Biden vs. Trump — srovnání programů: covid, ekonomika, zahraniční politika
Petr JedličkaOba kandidáti na prezidenta USA zaujali letos převážně negativní kampaní, oba však mají i ucelené vize a konkrétní plány do budoucna. Jejich přiblížení může pomoci pochopit, proč část Američanů volí i při letošní nabídce nakonec pozitivně.
V minulém textu americké předvolební série bylo vyloženo, jak se Biden a Trump oba odhalili jako osobnosti nevhodné pro prezidentský úřad. Ani v USA ovšem prezident nevládne jen dle svých osobnostně-politických charakteristik; ani v USA se nevládne podle debat a kampaně. V důsledku vždycky důležitější než vystupování — respektive než osobnostně-politické profily kandidátů — je to, co dotyčný prosazuje, co konkrétně dělá a oč usiluje obecně — byť třeba vlastní volby může rozhodovat něco jiného.
Letošek je v tomto stejný: ačkoliv Biden i Trump pojímají kampaň z velké části jako antikampaň vůči druhému, oba zároveň předkládají i ucelené vize žádoucího vývoje USA a řadu konkrétních slibů. Tyto vize a sliby se přitom vzájemně zřetelně odlišují.
I když tak máme zkušenost, že americký prezident plní zpravidla jen menší část toho, co konkrétně slíbí, dá se v letošních volbách vybírat přinejmenším ze dvou opravdu rozdílných linií — tedy volit dle programu. Klade-li se otázka, jak může tolik Američanů stále volit Trumpa, lze část odpovědi nalézt i zde.
Zajímavostí je, že zatímco Bidenův program má standardní formu — dvaadevadesát stran pokrývajících všechny možné kapitoly —, základ Trumpova programu tvoří znovupoužitý manifest z roku 2016 plus padesát často jednovětých bodů, letošních aktualizací. Je tomu tak proto, že republikánská strana se rozhodla tento rok programovou debatu vůbec neotevírat.
Nyní na konci kampaně máme nicméně k dispozici už desítky hodin záznamů, na nichž Trump o svém programu mluví a jednotlivé body rozšiřuje či vyjasňuje. O materiál k programové analýze tak není vposledku nouze ani u republikánů.
Trump a covid
Ač se to tak navenek nezdálo, jádrem programů obou kandidátů byla i letos ekonomika. Řeší se konkrétně zejména otázka, jak nejlépe zajistit v zemi prosperitu. V kampani celkově byl ovšem tématem číslo jedna pochopitelně covid.
Donald Trump nástup epidemie na jaře objektivně zanedbal a prokazatelně záměrně zlehčoval, i když věděl, o jak velkou hrozbu se jedná. Nyní USA evidují devět milionů nakažených, přičemž 90 tisíc aktuálně každý den přibývá. Přibližně tisíc lidí denně na covid v USA umírá. Celkově má nemoc v zemi už 230 tisíc obětí.
Biden zdůrazňuje, že Trump za pandemie absolutně selhal jako lídr, že nemá epidemii pod kontrolou a že stále nemá ani plán, jak ji pod kontrolu dostat. Trump se hájí rámováním celé epidemie jako viny Číny, která vypustila do světa „strašlivý mor“, třebaže na jaře mluvil sám o „sezónní chřipce“.
Dále tvrdí, že on sám udělal vše, co se dalo, a to rychleji a důsledněji, než by zvládl na jeho místě „Slow“ Joe Biden. Navíc pak ještě zdůrazňuje, že Biden kritizoval na jaře jeho rozhodnutí zavřít hranice pro lety z Číny.
Komentář●Petr Jedlička
Letošní debaty především ukázaly, proč by Trump ani Biden prezidenty být neměli
Politicky vzato vychází Trump v otázce covidu vstříc těm lidem, kteří si nepřejí zpřísňování ochranných opatření, a to za téměř žádnou cenu. V tradičně individualistických USA je takových lidí skutečně hodně. Trump se též staví na stranu podnikatelů, které donutili guvernéři části států USA zavřít podniky. Roušku sám prezident nosil do vlastní nákazy jen neochotně a omezovat se při kampani také příliš nehodlal. I poslední jeho tweety přitom působí zcela neadekvátně situaci.
Ve věcné rovině Trump dnes argumentuje, že USA se s nemocí učí žít a zvládají to čím dál lépe. Důkazem mají být klesající smrtnost choroby v zemi či „enormní“ produkce ventilátorů, kterých mají prý americké nemocnice už dost, a tak je USA začínají vyvážet do světa. Rekordní počet případů mají dle Trumpa USA proto, že populaci rekordně testují, což ale není pravda — USA testují skutečně hodně, na počet obyvatel ale ne nejvíce, zatímco ve všech ohledech mají nejvíce nakažených.
V Trumpově psaném programu je k bodu „covid“ konstatováno prostě: Vakcína do konce roku 2020, úplný návrat k normálu do konce roku 2021. V rozhovorech a debatách pak horuje Trump za co nejvčasnější rušení ochranných opatření, protože při lockdownech „bují alkoholismus, domácí násilí a narkomanie“ a „reálně hrozí, že se ekonomika úplně udusí“. Ostatně právě to se podle něj stane, pokud vyhraje Biden: „Všechno zavřou. Všechno půjde k čertu,“ uvedl doslova ve druhé prezidentské debatě.
Biden a covid
Bidenovo „Trump nemá plán“ není úplně přesné — Trumpovým plánem na covid je zajistit nemocnicím ventilátory a připravit rychlodistribuci vakcíny s pomocí vojska, jakmile bude očkování k dispozici. Jinak chce ale prezident skutečně dále vynucovat jen základní ochranná opatření, aby se co nejrychleji rozjela ekonomika.
Bidenův covidový plán je úplně jiné úrovně, a to po všech stránkách — je mnohem důslednější, restriktivnější, a navíc propojený s mnoha dalšími politikami. Konkrétně: Biden slibuje zásadní změnu v přístupu k prevenci, jejímž prvním krokem má být prosazení celoamerické povinnosti nosit na veřejnosti roušky.