V minulém textu americké předvolební série byly představeny plány obou hlavních prezidentských kandidátů na řešení covidové krize, řízení ekonomiky a vedení zahraniční politiky. Tento text je věnován zbytku jejich programů. Trump kladl od letních floydovských bouří zvlášť velký důraz na law-and-order opatření, tedy na otázky vnitřní bezpečnosti a pořádku. Biden zdůrazňoval spíše otázku institucionálního rasismu a pomoci menšinám a dále klimatickou změnu.

Od floydovských protestů zaznělo nesčetněkrát, že Trump plánuje kandidovat jako law-and-order prezident, a prorazit tak podobně jako Richard Nixon po bouřích roku 1968. Po rétorické stránce se to naplnilo stoprocentně. Trumpa dnes podporují všechny organizace hájící zájmy policistů a prioritu veřejného pořádku. Po programové stránce je to však otázka.

Explicitně slibuje Trump vlastně jen rozšiřování policejních sborů, respektive další peníze pro ně. Jinak sestává jeho policejní reforma hlavně z grantů na komplexnější formy výcviku policistů a z vytvoření federální databáze policejních přečinů.

Připomenout se patří, že prezident zrušil v létě program výcvikových kurzů k rasové citlivosti pro osoby placené z federálních peněz, neboť v něm podle něj probíhala indoktrinace „lživou protiamerickou ideologií“. A také, že slíbil zákaz dusících chvatů — takových, jímž byl usmrcen George Floyd —; ve skutečnosti jej ale neprosadil.

Že v USA existuje opravdový institucionální rasismus, Trump odmítá. Menšinám v problematických městech a čtvrtích chce pomoci především zakládáním škol a vyhlašováním Opportunity Zones, tedy oblastí, kde jsou podnikání a živnosti osvobozeny od některých daní. Jinak slibuje zpřísnění trestů za napadení policisty a „skokové zvýšení“ počtu vyšetřovatelů působících v oblastech s vysokou kriminalitou.

Bidenův law-and-order: hlavně boj s příčinami

Také Bidenova představa o policejní reformě počítá s novými výcvikovými programy a databází policejních přečinů, větší důraz však klade na to, že policista nemůže být nepostižitelný. Jádrem jeho reakce na protesty Black Lives Matter je nicméně boj s institucionálním rasismem a jeho příčinami.

Detailní plán slibuje Biden předložit do sta dní od nástupu do úřadu. Již v jeho stávajícím předvolebním programu se lze však dočíst, že dosud existující formy rasismu a diskriminace souvisí nejen s přetrváváním klasických předsudků, ale i reálnými možnostmi zajistit si obživu, stavem infrastruktury, platovou nerovností či přístupem ke vzdělání.

Proto slibuje Biden například třicetimiliardový fond na podporu podnikatelských aktivit obyvatel menšinových čtvrtí, bezplatné veřejné vyšší střední školy (typ colleges) či podporu udržování pořádku strukturami uvnitř jednotlivých komunit. Na tento program míní dát 300 milionů dolarů z bezpečnostních rozpočtů, třebaže výzvy k razantnímu odklonu peněz pro policii k sociálním programům (defund police) Biden odmítá.

Zvláštní kapitolou je u Bidena snaha snížit počty vězňů, neboť je prokázáno, že pobyt ve vězení v současném americkém systému stojí daňové poplatníky extrémně hodně, a přitom zvyšuje riziko recidivy. Biden chce dát jednotlivým státům USA dvacet miliard dolarů na implementaci alternativních diciplinačních modelů a rehabilitačních procesů, chce tlačit na zrušení závazné minimální výše trestů a především, chce ukončit praxi uvězňování lidí za pouhé držení drog — k jejímuž zavedení mimochodem paradoxně sám v 90. letech přispěl svým crime billem.

Zvláště v chudnoucí části amerických měst je dnes užívání drog větší problém, než se z venku zdá. Výrazně přitom zasahuje zejména afroamerickou menšinu. Biden mu chce čelit vybudováním zvláštního aparátu se speciálními soudy, odvykacími centry a probačními programy. Poslední roky podle něj jasně ukázaly, že policie sama situaci řešit neumí, často spíš ještě zhoršuje.

Političtí analytikové zde připomínají, že Biden vystoupil s touto programovou iniciativou v kamapani jako se svojí poslední, patrně ve snaze zmobilizovat zejména afroamerický elektorát. Součástí této snahy je i emise poněkud zvláštního předvolebního klipu.

