„Tento zápas ještě zdaleka neskončil. New Hampshire není posledním státem primárek, ale prvním (…) A já jsem bojovnice (…) Půjdeme dále.“ Těmito slovy reagovala v noci z úterý na středu Nikki Haleyová na výsledky newhampshireských primárek, ve kterých ji opět porazil Donald Trump.

Nebyla to špatná reakce a i výsledek Haleyové v New Hampshire byl nakonec lepší, než předpovídaly poslední průzkumy. Pravdu však republikánská politička nemá. Letošní zápas o republikánskou prezidentskou nominaci je v podstatě u konce. Pokud nezasáhne vyšší moc, bude prezidentským kandidátem amerických republikánů znovu Donald Trump.

Proč taková jistota? Na rozdíl od minulé Iowy byl New Hampshire stát Haleyové nakloněný. Byl to stát, kde šlo využít otevřeného charakteru primárek, to značí přivést k republikánským urnám nevyhraněné voliče — zmobilizovat je, aby šli odevzdat protitrumpovský hlas.

Byl to stát, na nějž se kampaň Haleyové soustředila a kde investovala desítky milionů dolarů. Přesto i zde vyhrál Trump přibližně o jedenáct procentních bodů.

Haleyová si může malovat úspěch ve své domovské Jižní Karolíně, kam se primárky přesouvají příští měsíc. V průzkumech mezi jihokarolínskými republikány má ovšem Trump aktuálně podporu 62 procent, zatímco Haleyová 25 procent.

Sedmatřicet procentních bodů je rozdíl ohromný, takřka nestáhnutelný. A v celoamerických průzkumech uvnitř Republikánské strany je ještě daleko větší.

Haleyová může v primárkách bojovat dále podobně jako například v roce 2016 John Kasich, který proti Trumpovi vyhrál jediný stát — svoje domovské Ohio —, ale kampaň vedl až do 4. května. Výsledek by to ovšem už měnit nemělo.

V návaznosti na předchozí tematické texty lze odpovědně říci: samotným republikánům se Trumpa zastavit nepodařilo. Navzdory 6. lednu 2021, volebním prohrám i soudním procesům je Republikánská strana stále stranou Trumpovou.

Co Trumpa tedy ještě zastavit může? Za prvé jsou to soudy. Vedle tuny Trumpových obchodních a občanskoprávních sporů, respektive procesů, jsou tu vážné obžaloby v trestních věcech. Je tu též na ně navázaná otázka nepřipuštění k volbám ve státech Colorado a Maine, kterou bude rozhodovat Nejvyšší soud.

Klíčovým faktorem zde bude čas. Trumpovi právníci se totiž snaží rozsudky maximálně oddalovat, zatímco termín voleb je fixní.

Trump může být samozřejmě odsouzen i po případném volebním vítězství, jak ale sám v poslední době často naznačuje, v takovém případě si dá sám milost. Něco takového je možná protiústavní, těžko si ale představit například policii státu Georgia, jak přímo z Bílého domu odvádí samotného prezidenta.

Dále může zastavit Trumpa jeho věk. Exprezidentovi je dnes sedmasedmdesát a v srpnu oslaví další narozeniny. Trump je proslulý špatnou životosprávou, a tak se může stát v zásadě cokoliv.

Na druhou stanu: člověk v Trumpově postavení má v USA tradičně ten nejlepší možný lékařský dohled i péči. A v porovnání se svými letošním hlavním soupeřem, ještě o pět let starším Joem Bidenem, působí Trump přeci jen vitálněji.

Poslední, co Trumpovým odpůrcům v USA ještě zbývá, je pak protestní hlas. Vláda Joea Bidena je celkově neoblíbená a velcí vnější hráči, kteří mohou volby v USA ovlivnit — konkrétně Saúdská Arábie skrz ceny ropy, Rusko skrz válku a Izrael celkově —, jsou spíše pro Trumpa.

Hlavní naděje pro Bidena tak spočívá ve vysvětlení, co vše by Trumpův návrat znamenal. To může demobilizovat část republikánských voličů, nebo naopak mobilizovat nevyhraněné. Zajímavé bude sledovat, kam teď po rozuzlení republikánských primárek potečou donace od velkého businessu. A zda a s čím se konečně probudí kampaň Joea Bidena, dosud zaměřená především na zadupávání vnitrostranické kritiky.