Dnes konané volby prezidenta a Kongresu ve Spojených státech jsou takto těsné z jediného důvodu. Tím jsou dlouhé roky selhávání Demokratické strany, která se na veřejnosti prezentuje jako arogantní instituce, závislá na špinavých penězích a partikulárních zájmech poradců spřažených s komerčními zájmy.

Jak je možné, že z průzkumů vycházejí Demokraté vyrovnaně s vůbec nejhorší nabídkou, kterou Republikánská strana americkým voličům předložila od svého vzniku v roce 1854? Vždyť Republikány vede pomatený, prolhaný, násilí podněcující, bigotní, misogynní, volební výsledky notoricky popírající, usvědčený zločinec a rádoby diktátor Donald Trump, který nedokáže vstřebávat informace, ale přitom se holedbá, že toho ví nejvíc ze všech.

Strana s oslem ve znaku začala už před lety podléhat vnitřnímu rozkladu, což vedlo už v minulosti k zbytečně těsným volebním střetům. Demokraté takřka polovinu země — takzvané červené státy — prostě odepsali a nechali je napospas Republikánům. To se týká i Severní a Jižní Dakoty a většiny takzvaných hornatých států (Arizona, Colorado, Idaho, Montana, Nevada, Nové Mexiko, Utah a Wyoming), které často volívaly do Senátu demokraty.

Dalším přehmatem Demokratické strany bylo nepodpořit snahy o prosazení volby prezidenta všelidovým hlasováním, abychom se zbavili anachronické volby sborem volitelů. (Viz nationalpopularvote.com.) Tahle antikvární pošetilost stála demokraty už dvě volební porážky — v roce 2000 a v roce 2016 — v obou případech demokratický kandidát ve všelidovém hlasování suverénně vyhrál.

Třetí chybou bylo, že Demokratická strana začala s Republikány soupeřit o korporátní peníze a obětovala tomu své progresivní politické návrhy. Za čtvrté, demokraté zcela zaspali, když republikáni začali agresivně překreslovat volební obvody v klíčových státech jako Pennsylvánie — díky tomu se jim daří do Sněmovny reprezentantů vysílat více svých zástupců.

Co měli Demokraté dělat v posledních chvílích před volbami? Vyjít z poznatku, že nejpopulárnějším zvoleným politikem ve Spojených státech je dnes Bernie Sanders. Z jednoho prostého důvodu: prosazuje sociální politiku, o kterou Američané doopravdy stojí.

Sanders vybízel Kamalu Harrisovou, aby vedla kampaň za zvýšení minimální federální mzdy ze 7,25 dolarů na 15 dolarů, což by se dotklo 25 milionů zaměstnanců, aby zvýšila přes padesát let zmrazené starobní důchody šedesáti milionům lidí, a zvýšila daně bohatým a velkým korporacím — v míře, kterou podporuje 85 procent lidí. Uvedená tři opatření mají podporu i mnoha voličů, kteří sami sebe označují jako konzervativní.

Co ale Kamala Harrisová dělala místo toho? Nevedla kampaň s populárním Berniem. Do poslední chvíle pouští do éteru nákladné inzeráty s Liz Cheneyovou, která podporovala válečné zločince Dicka Cheneyho a George W. Bushe v jejich kriminální invazi do Iráku a decimaci tamější společnosti, jež si vyžádala přes milion nevinných lidských životů a celou zemi proměnila v trosky.

Cheneyová, hrdá republikánka, která se staví proti Trumpovi, je také člověkem pracujícím pro korporace. Opomíjet Sanderse a producírovat se s Cheneyovou jistě není způsob, jak přivést k volbám aspoň část z 85 milionů deklarovaných nevoličů.

Neschopna jakékoli reflexe, Demokratická strana lije miliardy dolarů do inzerátů, které znovu a znovu vykreslují Trumpa jako člověka nehodného úřadu prezidenta. Repetitivní videa přitom už těžko mohou ještě někoho přesvědčit, aby přišel k volbám. Takřka každý člověk si už stihl vytvořit názor na Trumpovy nedostatky.

Místo toho bylo zapotřebí se v poslední chvíli soustředit na překonávání ohromující amnézie, která postihla většinu voličů, domnívajících se, že za Trumpa na tom byli ekonomicky lépe než za Bidena. Zapomněli na to, jak Trump učinil přítrž všem snahám zaručit zdravotní pojištění pro všechny, zvednout minimální mzdu a podnikat kroky proti korporátním šmejdům, kteří z Američanů ždímají peníze.

Místo toho zlehčoval nastupující pandemii covidu-19 a postupující klimatickou katastrofu označoval za „hoax“. Jeho smrtonosná zdržovací taktika během covidu vedla k zbytečným úmrtím asi 300 tisíc Američanů a prohloubila s pandemií spjatou ekonomickou recesi.