Přístupy k imigraci

V imigračních otázkách hájí Trump dále restriktivní linii. Vedle deportací dopadených členů gangů bez amerického občanství, které sliboval už minule, slibuje také boj proti konceptu Sancutray Cities, což jsou zóny vyhlašované některými levicovými starosty či guvernéry, v nichž mohou přistěhovalci žít bez rizika deportace.

Zřejmě nejzávažnějším Trupovým slibem v této kapitole je ukončení vízové loterie, symbolu otevřenosti USA přistěhovalcům v každé době, a též ukončení praxe zcelování rodin.

Zajímavostí je, že ani Trump — na rozdíl třeba od evropských odpůrců přistěhovalectví — neodsuzuje imigraci jako takovou. Chce ale, aby se u každého zájemce hodnotilo kritérium zásluhovosti, respektive užitečnosti pro USA.

V psané části programu slibuje Trump dále zavést povinnost přistěhovalců postarat se o sebe finančně a také zajistit si individuálně zdravotní péči. „Zdravotní péče pro americké občany, ne pro ilegální vetřelce,“ stojí v jeho programu doslova.

Ve volební kampani dominoval Trumpově protipřistěhovalecké politice slib výstavby „nejvyšší zdi na světě“ podél hranice s Mexikem, za níž mělo dle Trumpova slibu samo Mexiko zaplatit. Letos Trump slibuje „pokračovat v zabezpečování hranice“, přičemž zafinancovánu má asi polovinu standartní bariéry. O tom, že by něco platilo Mexiko, se tento rok už vůbec ani nemluví.

U Bidena je imigrační politika opět něco, co má být ještě detailně dopracováno — předložit detailní plán slibuje Joe Biden znovu do sta dní po nástupu do úřadu. Obecně však Biden odmítá jak trumpistickou praxi rozdělování rodin imigrantů, tak zavírání dětí do klecí, muslim bany či deportace zadržených běženců, aniž by jim byla dána možnost dovolat se práva azylu.

U federální agentury ICE pověřené vystěhováváním migrantů slíbil Biden provést audit a do jeho ukončení všechny deportace zastavit. Apely zleva na úplné zrušení této agentury ale Biden nevyslyšel.

Celkově Biden hlásá, že každý, kdo chce v USA požádat o azyl, tak bude moci za jeho prezidentování učinit — každý bude mít právo, aby byl jeho případ posouzen. Právo zůstat v USA obdrží automaticky znovu též tzv. snílci — lidé, které do USA přivezli rodiče ilegálně jako děti, ale kteří jinak již v Americe vyrostli.

Dekriminalizovat ilegální překročení hranice ovšem ani Biden nehodlá.

Zdravotnictví

Otázka zdravotní péče patří v posledních letech mezi ty, které zajímají Američany nejvíce. Trump přesto v této oblasti zatím žádný konkrétní reformní plán nemá.

Po roce 2016 se soustředil především na zrušení klíčových komponent poslední úpravy systému schváleného za Baracka Obamy, slavné Obamacare. Podařilo se mu prosadit zrušení tzv. individuálního mandátu, tedy povinnosti platit si zdravotní pojištění nebo odvádět zvláštní sankční daň. Nyní je ale zrušení opatření u soudu a není jasné, co bude dále.

Donald Trump na rozdíl od většiny republikánů neslibuje úplnou demontáž nekomerční části amerického zdravotnictví, nepředkládá ale ani jeho jinou reformu. Pouze slibuje, že ji brzy předloží. A samozřejmě, že to bude „nejlepší reforma na světě“.

Konkrétním, resp. kvazikonkrétním slibem v Trumpově zdravotním programu zůstává letos jen snížení ceny léčiv, a to usnadněním dovozu zahraničních preparátů, tedy zvýšením konkurence na trhu.

Biden měl v porovnání se svými soupeři z prezidentských primárek Demokratické strany pravicovější představu o optimální podobě zdravotnictví — chce se v zásadě vrátit k Obamově modelu a postupně jej vylepšit o možnost nekomerčního „státního“ pojištění garantovaného federální vládou. To by pak mělo konkurovat ostatním, komerčním.

Pozitivním důsledkem takové reformy je, že drtivá většina Američanů nakonec bude mít na zdravotní péči nárok. V porovnáním s celkovou reformou Medicare for all, jíž navrhoval Bernie Sanders, má také asi desetinovou vstupní finanční náročnost. Negativní stránkou Bidenova modelu je naopak složitost systému a zachování poměrně vysoké ceny zdravotní péče obecně.

