Je možné, že letošní prezidentské volby v USA vyústí do vleklé soudně-politické tahanice nebo že hlasování budou následovat akce protrumpovských ozbrojenců. Pokud se tak však nestane a vše proběhne jako vždycky, zůstanou tyto volby v paměti zejména te dvou důvodů: jsou referendem o Donaldu Trumpovi a trumpismu obecně a jsou rozhodováním mezi dvěma rozdílnými programovo-ideovými vizemi.

Že by letos volila větší skupina Američanů demokraty pro jedinečnost osobnosti Joa Bidena, to lze, domnívám se, vyloučit. Jde o výběr mezi Trumpem, trumpismem a trumpo-republikánským programem na straně jedné a reprezentantem starého establishmentu, přiznáním, že pro zemi je lepší vrátit se o několik let zpátky, a snad mírným progresivismem na straně druhé.

Hezky letošní dilema ilustruje jedna minuta z druhé prezidentské debaty, kterou se patří si připomenout:

Co zde vidíme: Bidenovi očitě docházejí síly — momentka pochází ze závěru devadesátiminutového střetnutí. Hájí tu přitom jednu ze svých několika mírně progresivních reforem, respektive potřebu postupné transformace energetiky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům.

Trump naopak silami překypuje — skáče do řeči, přebírá iniciativu, spinuje sdělení, straší. Biden se unaveně hájí, Trump opět útočí.

Věcně a z dlouhodobého hlediska má Biden pravdu. Uzná ji ale většina voličů? Nebo dá přednost energičtější formě či možná krátkodobě výnosnějšímu řešení?

Patří se doplnit, že ukázka je z letošní finální prezidentské debaty — z té, jež byla chválena pro mírnost, disciplinovanost a věcnost obou účastníků.

V roce 2016 se o tom, který z kandidátů představuje menší zlo, nedokázalo rozhodnout 45 procent Američanů s volebním právem. Uvidíme, kolik jich bude tentokrát.