Kdyby hlasovali v letošních amerických volbách občané EU, vyhrál by Donald Trump v celkem čtyřech zemích: ve Slovinsku, na Slovensku, v Bulharsku a vůbec s největším ziskem — 62 procent — v Maďarsku. Ve zbylých dvaceti členských zemích by pak zvítězila Kamala Harrisová. Vyplývá to ze srovnávací analýzy různých průzkumů, jíž provedl tým Europe Elect na datech z října.

Největší podporu — přes 90 procent — Harrisová vykázala ve skandinávských zemích, 70 až 80 procent pak v Polsku, Pobaltí, ale například i v Itálii. Česká republika v analýze uzavírá proharrisovský blok s 54 procenty. Na Slovensku by pro nominantku demokratů hlasovalo 48 procent lidí.

Europe Elect zahrnul do analýzy pouze rozhodnuté voliče a zcela vynechal tři odlehlejší unijní státy: Maltu, Kypr a Portugalsko. Přesto odrážejí zveřejněná data vcelku jednoznačný trend. Čerstvá šetření YouGovu v západní Evropě zahrnující i nerozhodnuté dospělé vycházejí v zásadě stejně.

Jak uvádí John Henley v Guardianu, „v Evropě mají za to, že Harrisová bude lepší prezidentka, i mnozí stoupenci krajní pravice“.

Přímo evropští politikové v rozhodujících funkcích si jinak drží od amerických voleb většinou diplomatický distanc. Podle informací shromážděných z různých zemí v rámci projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE se rezervovaně vyjadřují i třeba představitelé vládnoucí italské pravice v čele s Georgií Meloniovou.

Jasně antitrumpovský postoj má v EU nejzřetelněji socialistická vláda Pedra Sáncheze ve Španělsku, přičemž španělský El Confidencial připomíná, že Sánchez se s Trumpem za jeho prezidentování ani nikdy nesešel. Naopak nejvíce protrumpovskou je vláda Victora Orbána v Maďarsku, jež fandí republikánskému nominantovi zcela otevřeně.

„Vraťte se zpátky a přineste nám mír,“ napsal sám Orbán na sítě poté, co Trumpa v USA navštívil.

Názory u nás

Ohledně českých postojů k americkému dilematu se objevily v posledních dnech dva zajímavé vhledy. Prvním byla anketa Deníku N mezi vrcholnými politiky. Donalda Trumpa v ní podpořila nejen očekávatelně reprezentace ANO a SPD, ale i mnoho dotazovaných z ODS. Někteří další váhali, žádný z respondentů nejsilnější vládní strany však vysloveně nepodpořil Kamalu Harrisovou.

Druhý zajímavý vhled do české politické reality ve vazbě na volby v USA pak poskytl průzkum volebních preferencí mezi stoupenci jednotlivých českých stran provedený v říjnu agenturou STEM/MARK.

Z šetření vyplývá, že Trumpa nejvíce podporují překvapivě voliči KSČM — 50 procent z nich „rozhodně“, 20 dalších pak „spíše“. U SPD tvořil skupinu „rozhodně“ 32procentní podíl a skupinu „spíše“ 23procentní.

Z voličů ANO by pro Trumpa hlasovalo „rozhodně“ 24 procent a „spíše“ 15 procent. Z voličů OSD jen pět procent „rozhodně“ a devět procent „spíše“. Největší nerozhodnutou skupinu — 23 procent — identifikovali výzkumníci u Motoristů.

Harrisová má očekávatelně největší podporu u Pirátů a TOP 09: 57 procent „rozhodně“ a 30 „spíše“, respektive 60 procent „rozhodně“ a 35 procent „spíše“. Jen o málo méně vyhraněný na stejnou stranu je dle měření Stemu přitom i elektorát hnutí STAN.