71 590/350 000 Kč Podpořte redakci Deníku Referendum na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Jan Dospiva

JD
Profese:
to je právě ta hrůza, že možná vážně musí dojít ke globální klimatické katastrofě, aby byli "klimaskeptici" na čelných místech globálně vypískáni... Anebo nemusí?
Plně souhlasím s paní Hájkovou a tentokrát i plně s panem Nushartem, kteří to řekli za mě.

Pane Poláčku, vidím, že to vážně nemá smysl a že by bylo lepší věnovat svůj čas něčemu užitečnějšímu (třeba spánku). Proto se nezlobte, ale diskuzi s Vámi o těchto věcech končím a na další příspěvky už nebudu reagovat.
jak to vypadá a co se děje v duchovním světě, je v zásadě spekulací, a jak už jsme upozornil, v tomto směru jsem agnostik. Bible výslovně zmiňuje anděla (nikoli archanděla) či muže jménem Gabriel celkem čtyřikrát, z toho dvakrát v knize Daniel a dvakrát v Lukášově evangeliu. Gabriel znamená "Bůh je mocný". Význam jména se vykládá také jako „muž boží“, „Bůh je silný“, „Bůh je moje síla“, „hrdina boží“, nebo jako „přemohl mě Bůh“. Určitá duchovní zkušenost je zde popsána jistě lidskými slovy, což ale neznamená, že za nimi nestojí skutečná duchovní bytost.

Touto otázkou však odbíháte od otázky existence samotného Boha. Nebavíme se tu o nějakém "létajícím špagetovém monstru", ale o jedné ze základních filozofických otázek, totiž zda za světem, životem a člověkem jako bytostí nadanou vědomím, cítěním, rozumem a vůlí stojí jen neosobní procesy nebo neosobní základ či řád, anebo nějaká nejvyšší bytost, která rovněž disponuje vědomím, cítěním, rozumem a vůlí, co všechno ostatní přesahuje. Osobně jsem došel k tomu, že tuto otázku nelze rozumově rozhodnout nebo čistě rozumově odpovědět, případně opravdu záleží na tom, přes jakou "barevnou fólii" se na skutečnost podíváte. Ale zatímco já připouštím neexistenci Boha jako možnou, Vy možnost jeho reálné existence striktně odmítáte a kategoricky ji označujete jako evidentně nepravdivou. Pak kdo tady "bouchá do stolu"?

Možná namítnete, že jste měl na mysli ne Boha jako abstraktní filozofickou kategorii, ale konkrétně křesťanského Boha se vším tím zázračným uzdravováním, neposkvrněným početím a vzkříšením. Jenže za prvé z Vašich příspěvků vyplývá, že to tak úplně není pravda, pro Vás je nepřijatelná už myšlenka reálné existence osobního Boha jako takového, ať už křesťanského nebo jiného, a poukaz na údajně evidentní rozpor těchto popisovaných událostí se skutečností používáte jen jako své beranidlo proti představě osobního Boha jako takové. A za druhé, pokud připustíme, že Bůh existuje, pak musíme připustit, že je v jeho moci dělat věci přesahující zákonitosti tohoto světa.
pokud považujete za "evidentně" nepravdivou či fiktivní samotnou představu osobního Boha, pak je opravdu diskuze krajně obtížná. Mohl bych se ptát, z čeho tuto "evidentní fiktivnost" dovozujete, a pak poukazovat na to, že tato konstrukce vychází z předpokladů, které také nemusí být samozřejmé (ono se fiktivním může jevit i to Vámi vzývané "Něco"), ale přiznám se, že už mě to také unavuje. Když se říká, že víra je iracionální, pak si jen také dovolím napsat, že pravý důvod ateismu prohlašujícího za nepřijatelnou, reálně nemožnou existenci Boha, je jiný než domněle racionální argumenty. Přijmout Boha totiž znamená pokoru před ním, uznání, že mu nejsem roven, a to prostě našemu Já nedělá dobře.
jak vidno, lze v odmítnutí subjektivity b(B)ytí zajít mnohem dále než pan Poláček. Není to ale totéž dovedené do krajnosti?