Prezidentské primárky v USA — tedy sled hlasování v jednotlivých státech federace, kde si sympatizanti hlavních amerických stran vybírají společného prezidentského kandidáta — končí až na začátku června. Fakticky je ale dobojováno už dnes.

Proti úřadujícímu prezidentovi Jou Bidenovi nakonec v rámci demokratické části primárek žádný silný protikandidát ani nestál. Stranický aparát se ostatně postaral, aby se možnost nějakého otevřeného souboje již předem minimalizovala.

U republikánů zase vše převálcoval Donald Trump, a to aniž by se byť jednou obtěžoval do primárkových diskuzí. Zhruba jasno bylo již na konci ledna, definitivně pak po takzvaném superúterý, kdy vzdala primárky Trumpova poslední výrazná vnitrorepublikánská soupeřka Nikki Haleyová.

Formální proces výběru kandidáta bude teď ještě dobíhat ve státech, jako jsou Arizona, Kentucky nebo Nebraska. Na celkovém výsledku už ale zbylá hlasování nic nezmění.

Je ještě něco mimo primárkový proces, co by výsledek — tedy podzimní zopakování duelu Biden vs. Trump — mohlo změnit? U republikánů snad některá z Trumpových soudních kauz, moc pravděpodobné to však není. Nejvyšší soud USA se totiž nedávno rozhodl ještě zabývat podnětem Trumpových právníků, zda se na exprezidenta v daných kauzách nevztahuje prezidentské imunita, již v době spáchání žalovaných přečinů požíval.

Není dopředu jasné, jak soud imunitní otázku rozhodne. Je ale zřejmé, že proces rozhodování o rozsahu imunity oddálí posuzování vlastních Trumpových kauz. Započtou-li se k tomu i možnosti odvolání a dalšího oddalování, do voleb 5. listopadu definitivní verdikt zřejmě nepadne.

Určité drama by ovšem mohlo nastat u demokratů. Řada médií se v posledních týdnech opět zabývala otázkou Bidenových fyzických a duševních sil, respektive jeho věku. V posledních průzkumech má totiž Bidena za příliš starého pro další prezidentský mandát už 86 procent (!) Američanů.

Podle magazínu Politico zde přitom existuje možnost, že Biden nechá primárky doběhnout, aby se vyhnul otevřenému vnitrostranickému boji, a terpve potom po 4. červnu nominaci odmítne — například právě kvůli ubývajícím silám. V takovém případě by prezidentského kandidáta strany vybíral nominační konvent 19. srpna v Chicagu.

Klíčové by tady bylo Bidenovo doporučení, o něž by v daném scénáři začali ihned bojovat prezidentsky nejperspektivnější postavy demokratického establishmentu: kalifornský guvernér Gavin Newsom, guvernér Illinois J. B. Pritzker, guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová a další.

Na rozdíl od primárkového soupeření, které demokraté letos nedopustili, by zde šlo o boj v zákulisí. Biden by tak byl ušetřen veškeré průvodní kritiky. Jeho nástupci by mu mohli vytvořit pomyslný pomník úspěšného státníka, který zná své limity a ctí přání většiny Američanů, jež si opakování duelu Trump vs. Biden evidentně nepřeje.

Formálně by ve věci neměl být problém, výsledky primárek v jednotlivých státech totiž nerozhodují přímo o kandidátovi, ale o tom, kolik bude mít ten který kandidát volitelů-delegátů právě na nominačním konventu. Teprve tam je oficiální kandidát příslušné strany oficiálně volen. Biden tak může svým delegátům takzvaně rozvázat ruce, anebo jim přímo poradit, koho jiného mají na konventu podpořit.

Teoreticky je zde dle Politica ještě jedna příležitost pro potenciální drama, a to kdyby Biden na kandidaturu rezignoval — nebo se jí kvůli zdraví ukázal nebýt schopen — až po nominačním konventu. V takovém případě by se o jeho náhradě rozhodovalo dle vnitřních pravidel Demokratické strany v jejím širším vedení — v proslulém DNC, jež má cca 450 členů.

Všichni pozorovatelé dnes upozorňují, že kandidatura jednaosmdesátiletého Bidena je stále tou nejpravděpodobnější variantou. Přesto demokraté mohou ještě překvapit. Na rozdíl od republikánů, které má pevně v hrsti Trumpův tábor, mají u demokratů největší slovo ti, kdo by Bidena eventuálně nahrazovali. A tamní establishment dobře vidí, jak se prezidentova obliba — či spíše neobliba — vyvíjí.

Oba nastíněné alternativní plány předpokládají, že Biden předá pomyslné žezlo sám a dobrovolně — pokud ho tedy úplně nezradí fyzické zdraví. Lze však očekávat, že jestli bude mít ještě na konci května approval rating pod 40 procenty, začne na něj být vyvíjen z příslušných pozic tlak.

Dnes se stoupenci demokratů ještě utěšují faktem, že část Trumpových podporovatelů z průzkumů volit nepůjde, což v minulosti dělo při volbách do Sněmovny či Senátu. Také se doufá v dobré zprávy z ekonomiky.

V létě bude však třeba už opustit obecné naděje a vyjít z tvrdých čísel. Časově vzato je letos poslední možnost výměny kandidáta někdy na začátku září. Již v první polovině daného měsíce se totiž začíná v některých státech USA korespondenčně hlasovat.