Ve Spojených státech se v tomto roce rozhodne, zda jedna z nejstarších demokracií na světě bude ohrožena autoritářstvím a zda skončí její role politické a bezpečnostní kotvy společenství západních liberálních demokracií, tedy Západu.

Jiným slovy: v USA se v prezidentských volbách nebude rozhodovat o ničem menším než o tom, zda bude pokračovat mezinárodní pořádek, který zaručoval jistou míru mezinárodní stability od druhé světové války, a zda se i jedna z kolébek demokracie nevydá na cestu k neliberální demokracii, popřípadě autoritářství.

Leckdo může namítnout, že takové předpovědi jsou přehnané. Spojené státy jsou koneckonců politicky mnohovrstevnatá federace, v níž kromě politiky na federální úrovni fungují s jistou mírou autonomie i politické systémy v padesáti státech americké unie. A mají také silný systém vlády práva, v němž zejména soudy fungují jako pojistka demokracie. Neméně silná je stále ještě americká občanská společnost.

Eroze pojistek demokracie

Jenže i tyto pojistky americké demokracie v posledních desetiletích částečně oslabily. Obsazování soudů, zejména federálních, se stalo předmětem nelítostného politického boje, který odráží celkovou polarizaci americké společnosti. Jak zafunguje ten který soud od určité míry závisí na tom, jestli v jeho čele stojí soudce inklinující spíše k Republikánské, nebo Demokratické straně. Nejvyšší soud je nyní pevně v rukou konzervativců, z nichž tři byli jmenovaní bývalým prezidentem Donaldem Trumpem.

Polarizovaná je i americká občanská společnost. Zatímco v takzvaných červených státech, v nichž mají většinu republikáni, nejčastěji vystupuje na podporu konzervativní a populistické politiky, kterou razí současná Republikánská strana, již téměř zcela přeměnil k obrazu svému Donald Trump, v modrých, tedy převážně demokratických státech, je tomu naopak.

Překrytí politiky a občanského aktivismu samozřejmě není stoprocentní. V několika červených státech utrpěli republikáni porážky v otázce zákazu či omezení potratů, když byla v těchto státech vypsána k těmto otázkám referenda. Občanská společnost — zejména ženy — se byla schopná proti této politice mobilizovat.

Tak silným pilířem americké demokracie jako v minulosti nejsou už ani média. I ona jsou polarizovaná. Obrazně řečeno, americká veřejnost je rozdělená mezi lidi sledující konzervativní, prorepublikánskou stanici Fox News a liberálnější část společnosti sledující CNN, CBS, ABC, popřípadě MSNBC.

Bizarní volby

Listopadové prezidentské volby obklopuje řada bizarních okolností. Možná tou nejpikantnější je skutečnost, že se o úřad prezidenta utkají dva starci, z nichž ani jednoho si podle průzkumů americká společnost v postu prezidenta většinově nepřeje. Jak je to možné?

Souvisí to s tím, jak je nastaven celý americký politický systém. Stávající prezident je skoro vždy nucen znovu kandidovat, a i kvůli tomu se v jeho straně primárky v jednotlivých státech konají jen formálně.

Kdokoliv, kdo by chtěl stávajícího prezidenta ve stranických primárkách vyzvat, by brzy narazil na skutečnost, že prezident fakticky ovládá stranu, za níž kandiduje, ač v ní nemusí mít žádnou oficiální stranickou funkci. A prezident také bude mít už z titulu své funkce obrovskou převahu v získávání finanční podpory pro svoji kandidaturu, která je v amerických volbách zásadním faktorem.

Aby za Demokratickou stranu kandidoval někdo jiný než zjevně přestárlý, občas zmateně vystupující Joe Biden, by bylo vyžadovalo především rozhodnutí samotného Bidena. Ten sice naznačil, že by do prezidentských voleb kvůli svému vysokému věku nešel, pokud by nebyl kandidátem republikánů Trump, jenže Trumpova nominace byla od počátku skoro jistá.

A otázkou téměř osudovou — nejen pro Ameriku — je, zdali si Biden správně odpověděl na otázku, zda právě on má mezi demokraty největší šanci na porážku Trumpa. Jisté je, že neudělal ve stávajícím prezidentském období nic, aby kultivoval nějakého svého nástupce.

Trumpovi se podařilo po prohře v prezidentských volbách v roce 2020 nejen udržet kontrolu nad stranou, ale v podstatě ji zcela přeměnit. Většina členů Sněmovny reprezentantů za Republikánskou stranu přijala Trumpovu volební lež o tom, že mu byly volby ukradeny, a pokud někteří měli výhrady k jeho roli v útoku davů na Kongres 6. ledna 2021, dnes se tváří, že i v tomto případě se Trump stal obětí honu na čarodějnice rozpoutaného demokraty.