: „Nejdou po mně. Jdou po vás. A já jim v tom prostě překážím.“

Jeho první předvolební shromáždění ve Wacu v Texasu začalo sborovým zpěvem mužů uvězněných za jejich účast v útoku na Kapitol 6. ledna 2020 — zpívali píseň „Justice For All“ (Spravedlnost pro všechny), která se prolínala s americkou hymnou a Trump do toho s rukou na srdci deklamoval Slib věrnosti. V pozadí, na obřích obrazovkách, běžely záběry z útoku na Kapitol.

Trump pak opakoval své smyšlené tvrzení, že prezidentské volby v roce 2020 byly „cinknuté“. A pak vyhlásil: „Naši nepřátelé se nás snaží za každou cenu zastavit a naši protivníci se pokoušejí zdrtit našeho ducha a zlomit naši vůli. Ale to se jim nepodařilo. Naopak jsme silnější než kdy dřív. A rok 2024 je poslední, opravdu veliká bitva. Vrátíte mě do Bílého domu, jejich vláda skončí a Amerika se stane znovu svobodnou zemí.“

Pak zase vyvolával představu o spiknutí proti sobě a svým stoupencům: „V roce 2016 jsem vyhlásil, že jsem váš hlas. Dnes k tomu dodávám, že jsem váš bojovník. Jsem vaše spravedlnost. A vůči těm, kteří vás podvedli či zradili, jsem i vaše odplata.“

Po sobotním pokusu o jeho život lze čekat, že Trump bude ve svém paranoidním mučednictví pokračovat. Nyní není ještě na místě zdůrazňovat znepokojivé spojení mezi politickým vzestupem Donalda Trumpa a nárůstem politického násilí — a výhružek násilím — v Americe.

Jen si ale povšimněme, že v roce 2016 policie v parlamentu zaznamenala 900 výhružek adresovaných zákonodárcům. V roce 2017, kdy se Trump chopil prezidentského úřadu, se číslo více než zčtyřnásobilo. Během Trumpovy vlády pak rostlo rok od roku, až v roce 2021 dosáhlo vrcholu na čísle 9700. V roce 2022, prvním, kdy po celou dobu vládl Biden, počet poklesl na stále vysokých 7500 případů. (Data pro rok 2023 nejsou ještě k dispozici.)

Bude třeba si o tomto říct ještě mnohem víc. Ale v tuhle chvíli se prosím všichni spojme ve snaze, aby se v americké politice snížilo množství hněvu a zlosti. A modleme se, aby se Trumpovi, Bidenovi ani nikomu jinému, kdo se v Americe uchází o politickou funkci, nijak neublížilo.

Z anglického originálu My First Thought When I Heard Trump Had Been Shot — And the Ones That Followed publikovaného na webu Common Dreams přeložil JAKUB PATOČKA.