Hlasy odevzdané v úterních prezidentských volbách v USA se ještě dopočítávají, celkově ale už není o výsledku pochyb: do Bílého domu se vrátí Donald Trump. Republikánskému nominantovi se i přes naděje demokratů na mobilizaci zvláště ženské části elektorátu podařilo předčit očekávání — podobně jako při volbách 2020. Vzhledem k vyrovnanosti letošních prognóz mu několik procentních bodů navíc v rozhodujících státech stačilo na celkové vítězství.

„Popravdě vyhrál nakonec dost přesvědčivě. Už víme, že získal zpět Georgii, udržel Severní Karolínu a k tomu rozbil takzvanou modrou zeď (druhdy tradičně prodemokratické státy Středozápadu). Ranní prognózy dokonce ukazují, že může získat i více hlasů celkově, což se republikánskému prezidentskému nominantovi povedlo od roku 1992 jen jednou,“ připomíná Brett Samuels z washingtonského Hillu.

Hlubší analýze příčin se bude věnovat většina médií až v následujících dnech. První dostupná data ovšem již ukazují úspěšnou mobilizaci voličů mimo velká města na straně republikánů a pokles podpory demokratů v latinskoamerické komunitě, v příměstských aglomeracích, u mladých a dokonce i u žen. V některých státech se také od demokratů citelně odvrátili muslimští voliči vyčítající jejich vládě blízkovýchodní politiku.

Rámcově se dále hovoří o příliš rozmělněné kampani Kamaly Harrisové, která se snažila oslovit extrémně široké spektrum voličů — od afroamerické chudiny po neokonzervativní republikánskou honoraci. Kvůli tomu pak nemohla slíbit mnoho reálných změn.

Velkou roli též s vysokou pravděpodobností sehrála ekonomicko-sociální dimenze — v průzkumech v USA tradičně nejvíce uváděný důvod posunu ve volební preferenci. Nyní končící Bidenově administrativě, jejíž součástí byla jako viceprezidentka i Kamala Harrisová, se sice nakonec podařilo zkrotit inflaci. Většinu Bidenova období však provázely hospodářské těžkosti a mnohé předkládané reformy zablokovali demokratům republikáni v Kongresu.

Donald Trump naopak pro letošní volby nabízel vizi zvednutí dovozních bariér a následné reindustrializace někdejších výrobních center USA, kombinovanou s dalším snižováním daní a rušením omezení, zvláště ekologických. To mnoho Američanů oslovilo.

Spojené státy se mimo to nacházejí už zhruba dekádu ve stavu permanentní kulturní války, v níž se společnost polarizuje jak kvůli reálným fenoménům, jako jsou systémový rasismus, transrodová práva či přístup k potratům, tak kvůli chimérám typu očkovací totality či nástupu nového komunismu. U části nevyhraněných voličů mohla rozhodovat i tato témata.

Předání moci

Jen s malým zpožděním gratuloval Trumpovi stávající prezident Joe Biden, který Trumpa v minulých volbách porazil. Nyní ho pozval do Bílého domu, aby se dohodli na průběhu pokojného předání moci.

Ve středu uznala výsledek také poražená reprezentantka Demokratické strany Kamala Harrisová. V tematickém projevu vyzvala stoupence, aby neztráceli naději a nepřestávali bojovat za demokracii a právní stát.

Trumpovi dále již gratulovali i různí světoví státníci a politikové v čele s maďarským premiérem Orbánem, jenž si od Trumpova nástupu slibuje „konečnou porážku tábora války“. Sám Trump si pak telefonoval s izraelským premiérem Netanjahuem, se kterým probíral „otázky íránské hrozby a dalšího posílení izraelské bezpečnosti“.

USA čeká teď ještě ceremoniální část volby prostřednictvím volitelů, která se uskuteční 12. prosince, a poté certifikace volby Kongresem 6. ledna. Vzhledem k jednoznačnosti výsledku by mělo však jít tentokrát o formalitu. Zvolený prezident Donald Trump začne své druhé funkční období po inauguraci 20. ledna.