V minulém textu americké předvolební série byly představeny plány obou hlavních prezidentských kandidátů na řešení covidové krize, řízení ekonomiky a vedení zahraniční politiky. Tento text je věnován zbytku jejich programů. Trump kladl od letních floydovských bouří zvlášť velký důraz na law-and-order opatření, tedy na otázky vnitřní bezpečnosti a pořádku. Biden zdůrazňoval spíše otázku institucionálního rasismu a pomoci menšinám a dále klimatickou změnu.

Od floydovských protestů zaznělo nesčetněkrát, že Trump plánuje kandidovat jako law-and-order prezident, a prorazit tak podobně jako Richard Nixon po bouřích roku 1968. Po rétorické stránce se to naplnilo stoprocentně. Trumpa dnes podporují všechny organizace hájící zájmy policistů a prioritu veřejného pořádku. Po programové stránce je to však otázka.

Explicitně slibuje Trump vlastně jen rozšiřování policejních sborů, respektive další peníze pro ně. Jinak sestává jeho policejní reforma hlavně z grantů na komplexnější formy výcviku policistů a z vytvoření federální databáze policejních přečinů.

Připomenout se patří, že prezident zrušil v létě program výcvikových kurzů k rasové citlivosti pro osoby placené z federálních peněz, neboť v něm podle něj probíhala indoktrinace „lživou protiamerickou ideologií“. A také, že slíbil zákaz dusících chvatů — takových, jímž byl usmrcen George Floyd —; ve skutečnosti jej ale neprosadil.

Že v USA existuje opravdový institucionální rasismus, Trump odmítá. Menšinám v problematických městech a čtvrtích chce pomoci především zakládáním škol a vyhlašováním Opportunity Zones, tedy oblastí, kde jsou podnikání a živnosti osvobozeny od některých daní. Jinak slibuje zpřísnění trestů za napadení policisty a „skokové zvýšení“ počtu vyšetřovatelů působících v oblastech s vysokou kriminalitou.

Bidenův law-and-order: hlavně boj s příčinami

Také Bidenova představa o policejní reformě počítá s novými výcvikovými programy a databází policejních přečinů, větší důraz však klade na to, že policista nemůže být nepostižitelný. Jádrem jeho reakce na protesty Black Lives Matter je nicméně boj s institucionálním rasismem a jeho příčinami.

Detailní plán slibuje Biden předložit do sta dní od nástupu do úřadu. Již v jeho stávajícím předvolebním programu se lze však dočíst, že dosud existující formy rasismu a diskriminace souvisí nejen s přetrváváním klasických předsudků, ale i reálnými možnostmi zajistit si obživu, stavem infrastruktury, platovou nerovností či přístupem ke vzdělání.

Proto slibuje Biden například třicetimiliardový fond na podporu podnikatelských aktivit obyvatel menšinových čtvrtí, bezplatné veřejné vyšší střední školy (typ colleges) či podporu udržování pořádku strukturami uvnitř jednotlivých komunit. Na tento program míní dát 300 milionů dolarů z bezpečnostních rozpočtů, třebaže výzvy k razantnímu odklonu peněz pro policii k sociálním programům (defund police) Biden odmítá.

Zvláštní kapitolou je u Bidena snaha snížit počty vězňů, neboť je prokázáno, že pobyt ve vězení v současném americkém systému stojí daňové poplatníky extrémně hodně, a přitom zvyšuje riziko recidivy. Biden chce dát jednotlivým státům USA dvacet miliard dolarů na implementaci alternativních diciplinačních modelů a rehabilitačních procesů, chce tlačit na zrušení závazné minimální výše trestů a především, chce ukončit praxi uvězňování lidí za pouhé držení drog — k jejímuž zavedení mimochodem paradoxně sám v 90. letech přispěl svým crime billem.

Zvláště v chudnoucí části amerických měst je dnes užívání drog větší problém, než se z venku zdá. Výrazně přitom zasahuje zejména afroamerickou menšinu. Biden mu chce čelit vybudováním zvláštního aparátu se speciálními soudy, odvykacími centry a probačními programy. Poslední roky podle něj jasně ukázaly, že policie sama situaci řešit neumí, často spíš ještě zhoršuje.

Političtí analytikové zde připomínají, že Biden vystoupil s touto programovou iniciativou v kamapani jako se svojí poslední, patrně ve snaze zmobilizovat zejména afroamerický elektorát. Součástí této snahy je i emise poněkud zvláštního předvolebního klipu.