Hlasy odevzdané v úterních prezidentských volbách v USA se ještě dopočítávají, celkově ale už není o výsledku pochyb: do Bílého domu se vrátí Donald Trump. Republikánskému nominantovi se i přes naděje demokratů na mobilizaci zvláště ženské části elektorátu podařilo předčit očekávání — podobně jako při volbách 2020. Vzhledem k vyrovnanosti letošních prognóz mu několik procentních bodů navíc v rozhodujících státech stačilo na celkové vítězství.

„Popravdě vyhrál nakonec dost přesvědčivě. Už víme, že získal zpět Georgii, udržel Severní Karolínu a k tomu rozbil takzvanou modrou zeď (druhdy tradičně prodemokratické státy Středozápadu). Ranní prognózy dokonce ukazují, že může získat i více hlasů celkově, což se republikánskému prezidentskému nominantovi povedlo od roku 1992 jen jednou,“ připomíná Brett Samuels z washingtonského Hillu.

Hlubší analýze příčin se bude věnovat většina médií až v následujících dnech. První dostupná data ovšem již ukazují úspěšnou mobilizaci voličů mimo velká města na straně republikánů a pokles podpory demokratů v latinskoamerické komunitě, v příměstských aglomeracích, u mladých a dokonce i u žen. V některých státech se také od demokratů citelně odvrátili muslimští voliči vyčítající jejich vládě blízkovýchodní politiku.

Rámcově se dále hovoří o příliš rozmělněné kampani Kamaly Harrisové, která se snažila oslovit extrémně široké spektrum voličů — od afroamerické chudiny po neokonzervativní republikánskou honoraci. Kvůli tomu pak nemohla slíbit mnoho reálných změn.

Velkou roli též s vysokou pravděpodobností sehrála ekonomicko-sociální dimenze — v průzkumech v USA tradičně nejvíce uváděný důvod posunu ve volební preferenci. Nyní končící Bidenově administrativě, jejíž součástí byla jako viceprezidentka i Kamala Harrisová, se sice nakonec podařilo zkrotit inflaci. Většinu Bidenova období však provázely hospodářské těžkosti a mnohé předkládané reformy zablokovali demokratům republikáni v Kongresu.

Donald Trump naopak pro letošní volby nabízel vizi zvednutí dovozních bariér a následné reindustrializace někdejších výrobních center USA, kombinovanou s dalším snižováním daní a rušením omezení, zvláště ekologických. To mnoho Američanů oslovilo.

Spojené státy se mimo to nacházejí už zhruba dekádu ve stavu permanentní kulturní války, v níž se společnost polarizuje jak kvůli reálným fenoménům, jako jsou systémový rasismus, transrodová práva či přístup k potratům, tak kvůli chimérám typu očkovací totality či nástupu nového komunismu. U části nevyhraněných voličů mohla rozhodovat i tato témata.