Kvůli covidové krizi a chátrající zdravotnické infrastruktuře v rurální části USA slibuje Biden přijmout 600 tisíc nových pracovníků ve zdravotnictví. Podobně jako Trump se chce zasadit o snížení ceny léčiv, navíc však slibuje také zprůhlednění finančních toků v systému a dotování venkovských nemocnic.

Relativně velkým slibem Bidena je dále snížení věkové hranice pro nárok na státem hrazenou zdravotní péči v programu Medicare z pětašedesáti na šedesát let. Po volbách bude zajímavé vyhodnotit, kolik seniorů si získal právě tímto závazkem.

Ekologie a změny klimatu

Jde-li o ekologii, slibuje Trump pouze používání úsporných technologií a „vyčištění oceánů“. Jinak se hrdě hlásí k tomu, že po roce 2016 zrušil „stovky ekoregulací“, a to včetně těch omezujících uhlíkové emise. Postupně che dále rušit federální ochranu vodstva a vypovědět plánuje i zákaz podmořské těžby ropy v Arktické národní rezervaci u aljašských břehů.

Biden nabízí daleko protektivnější přístup. Jádrem jeho programu pro životní prostředí je ale národohospodářská reforma mající do deseti let jednak vyčistit, a jednak změnit strukturu amerického průmyslu. Celkově mají být do tohoto přechodu na čistou výrobu a energii investovány dva biliony dolarů. Jeho součástí bude i výzkum a vývoj nových technologií, výstavba padesáti tisíc dobíjecích stanic pro elektromobily a ekologizace několika milionů domů. Vzniknout má 18,6 milionu nových pracovních míst.

O celkové náklady Bidenova Dealu i jeho příspěvek ke zmírňování klimatických změn se dosud vedou spory. Podle Trumpa by jej USA nezaplatily, ani kdyby se jejich ekonomice dařilo sto let. Podle Bidena naopak začne USA rychle vydělávat, protože svět už nebude nucen kupovat zelené technologie z Číny.

Klimatické závazky slibuje Biden držet na úrovni Pařížské dohody, tedy snížení uhlíkatých emisí o 28 procent z úrovně roku 2005 do roku 2025. Uhlíkově neutrální by měly USA být dle Bidena do roku 2050 — podrobněji o tom zde píše kolega Radek Kubala.

Specifickým Bidenovým slibem je pak ještě ukončení subvencování fosilních korporací. Otázka jeho postoje k těžbě zemního plynu fackováním ovšem visí stále ve vzduchu.

Školství, zbraně a základna na Měsíci

Programy obou kandidátů obsahují ještě řadu menších subkapitol. Zde několik ilustrativních či výrazných příkladů: v subkapitole vzdělávání slibuje Trump zavést voucherový systém, o nějž usilují republikáni už řadu let — v rámci něho si totiž mohou rodiče rozhodovat, jaké škole svěří státní příspěvek na vzdělání jejich dítěte. To přináší perspektivu vyšších příjmů soukromým, a zejména církevním školám na úrok veřejných.

Biden slibuje rozšíření bezplatného vzdělání nad dvanáct let věku, program odpuštění části studentských dluhů za školné (bude se bojovat o to jaké části) a dotovaný přístup k předškolnímu vzdělávání. Platit to míní z peněz, které se vrátí do rozpočtu zrušením Trumpových daňových úlev pro nejbohatší vrstvy — Bidenův tým zde počítá se sumou až 1,6 bilionu dolarů.

Trump dále přišel se závazkem zavést na základních školách výchovu k americkému excepcionalismu. U mnoha lidí budí tento slib nadšení, u mnoha děs. Žádné podrobnosti však prezident zatím neuvedl.

Biden slibuje podobně obecně, že dostane „válečné zbraně“ z ulic. Není ale jasné, co přesně tím míní (zda všechny útočné pušky či jen automatiku), ani jak to chce učinit.

Konečně Trumpův program obsahuje i zajímavý podnět na omezení mandátu federálních poslanců, což by teoreticky mohlo rozbít proslulé kastovnictví americké politické elity. Pro příslušnou reformu by ovšem bylo třeba získat ústavní většinu.

Snad jen kuriozitami v programu dosluhujícího prezidenta jsou naopak body jako „permanentní přítomnost na Měsíci“ či „vykydat chlív (drain a swamp) — tažení proti globálním organizacím, osvětlení mechanismu, jak se ve Washingtonu točí peníze, konec byrokratické šikany.“ Uvidíme, zda bude mít některý z amerických novinářů ještě příležitost nechat Trumpa vysvětlit tyto závazky detailněji.